Praha – Ukončení druhého pilíře důchodového systému není tak jednoduchý proces, aby to bylo možné stihnout do roku 2016. Tedy do termínu, se kterým dosud počítá vláda Bohuslava Sobotky. Systém důchodového spoření zavedený vládou Petra Nečase, by tak mohl skončit až o rok později, tedy od roku 2017. V pracovním materiálu, který má online deník Aktuálně.cz k dispozici, to navrhuje ministerstvo financí.
„S ohledem na náročnost zrušení důchodového spoření, a to jak z technického, ekonomického, tak zejména právního hlediska, kdy je nutné klást důraz na ochranu práv všech zúčastněných, tj. zejména účastníků, ale i penzijních společností, navrhujeme stanovit účinnost zákona od 1. ledna 2017,“ píše ministerstvo financí.
Na doporučení, jak konkrétně zrušit druhý pilíř, nyní pracuje důchodová komise, kterou zřídilo ministerstvo práce a sociálních věcí. „Je trochu předčasné nyní odhadovat, co nakonec odborná komise doporučí vládě. V tuto chvíli má ovšem komise politické zadání ukončit 2. pilíř ke konci roku 2015 a tímto zadáním se bude řídit,“ reaguje na návrh ministerstva financí Martin Potůček, předseda důchodové komise. Reakci ministryně práce Michaely Marksové – Tominové či premiéra Bohuslava Sobotky se online deníku Aktuálně.cz zatím nepodařilo sehnat.
My nic nerušíme, to vy sami
Pracovní dokument z dílny ministerstva financí dále navrhuje několik konkrétních variant, jak druhý pilíř zrušit. Mezi ně patří ty doposud nejčastěji zmiňované, kdy by naspořené prostředky z druhého pilíře měly být lidem vráceny buď přímo, nebo do třetího pilíře, tedy do systému bývalého penzijního připojištění.
REKLAMA
Dosud nezmíněnou variantou řešení, kterou ministerstvo navrhuje, pak je možnost pokračování druhého pilíře s tím, že by se ale zrušila možnost vyvést tři procentní body z povinného sociálního pojištění. Lidé, kteří by v systému chtěli zůstat, by do něj posílali na místo dnešních dvou procent z platu, celých pět procent ze svého.
Ministerstvo v návrhu k této variantě samo nepřímo přiznává, že by tím došlo k faktickému ukončení druhého pilíře, ale z praktického pohledu by to byla efektivnější cesta, jak se vyhnout případným právním sporům, které by zrušení druhého pilíře mohlo vyvolat.
„Vzhledem k tomu, že se toto řešení zakládá pouze na rozšíření možností daných účastníkům, jak naložit se svými prostředky, nedochází k zásahu do vlastnického práva účastníků, ani k maření investic akcionářů penzijních společností. Dochází jen k postupnému faktickému ukončování systému. Z hlediska rizika žalob na stát se tato varianta jeví jako nejvhodnější,“ shrnuje ministerstvo.
Chcete plný důchod? Sami doplaťte pojištění
Babišův úřad dále ve zprávě doporučuje postup, jak by mělo být lidem umožněno vrátit vyvedené peníze i zpět do státního průběžného systému, pokud by nechtěli krátit svůj budoucí nárok na důchod z prvního pilíře. Administrativně méně náročné by podle ministerstva financí bylo, pokud by se vyvedená tři procenta z důchodového pojištění nevracela do státního rozpočtu automaticky, ale na základě individuálního rozhodnutí každého z účastníků. Tito lidé by na základě vlastního rozhodnutí mohli nezaplacené sociální pojištění zpětně doplatit, třeba právě z vyplacených prostředků z druhého pilíře, a vrátit si tak nárok na kompletní důchod z prvního pilíře.
REKLAMA
Další dílčí – a k účastníkům druhého pilíře nejvstřícnější – možností je pak vrácení kompletní naspořené sumy, tedy i včetně peněz vyvedených z povinného pojistného, a zároveň nekrácení nároku na budoucí státní důchod. „Toto řešení by mohlo snížit riziko žalob na stát týkající se možných nároků na náhradu škody způsobenou zrušením II. pilíře. Tímto řešením však uvedené riziko nelze zcela eliminovat,“ dodává v materiálu úřad s tím, že tato varianta by mohla být jistou satisfakcí za zrušení druhého pilíře.
Pokud by k ní došlo, stát by na vyvedeném sociálním pojištění přišel o zhruba 2,5 miliardy korun, pokud by byl druhý pilíř zrušen skutečně až od roku 2017. Současných 83 tisíc účastníků totiž podle ministerstva za rok ze systému sociálního pojištění vyvede zhruba 700 milionů korun. Za rok 2013, kdy se teprve postupně zvyšoval počet účastníků systému, to bylo necelých 212 milionů korun.
