Praha – Hladové asijské ekonomiky spustily před pár lety boom na trhu s komoditami, včetně uranu. Od roku 2000 sedm let nepřetržitě rostla jeho cena z 10 na 136 dolarů za libru.
Pak přišla finanční krize. Globální recese srazila uran na současných 41 dolarů. Cena se tak propadla o 69 procent.
Poslední dobou rostou spekulace, že by Čína mohla ovlivnit situaci na trhu a přivát investorům do uranu vítr do plachet. Spořiví Číňané často hromadí zásoby komodit, když jsou levné, a zdá se, že se tentokrát zaměřili na uran.
Nové reaktory podpoří poptávku
Podle Thomase Neffa z Massachusetts Institute of Technology (MIT) může Čína koupit až 5 tisíc tun uranu v hodnotě 500 milionů dolarů. Přitom World Nuclear Association předpokládá, že Číně stačí 2 875 tun, aby udržela v chodu svých jaderných 11 reaktorů. Nyní staví dalších 24 a předpokládá se, že jich může vybudovat do roku 2030 až 200.
