Brusel – Nový zákaz vyvážet do Ruska ovoce, zeleninu, maso a mléčné výrobky se na hospodářském růstu celé Evropské unie příliš neprojeví. Jednotlivé země EU ale pocítí následky ruských sankcí daleko hůře.
Nejvíce dopadne čerstvé opatření Kremlu na Litvu, Lotyšsko, Polsko či Finsko, tedy země, ve kterých se vývoz potravin do Ruska významně podílí na hrubém domácím produktu.
„Vývoz zemědělské produkce do Ruska představuje více jak 3,5 procenta HDP Litvy, tady ten dopad může být největší,“ uvádí hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Ve vývozu mléčných výrobků do Ruska vede Finsko. To loni podle Ruské celní správy dodalo do federace 17 800 tun výrobků, které měly cenu 19,6 milionu dolarů. Druhým největším exportérem je Estonsko, následují Polsko a Litva.
Polsko čeká zpomalení, Finsko propad
Poláci už dopad sankcí vyčíslili – místopředseda tamní vlády Janusz Piechocinski odhaduje, že kvůli zákazu vývozu ovoce a zeleniny do Ruska letos klesne polský HDP o 0,6 procenta.
„Rusko je pro Polsko dvakrát důležitější obchodní partner než pro Německo, takže ztráty budou široké. Nemůžeme ale jen nečinně stát vedle, když Rusko anektuje území našeho nejbližšího souseda,“ prohlásil pro CNN polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.
Ušetřeni nebudou ani Finové, kteří mají navíc ekonomické problémy i bez Ruska. S hospodářským poklesem se země potýká již dva roky a jako jedna ze tří zemí v EU očekává, že její HDP zůstane v červených číslech i letos – podle Evropské komise se má výkon tamního trhu snížit o 0,3 procenta.
Rusko je pro Finsko třetím největším exportním trhem, na který země směřuje 10 procent svého vývozu. „Je zde proto potenciál – a zdůrazňuji slovo potenciál – pro ekonomickou krizi 2.0,“ prohlásil podle agentury Reuters tamní premiér Alexander Stubb. Zároveň přitom nadhodil myšlenku, že pokud některá ze zemí EU utrpí kvůli sankcím více než ostatní, měla by se dočkat „jisté náhrady“.
Tuzemský trh si povede lépe
Česká republika by ve skupině zemí, které utrpí nejvíce, být neměla. Vývoz mléčných výrobků a vajec se na exportu českých firem do Ruska podílel podle Českého statistického úřadu jen z 0,486 procenta, ovoce pak jen z 0,107 procenta a maso z 0,025 procenta.
„Z hlediska celé ekonomiky by mělo jít o zanedbatelný, téměř neměřitelný efekt,“ potvrzuje Sklenář.
„Pro Česko by uvalené embargo nemělo mít fatální dopady, Rusko není pro české prvovýrobce tím nejdůležitějším trhem. Samozřejmě je pár firem jako Hamé nebo Madeta, které jsou na ruském trhu závislé více a musely by výrazně snížit produkci,“ uvádí analytik společnosti Cyrrus Tomáš Menčík.
Jak se „potrestaná odvětví“ podílejí na českém vývozu do Ruska, ukazuje tabulka s údaji za rok 2013:
| POLOŽKA | HODNOTA | PODÍL |
| Mléčné výrobky a vejce | 564,8 mil. Kč | 0,49 % |
| Ovoce a zelenina | 124,2 mil. Kč | 0,107 % |
| Maso a masné výrobky | 29,4 mil. Kč | 0,025 % |
| Celkový vývoz | 116 213 mil. Kč | 100 % |
Zdroj: ČSÚ
Sankce by neměly být smrtící ani pro Unii jako celek. O tom svědčí data Eurostatu. Vývoz zemědělských produktů se na celkovém exportu EU loni podílel z 6,9 procenta. Ovoce a zelenina tvořily zhruba 5 procent zemědělských exportů, mléčné výrobky 1,6 procenta.
Ruská federace je sice po Spojených státech druhým nejdůležitějším trhem pro EU, co se zemědělské produkce týká, v minulém roce tam ale plynula jen desetina těchto dodávek. Toto odpovídá 0,68 procenta celkového exportu EU.
„Vliv na HDP celé EU bude marginální. Jednotky desetin procenta už mohou být nadsazené, spíše se to neprojeví vůbec,“ předpokládá analytik X-Trade Brokers Tyleček.
Rychlá náhrada za Rusko není
Hledání náhrady za ruský trh ale může být pro zemědělce přesto komplikované. I když je podíl federace na celkovém vývozu zanedbatelný, evropským firmám zůstanou obrovské přebytky – loni země EU vyvezly do Ruska ovoce a zeleninu za zhruba dvě miliardy eur.
„Rusko je osmá největší ekonomika světa, která se s nadsázkou nachází na prahu EU. Žádná podobná varianta neexistuje,“ varuje Sklenář. Vývozci podle něj nemají mnoho možností, kam přebytečné zboží umístit. Primárně se je tedy budou snažit prodat v rámci Unie.
Jednotlivé země si přitom podle Tylečka budou muset poradit samy. „Na situaci se nelze dívat tak, že nějaký centrální orgán bude něco přesměrovávat,“ říká.
„Velkým nepřítelem je ovšem čas, protože potraviny nelze dlouhodobě skladovat a je nutné hledat rychlé řešení,“ dodává Sklenář. Převis nabídky tak bude mít i další důsledek než jen zpomalení růstu v některých zemích.
Zlevňování na obzoru
Pokud se bude v EU hromadit nevyvezené zboží, tak pravděpodobně klesnou ceny. To prohloubí riziko deflace, se kterým se některé země EU už déle než půl roku snaží bojovat a kvůli kterému Evropská centrální banka v červnu vůbec poprvé přistoupila k zavedení záporné úrokové sazby.
Analytici ale věří, že toto zlevnění může nakonec jednotlivým ekonomikám pomoct. Díky nižším cenám podle nich totiž zůstane domácnostem více peněz. Část z nich uspoří, větší část by ale mohly vydat na další spotřebu.
„Možná vyšší poptávka po jiném zboží a službách by pokles cen zemědělských produktů mohla opět kompenzovat,“ říká Sklenář. „Zároveň si myslím, že státy v nějaké formě pomohou svým zemědělcům všemožnými dotacemi a úlevami kompenzovat ztráty,“ doplňuje Tyleček.
Sankce nepotřebujeme, ale vrátíme je
Podle dokumentu, který ve čtvrtek dopoledne zveřejnil ruský premiér Dmitrij Medveděv, sankce nezasáhnou pouze EU, ale také Norsko, Spojené státy americké, Austrálii a Kanadu.
Zákaz dovozu má trvat jeden rok a vztahuje se na hovězí, vepřové i drůbeží maso, salámy, ryby, mléko a mléčné výrobky včetně sýrů a tvarohů, zeleninu, ovoce a ořechy.
„Do poslední chvíle jsme doufali, že naši zahraniční kolegové pochopí, že jsou sankce slepou uličkou a nikdo je nepotřebuje. Oni to ale nepochopili a situace se vyvinula tak, že jsme nuceni přijmout odvetná opatření,“ prohlásil Medveděv.
