Akciové fondy: Táhnou biotechnologie, zdravotnictví a Japonsko

Akciové trhy a s nimi akciové podílové fondy zažívají úspěšný rok. V průběhu prvního čtvrtletí připsal Index ICZ pravidelných investic o 11,65 % a stoupl na 1 183,3 bodu. Od svého založení v březnu 2014 si index připsal více než 18 %. Zdaleka ne všem akciovým fondům se ale daří stejně. Úspěch záleží především na zaměření investic – a to jak regionálním, tak oborovém.

Graf 1: Index ICZ pravidelného investování do akciových fondů

V průběhu března 2015 (období je počítáno od 20. února do 20. března) dosáhlo na kladné zhodnocení 288 z 336 (85,7 %) akciových fondů dostupných v České republice a zařazených do Indexu ICZ. Nejvíce přitom zazářily fondy zaměřené na biotechnologie, následované šířeji orientovanými fondy investujícími do zdravotnictví.  Biotechnologie jsou přitom nejvíce růstovou oblastí za celé období sledování indexu.

Čelní příčky zhodnocení zaznamenaly ovšem i podílové fondy zaměřené na Japonsko. V tomto ohledu pouze následují japonský burzovní index Nikkey Stock Average, který v průběhu měsíce překonal hranici 19 000 bodů a vyhoupl se na nejvyšší hodnotu od dubna 2000.

Tabulka 1: Deset nejvíce ziskových akciových podílových fondů v uplynulém měsíci

Nejvíce růst indexu brzdily podílové fondy zaměřené na brazilské akcie. Ty začaly zpomalovat již v únoru, ovšem tehdy byl pokles spíše drobnou korekcí než hlubokým propadem. Ten nastal až v březnu, kdy čtyři nejztrátovější podílové byly zaměřeny na Brazílii. Důvodem mohou být březnové masové protesty proti nové brazilské prezidentce Dilmě Rousseffové. Té se nedaří rozhýbat ekonomiku, zkrotit inflaci ani zamezit korupci.

V poklesu vedle Brazílie pokračovalo i Turecko, které navázalo na propady z předešlého měsíce. Obdobně se nedaří ani fondům zaměřeným na energetické a těžební společnosti.

Tabulka 2: Deset nejvíce ztrátových akciových podílových fondů v uplynulém měsíci

V nadcházejícím období bude zajímavé sledovat, jak se vyvine situace v Řecku. Řecké vládě se zatím nepodařilo přesvědčit investory o efektivitě reforem, a tak Řecko opět stojí před platební neschopností, k níž by mohlo dojít již po Velikonocích. Pokud by Řecko (opět) zkrachovalo, mohlo by se to podepsat na evropských akciích. A pokud by byl výsledkem odchod Řecka z eurozóny, dopady by mohly být ještě tvrdší. Naštěstí se aktuální analýzy shodují, že je eurozóna již dostatečně silná a případný odchod Řecka přečká v relativním zdraví.

Pokračující válečný konflikt na Ukrajině je dalším rizikem pro evropské ekonomiky i akcie. Ukrajina ústy prezidenta Petro Porošenka tvrdí, že se jí podařilo prolomit zbrojní blokádu a dojednat dodávky zbraní, americký parlament chce taktéž přesvědčit Baracka Obamu o potřebě zbrojních dodávek na Ukrajinu. To může vyústit ve větší otevřený konflikt mezi Ruskem a západní civilizací.

Rostoucí je také hrozba terorismu. Nedávné útoky v tuniském muzeu a u parlamentu jsou jen dalším krokem. Terorismus je navíc dvojí hrozbou: Jednak nese riziko samotných útoků, ovšem navíc zvyšuje pravděpodobnost omezování svobod (včetně ekonomických) obyvatel zemí ohrožených terorismem.