Akciové fondy: Na vrchol se dostává Japonsko a Brazílie

Akciové podílové fondy se zotavují z letních propadů a rostou již druhý měsíc v řadě. Nezměnily to ani pařížské teroristické útoky a globální rozpínání aktivit Islámského státu (ISIS), který zneužívá islám a nahání do Evropy statisíce uprchlíků ze Sýrie a Iráku. Důvodem je stabilní ekonomický růst. Spojené státy potvrdily mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,1 % v souladu s očekáváním a nezklamala ani data z Německa, které vyrostlo ve 3. čtvrtletí meziročně o 1,8 %.  

Pravidelné investování do akciových fondů měřené Indexem ICZ vyneslo v uplynulém měsíci 3,63 %. Zejména hluboké propady v srpnu a září ovšem způsobily meziroční pokles hodnoty investovaných prostředků o 1,48 %. Za 20 měsíců pravidelných investic ovšem došlo k růstu o 4,46 %. Minimální investiční horizont investic do akcií a akciových fondů je 5 let, tudíž na celkové hodnocení je ještě brzy. Přesto pravidelná investice přináší vyšší zhodnocení než uložení peněz v bance.

Graf 1: Index ICZ pravidelného investování

Zdroj: Investujeme.cz

V uplynulém měsíci se nejvíce dařilo podílovým fondům zaměřeným na japonské a brazilské akcie. Zazářil také ESPA Stock Biotec (+13,35 %), který ovšem pouze korigoval říjnovou ztrátu (-13,38 %). Japonské fondy rostou navzdory skutečnosti, že se Japonsko ve 3. čtvrtletí po druhém propadu ekonomiky v řadě vrací zpět do recese.

Móda podílových fondů zaměřených na země BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) a BRICS (navíc Jižní Afrika) pomalu upadá. Tyto nadějné země nemají kromě velikosti a perspektivy růstu příliš mnoho společného, a tak se investiční společnosti vracejí spíše k regionálnímu zaměření nebo globálnímu pojetí svých podílových fondů. Dokladem je uzavření fondu zaměřeného na země BRICS od banky Goldman Sachs, který zaostával svými výsledky.

Tabulka 1: Deset nejvíce ziskových akciových podílových fondů v uplynulém měsíci

Zdroj: Index ICZ pravidelného investování do akciových fondů

Nejvíce se nedařilo akciovým fondům zaměřeným na těžaře zlata. To za poslední měsíc propadlo z hodnot kolem 1 180 USD/oz. na 1 080 USD/oz. a nepříznivě se podepsalo na těžařských akciích. Zlato z poklesu na delší dobu nevytrhly ani teroristické útoky v Paříži.

Rozdílnost zemí BRIC potvrzují i propady asijských trhů a fondů na Asii zaměřených v kontrastu s růstem Brazílie. Asie s sebou strhla i fondy zaměřené na širší emerging makets.

Tabulka 2: Deset nejvíce ztrátových akciových podílových fondů v uplynulém měsíci

Zdroj: Index ICZ pravidelného investování do akciových fondů

Co bude dál? Sledujte ropu

Ropa a její cena je užitečným vodítkem budoucího vývoje. Při ekonomické expanzi její cena zpravidla roste, neboť s ekonomickou aktivitou se zvyšuje poptávka po černém zlatu. Ovšem je zde i druhá strana černé mince – nabídka. Saudská Arábie odmítla na posledním zasedání OPEC snížit produkci s tím, že ropa za 40 až 45 USD/barel není problém. Nyní se ale blíží další zasedání – a pravděpodobně ani na něm nebude přílišným zastáncem omezení těžby.

„Výraznější změna politiky hlavních hráčů OPECu v čele se Saúdy je podle nás nepravděpodobná. Při poslední obdobné situaci v 80. letech se sice OPEC zhruba po roce dohodl na koordinovaném snížení produkce. Současná situace ale vykazuje v mnoha ohledech jiné znaky. V případě růstu ceny jsou producenti v USA připraveni relativně rychle “restartovat” vrtné plošiny, které nyní leží nevyužity. Dále na rozdíl od 80. let neprobíhá válka mezi Íránem a Irákem, tedy mezi dvěma významnými producenty ropy. Zdá se naopak pravděpodobné, že USA zruší dlouholeté sankce vůči Íránu a zhruba na konci prvního čtvrtletí se tak dočkáme významně vyšších vývozů ropy z této země. A to není z hlediska (sunnitské) Saúdské Arábie, která s (šíitským) Íránem dlouhodobě soupeří o pozici regionálního lídra, příliš lákavý scénář. To by ještě tak chybělo, aby Arabové státní rozpočet konkurenta podporovali tím, že si sami utrhnou od úst,” komentoval dění na ropných trzích Petr Báča, analytik ČSOB.

Zisky může zkrátit ČNB

Česká národní banka (ČNB) potvrdila a prodloužila svůj měnový závazek a intervence proti české koruně do závěru roku 2016. Otázka ale je, zda bude její politika udržitelná. Již nyní vydala na oslabení koruny více než 200 mld. Kč. Navíc koncem příštího roku bude odpůrce intervencí prezident Miloš Zeman rozhodovat o novém složení Bankovní rady. To může vést některé z jejích členů k „včasnému přehodnocení“ vlastního názoru na užitečnost slabé koruny.

V okamžiku, kdy ČNB ukončí intervence, začne česká koruna posilovat. Otázkou je rychlost, která bude záviset na strategii ukončení intervencí ze strany národní banky. A neznámá je také úroveň, na niž může koruna posílit. V každém případě posilování koruny bude znamenat snížení hodnoty zahraničních investic, které nebudou měnově zajištěné. Např. posílení ze současného kurzu 27 Kč/EUR na 25 Kč/EUR by znamenalo ztrátu na eurových investicích ve výši 7,4 %.