IŽP není spoření?
Investiční životní pojištění není v současné podobě vhodný nástroj k investicím. O tom možná pochybuje jen ministerstvo financí, které tyto investice prostřednictvím zákona o daních z příjmů podporuje, a ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), která na otázku, jak si spoří na stáří, vyjmenovala státem podporované produkty na stáří, včetně IŽP[1]. Proč ho ale nenazývat spořením?
Důvod leží v Dohledovém benchmarku ČNB č. 5/2013 z 28. srpna 2013. „Jde-li o produkty životního pojištění, neměla by propagace ve vztahu k pojistnému produktu obsahovat tvrzení, že se jedná o formu spoření peněžních prostředků nebo součást spořících programů apod., které by mohly vyvolat záměnu,“ uvádí ČNB v Dohledovém benchmarku 5/2013.
Z tvrzení „neměla by“ se najednou stává sankce pro subjekty, které doporučení nevezmou více než doslova. A co hůř, i zpětně. Kupříkladu SMS finanční poradenství je trestáno za užívání „spoření“ při prodeji IŽP v časovém rozmezí od 1. ledna 2012 do 6. února 2014. Tedy i za období více než rok a půl před vydání benchmarku, který nedoporučuje nazývat investiční životní pojistku spořením.
„Pojem „spoření“ jsme v uvedených materiálech uváděli v dobré víře, že jej lze užívat, když v té době byl prezentován rovněž na webových stránkách k životnímu pojištění Flexi Pojišťovnou České spořitelny, která je dlouhodobě našim významným partnerem. Tato skutečnost a argument, že všechny uvedené dokumenty byly v létech 2011, 2012 a 2013 prokonzultovány s ČNB a že k jejich finálnímu obsahu zástupci ČNB nevznesli žádnou připomínku, nebyla v rozhodnutí Správního orgánu zohledněna,“ uvádí Zbyšek Kawulok, statutární ředitel, ve stanovisku SMS finančního poradenství k rozhodnutí ČNB.
Společnost DataLife je za stejný prohřešek sankcionována dokonce za období od 24. listopadu 2010 do 27. července 2014. Jaká část z pokuty 200 tis. Kč ovšem na 8 případů klamání spotřebitele nazýváním IŽP spořením připadá, nelze identifikovat. Sankce je udělena dohromady s trojnásobným prodejem investičních produktů neodpovídajících investičnímu profilu klienta…[2]
REKLAMA
„ČNB se k používání pojmu spoření v souvislosti s investičním životním pojištěním vyjádřila v benchmarku č. 5/2013 Propagace pojistných produktů, nicméně je nutno konstatovat, že ani před vydáním tohoto benchmarku neexistoval protichůdný přístup, tj. že by bylo možné použití pojmu spoření v souvislosti s IŽP považovat za objektivní, jasné a neklamavé,“ zdůvodňuje retroaktivní přístup vzhledem k benchmarku ČNB v odpovědi na dotazy zaslané redakcí Investujeme.cz.
ČNB se odvolává na skutečnost, že prostředky jsou prostřednictvím životních pojistek investovány do rizikových produktů, které je třeba nazývat investičními. Třeba jako v doplňkovém penzijním spoření, kde jsou také v některých programech investovány do akcií, dluhopisů… ale, zdá se, že i zákon jde proti rozhodnutí ČNB o nenazývání investičních produktů spořením. S menší mírou sarkasmu by měl někdo centrální bance doporučit podat ústavní stížnost na rozpor zákona s jejím dohledovým benchmarkem.
„Použití výrazu „spoření“ v zákonných pojmech v oblasti důchodového spoření je specifického charakteru a nejedná se v tomto případě o obecně použitelné právní pojmy. Pojmy, které zákon č. 427/2011 Sb. o doplňkovém spoření, ve znění pozdějších předpisů, vymezuje, jsou určené pouze pro účely tohoto zákona a nejsou přenositelné na IŽP, které je ze své podstaty produktem mnohem komplikovanějším a kdy zákonná úprava pojmů chybí. Při zprostředkování IŽP je tedy třeba jednat tak, aby ze strany klienta nedošlo k záměně za produkt čistě spořící,“ konstatuje ČNB.
A co hůř. Snahu sankcionovat životní pojištění jako spoření bojkotuje i Ministerstvo financí ČR. Ještě v informacích z 28. 6. 2014, tedy téměř rok po vydání předmětného benchmarku ČNB, uvádí k omezení možnosti výběru peněz z IŽP: „Účelem navrhovaného opatření není získat dodatečné zdroje do veřejných rozpočtů, ale omezit daňovou podporu produktům investičního životního pojištění, které se odchylují od sledovaného záměru, kterým je spoření na stáří.“
REKLAMA
„ČNB vykonává dohled nad finančním trhem a nepřísluší jí komentovat informace Ministerstva financí ČR uváděné v souvislosti se změnami daňových předpisů u IŽP,“ dodává ČNB.
Finančně poradenské společnosti ani pojišťovny nešly proti názoru ČNB. Naopak. Vesměs všechny obratem upravily své prezentace a materiály, aby dohledovému orgánu vyšly vstříc. Bohužel nebyly vždy dostatečně rychlé. Na druhou stranu cestování časem ještě nikdo nevymyslel…
A jak Česká národní banka uvádí na svých stránkách pro veřejnost: „Životní pojištění není primárně spořící produkt. Výnos takového produktu může být ovlivněn parametry produktu (například poplatky) a celkové zhodnocení Vašich prostředků se může výrazně lišit od garantované technické úrokové míry (TÚM), která se vztahuje pouze na spořící složku pojistného produktu.“ Je tedy možné považovat životní pojištění za spoření, nebo ne?
REKLAMA
[1] „Kromě toho mám sjednané i životní pojištění s takzvanou investiční složkou, jejíž výnos se dá využít v důchodu na přilepšenou,“ uvedla Michaela Marksová pro iDNES.cz
[2] V některých případech skutečně k poškozování a matení klienta došlo. Ovšem nikoli tím, že by bylo IŽP nazýváno „spořením“, ale bylo označováno za „spořicí účet“, což vytváří dojem bankovního účtu. Na druhou stranu v případě, kdy je klientem uvedeno v požadavcích klienta: „Smlouva jako spoření na důchod.“ To ve světle terminologie užívané Ministerstvem financí ČR na postih rozhodně není. Ovšem rozlišit, která z pochybení k jak velkým sankcím vedla, pochopitelně není možné.
