Praha – Firmy a fyzické osoby podávající daňové přiznání v Bruntále kontroluje tamní finanční úřad v průměru každých jedenáct let. Zato k poplatníkovi se sídlem v Praze 2 zavítá kontrola v průměru jednou za 206 let.
Vyplývá to z nejnovějšího přehledu, který na základě údajů Generálního finančního ředitelství zpracovala společnost e-office Czech Republic. Zahrnuje pravomocně ukončené kontroly všech typů daní, především daně z příjmů a DPH.
Zahrnuty jsou údaje z let 2005 až 2013, takže přehled zachycuje i dlouhodobější trendy a neovlivňují jej případné výjimky v jednotlivých letech. Výsledek pak není jen čistě matematickým průměrem získaných dat, ale zohledňuje také obvykle delší dobu trvání daňové kontroly u právnických osob, stejně jako údaje o velikosti podnikajících subjektů ve větších městech.
Údaje potvrzují, že podnikatelé ve větších městech se za svůj život setkají s kontrolory finančního úřadu obvykle mnohem méně často (někteří ani jednou za život) než v menších městech. Zdaleka to ale neplatí automaticky – například v Jihlavě jsou kontroly mnohem častější než v Náchodě nebo Chomutově. Také v Brně či Plzni je kontrola pravděpodobnější než u firmy se sídlem ve Vysokém Mýtě nebo Chrudimi.
Čísla v tabulkách udávají takzvanou periodu kontrol – tedy za jak dlouho se v průměru opakuje kontrola u stejného poplatníka.
Nejméně časté kontroly podle údajů z let 2005 až 2013
(za kolik let se v průměru opakuje kontrola u stejného poplatníka)
| Územní pracoviště | Perioda kontrol |
| ÚzP pro Prahu 2 | 206 let |
| ÚzP pro Prahu 6 | 161 let |
| ÚzP pro Prahu 4 | 150 let |
| ÚzP pro Prahu 3 | 146 let |
| ÚzP pro Prahu 1 | 132 let |
| ÚzP v Praze-Modřanech | 128 let |
| ÚzP pro Prahu 10 | 124 let |
| ÚzP pro Prahu 5 | 121 let |
| ÚzP pro Prahu 9 | 110 let |
| ÚzP pro Prahu 7 | 107 let |
| ÚzP v Pardubicích (zahrnuje i Holice a Přelouč) | 107 let |
| ÚzP v Hradci Králové (zahrnuje i Nový Bydžov) | 100 let |
| ÚzP pro Prahu 8 | 96 let |
| ÚzP v Náchodě (zahrnuje i Broumov a Jaroměř) | 93 let |
| ÚzP Ostrava III | 89 let |
| ÚzP v Chomutově | 83 let |
| ÚzP Plzeň-jih (zahrnuje i Blovice a Přeštice) | 82 let |
| ÚzP v Mostě | 82 let |
| ÚzP v Karviné (zahrnuje i Bohumín, Český Těšín a Orlovou) | 82 let |
| ÚzP v Ústí nad Labem | 78 let |
| ÚzP v Teplicích (zahrnuje i Bílinu) | 78 let |
Nejčastější kontroly podle údajů z let 2005 až 2013
(za kolik let se v průměru opakuje kontrola u stejného poplatníka)
| Územní pracoviště | Perioda kontrol |
| ÚzP v Bruntále | 11 let |
| ÚzP v Blansku | 12 let |
| ÚzP v Otrokovicích | 12 let |
| ÚzP v Rožnově pod Radhoštěm | 13 let |
| ÚzP v Hořovicích | 14 let |
| ÚzP v Poděbradech | 14 let |
| ÚzP v Sedlčanech | 14 let |
| ÚzP v Třebíči (zahrnuje i Náměšť nad Oslavou) | 14 let |
| ÚzP v Berouně | 15 let |
| ÚzP ve Vlašimi | 15 let |
| ÚzP v Šumperku | 16 let |
| ÚzP v Rakovníku | 17 let |
| ÚzP v Hustopečích | 17 let |
| ÚzP ve Veselí nad Moravou | 17 let |
| ÚzP ve Znojmě (zahrnuje i Moravský Krumlov) | 17 let |
| ÚzP ve Slaném | 18 let |
| ÚzP v Rokycanech | 19 let |
| ÚzP v Jilemnici | 19 let |
| ÚzP v Benešově (zahrnuje i Votice) | 20 let |
| ÚzP v Jihlavě (zahrnuje i Telč) | 20 let |
| ÚzP v Krnově | 20 let |
Společnost e-office Czech Republic zpracovala také samostatný žebříček podle kontrol jen v roce 2013. Pokud by kontroly zůstaly stejně časté jako vloni, tedy bez zohlednění dlouhodobějších trendů, čekala by firmy spadající pod Finanční úřad pro Prahu 2 kontrola pouze jednou za 284 let. Naopak v Otrokovicích každých třináct let, v Bruntále a Slaném každých čtrnáct let.
Kompletní verze dlouhodobého i loňského žebříčku budou ode dneška dostupné na webu www.e-office.cz. Data za loňský rok obsahují vedle počtu provedených kontrol také počet pracovníků jednotlivých finančních úřadů či množství registrovaných fyzických a právnických osob.
Šedesát míst předalo kontroly jinam
Údaje za loňský rok výrazně ovlivnila změna organizační struktury finanční správy, k níž došlo od 1. ledna 2013. Místo dřívějších 199 finančních úřadů nyní existuje jen 14 „krajských“ finančních úřadů s podřízenými územními pracovišti odpovídajícími předešlým 199 finančním úřadům. Téměř šedesáti územním pracovištím ale byla odebrána kontrolní činnost a převedena pod jiná pracoviště (například v Jablonci nad Nisou nově zajišťují kontrolní činnost pro Tanvald a Železný Brod). V dlouhodobé tabulce proto firma přepočítala údaje tak, aby obsahovaly i tyto změny.
„Došlo také k vytvoření specializovaného finančního úřadu, který vykonával v roce 2013 svoji působnost nad 1254 právnickými osobami a provedl 136 kontrol,“ připomíná Michal Zuza, jednatel společnosti e-office Czech Republic.
Počet kontrol klesá, ale lépe míří na cíl
Počet kontrol loni klesl o 20 procent oproti roku 2012. „To odráží trend ve finanční správě, kdy kontroly nejsou vedeny náhodně, ale zaměřují se na předem vytipované subjekty buď na základě udání, nebo analýzy finanční zprávy vycházející z daňových přiznání a rozporů v nich,“ říká Zuza. Celkový počet pracovníků kontrolních oddělení přitom loni narostl oproti předchozímu roku o sedm procent.
Pokud by kontroly probíhaly stejně jako v loňském roce, vyšla by na každého poplatníka v Česku v průměru jednou za 79 let. Podle předloňských dat by to bylo jednou za 68 let.
Reálná pravděpodobnost kontroly ale samozřejmě není dána jen statistickým průměrem. Na část firem se zaměřují speciální kontroly – jde zejména o subjekty s vysokým obratem, subjekty působící ve specifických, často problematických oborech, subjekty, jejichž kontrola je extrémně časově a odborně náročná, a subjekty zapojené do významných řetězců (ekonomicky a personálně propojené). Zvýšenou pozornost věnovali kontroloři v posledních letech i podnikům čerpajícím investiční pobídky.
U ostatních právnických i fyzických osob je podle vyjádření pracovníků finančních úřadů podezřelá zejména dlouhodobě vykazovaná ztráta, nadměrné odpočty DPH nebo značné a nedostatečně vysvětlené výkyvy v hospodářských výsledcích.
Kontrola je pravděpodobnější také u podnikatelů, kde finanční úřad už v minulosti objevil nedostatky. Důvodem zvýšené pozornosti bývá také hodnověrný podnět zvenčí, typicky tedy „udání“ od konkurenta.
Pravděpodobnost kontroly je naopak nižší, pokud podnikatel vykazuje hospodářské výsledky srovnatelné s průměrem v daném oboru a podává přiznání včas a bez nedostatků.
Zájem o přesun sídla roste
Společnost e-office Czech Republic se mimo jiné zabývá pronájmem takzvaných virtuálních kanceláří, umožňujících firmám snadno získat sídlo v Praze nebo jiném velkém městě. Právě tyto služby, které nabízejí i konkurenční poskytovatelé jako například Office House, Smart Office & Companies nebo Chamr & Partners, prožívají v posledních letech velký nárůst poptávky.
Ve „virtuálních kancelářích“ sídlí na stejné adrese až stovky různých firem. Ty se dělí o jednu či více sekretářek, které mimo jiné přeposílají došlou poštu nebo přepojují hovory na „skutečné“ sídlo firmy. Měsíční pronájem činí několik set korun, v centru Prahy jde už o tisíce.
Podle Generálního finančního ředitelství takto virtuálně sídlí jen v Praze 43 tisíc firem, ve zbytku republiky pak 10 tisíc.
Únik před úřady však nemusí být jediným důvodem formálních změn sídla. Tím druhým je získání lukrativních adres, často v centru Prahy nebo krajských měst. Firma tím chce působit seriózněji, než kdyby jako své sídlo uváděla menší město nebo obec. Dalším důvodem může být finanční náročnost nebo faktická zbytečnost stálé „vlastní“ kanceláře, firmy si ji mnohdy pronajímají jen pro konkrétní jednání.
Vrátíme je zpátky, varuje šéf daňové správy
Daňový řád sice umožňuje finanční správě takzvanou delegaci místní příslušnosti, jak už ale dříve napsal online deník Aktuálně.cz, dosud ji využívala jen relativně málo. „V předchozích obdobích bylo vydáno několik stovek takových rozhodnutí,“ říká k tomu nyní mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.
Jestliže třeba pražský finanční úřad usoudí, že podnikatel přesunul sídlo čistě účelově kvůli menší pravděpodobnosti kontrol, zatímco faktické sídlo nebo vedení firmy zůstalo v jiném regionu, může podnikatele „vrátit“ zpátky do působnosti původního finančního úřadu. Daňový řád takový návrat umožňuje, pokud je to podle úředníků účelné.
Nový šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček chce podle Lidových novin výrazně přitvrdit. Ještě letos nebo začátkem příštího roku prý úřady nuceně změní tisícům firem oficiální pražské sídlo a vystěhují je zpět do měst, ve kterých skutečně působí. Daňová správa sice letos nabírá nové pracovníky, zejména pro Prahu, ale přesto není v jejich silách kontrolovat mnohonásobně vyšší počet „pražských“ firem.
„Pokud má firma centrum ekonomického zájmu například v Plzni, protože tam má kancelář, účetní, má tam svůj byznys a jenom si nechala napsat IČO na některý office house v Praze, tak její adresu vrátíme,“ řekl Janeček Lidovým novinám.
Poslanci už schválili novelu, která od roku 2015 ruší dosavadní odkladný účinek případného odvolání firmy proti rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti. Výslovně dokonce stanoví, že proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravný prostředek. Ministerstvo financí si od toho slibuje rychlejší, a tedy účinnější boj s daňovými úniky.
Samotná registrace sídla právnické osoby na „virtuální“ adresu není podle občanského zákoníku nelegální. V zásadě stačí splnit dvě základní podmínky: Sídlo nesmí být v bytě, pokud by to narušilo klid a pořádek v domě. Firma také nesmí namítat, že její skutečné (faktické) sídlo je jinde, než sama uvádí v obchodním rejstříku. To v praxi znamená, že na adrese uváděné v rejstříku musí především přijímat dopisy.
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.
