Praha – Vedle zvýšení počtu míst ve školkách, lepších komunikací, levnější MHD a podobných předvolebních slibů budou muset nově zvolení zastupitelé ve většině měst řešit i další zásadní věc. Dluhy. V šesti krajských městech jde dokonce o miliardy korun.
Předchozí zastupitelé si půjčovali na různé věci – například na rekonstrukci sportovišť nebo kulturních domů, lepší kanalizaci, ale také třeba zaplacení starších závazků.
Bez dluhů bylo na začátku letošního roku jen osm z osmdesáti největších měst v České republice. Konkrétně Benešov, Český Těšín, Louny, Pelhřimov, Sokolov, Tachov, Teplice a Vyškov.
Naopak nejvíce zadlužená je Praha, v poměru k příjmům města Havířov.
Vyplývá to z analýzy online deníku Aktuálně.cz (podrobnou tabulku najdete zde).
Za vlastní, ale pomalu
Jak se osmi městům podařilo zůstat bez dluhů? Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška třeba proto, že tam zrovna neprobíhá žádná investice. Pokud by se budovala kanalizace nebo něco rekonstruovalo, tak je pravděpodobné, že si radnice spíše vezme úvěr, než aby postupně stavěla za vlastní peníze třeba deset let.
Pomineme-li města s nulovým dluhem, jsou nejméně zadluženými (z osmdesáti největších měst) Litoměřice, kde připadá jen 2,5 koruny dluhu na každého obyvatele. Následují Prostějov s průměrným dluhem 25,3 koruny na osobu a Jindřichův Hradec (27 korun).
Prahu zadlužily tunely
Nejvíce peněz dluží magistrát v hlavním městě. Ke konci loňského roku připadal na každého obyvatele Prahy dluh 26 983 korun.
Nejvyšší dluhy (ke konci roku 2013):
| Město | Průměrný dluh na osobu |
| 1. Praha | 26 983 Kč |
| 2. Kolín | 22 835 Kč |
| 3. Liberec | 19 950 Kč |
| 4. Ostrava | 18 704 Kč |
| 5. Olomouc | 17 271 Kč |
Zdroj: Ministerstvo financí
Hlavním věřitelem Prahy je Evropská investiční banka, které město na přelomu roku dlužilo téměř 23 miliard korun. Většina půjčených peněz šla na městskou hromadnou dopravu.
Například z let 1999 a 2003 město dluží 2,5 miliardy korun kvůli prodloužení metra C z Holešovic do Ládví. Tyto úvěry budou splatné v letech 2019 a 2025. V roce 2003 si město půjčilo další dvě miliardy na rekonstrukci metra po povodních. Dluh pak narostl o 7,6 miliardy korun na prodloužení „céčka“ z Ládví do Letňan nebo o 8,5 miliardy korun na prodloužení trasy A do Motola (ty musí Praha vrátit do roku 2042).
Druhý nejvyšší dluh má radnice v Kolíně. Na každého obyvatele tu připadalo v průměru 22 835 korun.
Liberec nemůže opravovat
Třetí nejzadluženější je Liberec, dlužící 19 950 korun na obyvatele. Celkem dvoumiliardový závazek pochází z roku 2010, kdy tamní magistrát vydal dluhopisy, aby mohl zaplatit starší dluhy. Ty vznikly na přelomu tisíciletí hlavně kvůli opravě tramvajové linky do Horního Hanychova, výstavbě Tipsport Areny a rekonstrukci budovy Nového magistrátu.
„Liberecká radnice navíc dlouhá léta vedla kreativní účetnictví, což jí pomáhalo zakrýt skutečný stav městských financí,“ myslí si ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda. „Stavu městské pokladny podle něj pochopitelně neprospěly ani neuvážené investice související s mistrovstvím světa v lyžování v roce 2009.
Podle mluvčí libereckého magistrátu Zuzany Minstrové muselo město výměnou za dvoumiliardovou půjčku zastavit část svého majetku. Například budovu Malého divadla, Střední zdravotnické školy nebo pozemky Městských lesů.
Problémem teď je, že zastavené objekty nelze rekonstruovat, neboť na to město nedostane dotace. Zástupci magistrátu proto jednají s Českou spořitelnou, která je hlavním věřitelem města, aby některé zástavy uvolnila. To se podle Minstrové u některých objektů již podařilo.
Liberecký dluh je splatný v roce 2025. „Město má v amortizačním fondu našetřeno již zhruba 300 milionů korun. Měl by sem být naspořen celý dluh – a až to bude, splatí se celý najednou,“ dodává mluvčí.
Na co si půjčily Ostrava, Brno a Hradec
Vysoký dluh na osobu mají i další velká česká města. Například na každého obyvatele Ostravy loni připadalo 18 704 korun, celkový dluh města činil 5,6 miliardy korun. Část z toho – dluhopisy za 2,5 miliardy korun – už ale radnice letos v červnu splatila.
V Brně se dluh na osobu pohybuje okolo 14,5 tisíce korun, celkově přesahuje 5,5 miliardy korun. Peníze směřovaly na investice do městské infrastruktury, například na dostavbu kanalizace nebo opravu komunikací.
V Hradci Králové, který je podle předvolební analýzy online deníku Aktuálně.cz krajským městem s nejlepší kvalitou života, dluží radnice na každého obyvatele 9001 korun. Ke konci loňského roku šlo například o 306 milionů na výstavbu koupaliště Flošna, 24 milionů na výstavbu bytových domů v Pražské a Fričově ulici a přes 21 milionů na rekonstrukci Filharmonie.
Kdy jsou dluhy nebezpečné
Podíváme-li se na poměr dluhu k příjmům rozpočtu, je na tom nejhůře Liberec s téměř 101 procenty. Do první desítky se dále dostaly i Kolín, Ostrava nebo Havířov, který si půjčil například na rekonstrukci kulturního domu Radost nebo na snížení energetické náročnosti domů.
Aby Havířov získal od Českomoravské záruční a rozvojové banky peníze na výstavbu kanalizačního sběrače, musel se zaručit kulturním domem Petra Bezruče a Městským podnikatelským centrem.
Nejvyšší podíl dluhu na příjmech města:
| Město | Podíl dluhu na příjmech |
| 1. Liberec | 100,7 % |
| 2. Ústí nad Labem | 83,5 % |
| 3. Kolín | 82,8 % |
| 4. Olomouc | 79,4 % |
| 5. Nymburk | 63,4 % |
Zdroj: Ministerstvo financí
„Podle podílu dluhu na příjmech rozpočtu lze také poznat, jak moc jsou závazky daného města ještě bezpečné,“ říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Také Drahomíra Dubská z Českého statistického úřadu vysvětluje, že nezáleží ani tak na výši zadluženosti, ať celkově nebo v přepočtu na hlavu, ale na výši příjmů daného města. „Dluh může být vysoký, ale pokud má město dostatečné příjmy, nemusí být problémem,“ zdůrazňuje.
O riziku můžeme mluvit ve chvíli, kdy dluh přesáhne sto procent příjmů města – to se na počátku roku týkalo pouze Liberce. „Nyní nemusí mít s obsluhou dluhu díky supernízkým úrokovým sazbám problém. Pokud by ale vzrostly, tak riziko hospodaření vypluje na povrch,“ varuje Sobíšek.
Pokud jde o dluh na obyvatele, tak opravdový alarm musí na radnici začít blikat při překročení dvaceti tisíc „na hlavu“, říká ekonom Lukáš Kovanda. To by se nyní týkalo Prahy a Kolína.
Pokud by radnice přestala splácení dluhu zvládat, musela by se například zbavovat pozemků či nemovitostí nebo prodat podíly ve firmách, které vlastní. „To může zhoršit či zdražit veřejné služby, například dodávky vody, svoz odpadu, opravy ulic nebo veřejné osvětlení,“ přibližuje Sobíšek.
Kovanda připomíná zřejmě nejznámější případ obce Prameny, která před čtyřmi lety musela kvůli dluhům prodat dokonce budovu obecního úřadu.
___
Máte rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Hlasujte pro nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Svůj hlas nám můžete dát zde. Děkujeme!
