Berlín – Město Berlín zavádí pro všechny byty ve městě regulované nájemné. Majitelé bytů budou smět při uzavření nových smluv účtovat nájemníkům maximálně o deset procent vyšší částku, než kolik činí v místě průměrné nájemné.
Radnice německé metropole tak reaguje na rychlé zdražování bydlení. Vlastníci bytů tvrdí, že kvůli regulaci budou muset omezit výdaje na údržbu.
Ceny rychle rostou
Ceny nájemního bydlení v Berlíně rychle rostou zejména kvůli tomu, že město přitahuje stále více lidí, pro které není dostatek bytů. „Přichází stále víc lidí, obytných ploch se nedostává a stávají se cennějšími. Mýtné proto roste, lidé s nižšími příjmy si nemohou dovolit bydlení v žádaných oblastech jako je centrum města a původní nájemníci jsou vytlačováni,“ uvedla berlínská radnice v tiskovém prohlášení.
Podle realitní společnosti Immobilienscout24 se průměrná cena měsíčního nájmu v bytě starém 30 let pohybuje v bývalém východním Berlíně kolem sedmi eur (190 korun) za metr čtvereční, v bývalém západním Berlíně asi 7,40 eur (205 korun) za metr čtvereční. V těchto cenách není obsaženo vodné, stočné ani platby za teplo a elektřinu. U novějších bytů jsou ceny výrazně vyšší.
REKLAMA
Maximálně deset procent
Radnice nyní rozhodla, že při uzavírání nové nájemní smlouvy nebo při rozhodnutí o zvýšení nájemného nesmí cena přesáhnout průměrné nájemné v daném místě o víc než deset procent. Opatření platí od začátku června.
Nájemníkům, kteří už nyní platí víc než tuto cenu, ale vlastníci bytů nájemné snížit nemusejí. Z regulace jsou také vyjmuty novostavby, které dosud nebyly pronajaty.
Bude chybět na opravy, tvrdí majitelé bytů
Sdružení majitelů bytů Haus und Grund opatření berlínské radnice kritizuje. Podle svazu budou nájemci v budoucnu méně investovat do modernizace a oprav bytů, protože nebudou mít dost volných prostředků. Problém s drahým bydlením se podle svazu dá řešit jedině výstavbou nových bytů.
Nový berlínský primátor Michael Müller loni při nástupu do funkce přiznal, že řešení bytové situace bude jedním z jeho hlavních úkolů. Město sice má volné prostory pro výstavbu nových bytů, příslušné plány ale často narážejí na protesty místních obyvatel proti nové zástavbě. Naposledy se to ukázalo loni na jaře, kdy Berlíňané v referendu odmítli vznik nových bytů a kancelářských prostor na okrajích plochy bývalého letiště Tempelhof.
REKLAMA
K regulaci nájemného se po Berlínu chystají přistoupit i další německá města. Očekává se, že ještě před koncem roku přijme stejné opatření Hamburk, stejně jako města v hustě zalidněném Porýní a Porúří.
V Česku se v minulosti platilo v části bytů regulované nájemné, v části neregulované. Deregulace nájemného začala v roce 2007 a skončila na konci roku 2012, týkala se zhruba 700 000 domácností. Podle odborníků pomohlo uvolnění činží snížit tržní nájemné, na druhou stranu lidem žijícím v dosud regulovaných bytech se náklady na bydlení výrazně zvýšily.
