Varšava – Deflace nemusí být vždy nebezpečná, ukazuje současný vývoj v Polsku. Shodují se na tom analytici oslovení online deníkem Aktuálně.cz. Polsko sice podle nich zažívá nejhlubší pokles cen od roku 1972, na rozdíl od Řecka či Bulharska se ale nenachází v žádné nebezpečné deflační spirále.
Právě strach z deflace byl jedním z hlavních důvodů měnové intervence České národní banky, tedy oslabení koruny v listopadu 2013, kdy ji bankéři srazili nad 27 korun za euro.
Inflace v Polsku se pohybuje pod nulou už od loňského července, od té doby se zvolna prohlubuje. Na zatím nejnižší úroveň se deflace dostala letos v únoru, kdy ceny meziročně klesly o 1,6 procenta.
„Deflace v Polsku není nebezpečná a momentálně za ni mohou jen klesající ceny ropy a ruské sankce,“ tvrdí ekonom Varšavské univerzity Andrzej Cieslik. Neobává se, že by kvůli deflaci mohl zpomalit donedávna silný růst polské ekonomiky. Pro srovnání: zatímco český hrubý domácí produkt (HDP)se loni zvýšil o dvě procenta, u našich severních sousedů to bylo o 3,3 procenta. Polsko přitom bylo jedinou zemí EU, která se vyhnula hospodářskému poklesu v krizovém roce 2009 – například agentura Bloomberg tehdy o Polsku psala jako o „ostrůvku ekonomického úspěchu“.
REKLAMA
Ekonom PKO Bank Polski Kamil Cisowski očekává, že letos i příští rok zrychlí ekonomický růst na zhruba 3,5 procenta. Takto pozitivnímu výhledu se Řecko či Bulharsko ani vzdáleně nepřibližují.
„Sever a jih Evropské unie jsou dva naprosto odlišné světy, které nelze srovnávat. Jih je podle všeho v permanentní krizi a ceny tu už padají několik let,“ tvrdí k rozdílům v nebezpečnosti deflace Andrzej Cieslik.
Rostou nákupy i mzdy
Proč je deflace pro některé ekonomy takovým strašákem a proč by se z ní domácnosti neměly automaticky radovat? Při klesajících cenách totiž lidé méně utrácejí. S klesající spotřebou se snižuje i výroba. Firmy pak potřebují od zaměstnanců méně práce, což vede k poklesu mezd nebo k propouštění. A deflační spirála pokračuje – jestliže se domácnostem snižuje příjem, tak s utrácením nadále otálejí. Pokles cen nepomáhá ani dlužníkům. Při splácení svých starších půjček musí totiž stále vracet původní částku, i když mají vzhledem k poklesu cen i mezd méně peněz.
Cieslik ale říká, že firmy a podnikatelé mají ze současné polské deflace naopak radost, protože velkoobchodní ceny (tedy ty, za které prodejce nakupuje od výrobců, pozn. red.) padají rychleji než maloobchodní. Firmám se tedy naopak daří zvyšovat tržby.
REKLAMA
Díky nižším cenám může zároveň růst zájem kupujících. „Věříme, že aktuální nabídková deflace je pro spotřebitele výhodou a že levné potraviny či paliva letos spotřebu podpoří,“ vysvětluje Cisowski. Právě rostoucí tržby, tedy „utrácení“ domácností v obchodech, jsou i v Česku důvodem, proč už Česká národní banka nepovažuje nynější riziko deflace za tak nebezpečné.
Polsko se podle Cieslika nepotýká ani s poklesem mezd. „Ty se naopak díky rostoucí produktivitě zvyšují. Zároveň oživuje poptávka po práci, takže zatím nečekáme žádný nárůst míry nezaměstnanosti,“ říká. Reálné mzdy v lednu podle Polského statistického úřadu rostly o 3,6 procenta.
Hluboko pod cílem
Za celý letošní rok by ceny v Polsku měly podle předpovědi Evropské komise klesat o 0,2 procenta. Jak vyplývá z databáze Světové banky, celoroční pokles cen zaznamenalo Polsko naposledy v roce 1972, kdy se snížily o 0,1 procenta.
Polská národní banka zároveň přitom ve svých plánech „cíluje“ na ještě vyšší hodnotu než Česká národní banka nebo Evropská centrální banka. Zatímco ČNB a ECB se snaží dostat růst cen na dvě procenta, respektive těsně pod ně, Poláci by chtěli mít inflaci na úrovni 2,5 procenta. Podle zástupců tamní centrální banky se však inflace na podobnou hodnotu vrátí nejdříve v roce 2018.
REKLAMA
Potraviny zlevnily kvůli sankcím
Za poklesem cen v Polsku stojí podobně jako v Česku hlavně zlevňující energie, zejména ropa. Statistický „sektor doprava“ byl v Polsku během února levnější o 11,6 procenta oproti stejnému měsíci loňského roku. Z toho samotné ceny paliv jsou nyní zhruba o 15 procent levnější než loni, dodává analytik Bank Zachodni WBK Marcin Luziński.
Méně výrazně klesaly ceny potravin a nealkoholických nápojů – meziročně zlevnily o 2,6 procenta.
Za zlevňování mohou hlavně ruské sankce. Právě Polsko patří mezi země EU, které tato odvetná ruská opatření nejvíce zasáhla. Kreml loni v létě zakázal dovoz ovoce, zeleniny, masa či mléčných výrobků z EU. Problémy exportérů s odbytem pak vedly k „zaplavení“ domácího i evropského trhu neprodanými potravinami. Převis nabídky nad poptávkou pak logicky stlačil dolů i ceny. „Nižší ceny jsou vidět například u jablek, což je pravděpodobně nejrozšířenější ovoce v Polsku, dále paprik, švestek, rajčat, brambor,“ vyjmenovává Cisowski.
Podle Luzińskeho se v Polsku deflace projevila silněji i díky tomu, že se tu potraviny a energie podílejí na spotřebě více než v západní Evropě. Takže pokles cen zmíněných komodit měl na celkovou inflaci vyšší vliv.
Další zásah nečekáme
Centrální banka se snaží podpořit poptávku – a s ní i zdražování – pomocí úrokových sazeb, které na začátku měsíce snížila o 0,5 procentního bodu na 1,5 procenta. Ve srovnání s eurozónou i Českem, kde nyní klíčová sazba činí 0,05 procenta, jde však stále ještě o relativně vysoké číslo.
Další zásah Polské národní banky, tedy nové snížení sazeb nebo oslabení měny, podobně jako ve strachu z deflace učinila v roce 2013 Česká národní banka, podle oslovených ekonomů zatím nehrozí. „Spíše si myslíme, že dalším krokem už bude opět zvyšování sazeb. Dojde k němu zřejmě v prvním nebo druhém čtvrtletí 2016,“ myslí si Cisowski. Stejný názor má i analytička Raiffeisen Polbank Dorota Strauch. „V následujících měsících nečekáme žádné změny a myslíme si, že první nastanou až ve druhém čtvrtletí 2016,“ uvádí.
Deflace se podle Luzińskeho dostala v únoru již na dno a nyní se ceny v některých oblastech začínají pozvolna zvyšovat – obdobně jako v Česku jde hlavně o služby. V oblasti komunikace vzrostly ceny v únoru meziročně o 2,4 procenta, rekreace a kultura zdražila o 1,9 procenta a služby v oblasti zdraví o 1,5 procenta.
„Ceny budou podle mě pod nulou ještě něco přes rok. Ale pokud nenastanou v ekonomice výrazné šoky, nečekám, že by se projevily ještě nějaké negativní dopady deflace,“ říká Luziński. Zásah centrální banky podle něj sice úplně vyloučit nelze nikdy, kurzovou intervenci na český způsob ale označuje za extrémní krok.
Ve střední Evropě se s deflací potýkají i další země. Podle Eurostatu se z ní v lednu po šesti měsících dostalo Maďarsko, mírný pokles cen od listopadu hlásí i Slovensko (v únoru se snižovaly o 0,2 procenta). Podle metodiky Evropské komise bylo v lednu v mírné deflaci i Česko, v únoru však Eurostat hlásí růst cen o 0,1 procenta. Podle výpočtů Českého statistického úřadu se od prosince 2014 pohybuje meziroční míra inflace na úrovni 0,1 procenta.
