Praha – Cena zemědělské půdy v České republice patří k nejnižším v Evropě. Představuje tedy velmi atraktivní investici. „Toho chce využít nově vytvořený Český fond půdy, jehož výnos může v době nízkých úroků dosahovat šesti až deseti procent ročně,“ říká místopředseda představenstva fondu Martin Burda, bývalý šéf Investiční společnosti České spořitelny.
V Česku zatím, až na společnost Avant, investice do půdy přes fondy prakticky neexistují. Obecně jde o záležitost pro kvalifikované, tedy movitější a zkušené investory.
Založen na Maltě
Český fond půdy byl založen v těchto dnech na Maltě. Nikoliv z daňových důvodů, ale kvůli oceňování majetku přes znalecké posudky, které zatím česká legislativa nepovoluje. Až to bude možné, bude podle Burdy sídlo fondu přesunuto do Česka. Spravují ho odborníci, kteří se nákupem a prodejem zemědělské půdy zabývají řadu let, administrátorem je tuzemská společnost Conseq.
Nový fond sází především na růst ceny půdy, která je u nás kvůli velmi rozdrobené struktuře vlastníků velice nízká. „Fond chce tyto malé pozemky nakupovat a slučovat. Průměrné příjmy z pronájmu půdy se pak mohou zvýšit z jednoho na tři až čtyři procenta ročně. Očekáváme také, že cena zemědělské půdy poroste. U nás je ve srovnání s Rakouskem čtvrtinová. I kdyby se zvýšila jen na polovinu, šlo by o stoprocentní cenový nárůst,“ říká Burda.
REKLAMA
Fond se zaměří na nákup a prodej kvalitní zemědělské půdy v nejúrodnější části země. Oslovil řadu zájemců, kteří již mají s investováním do zemědělských pozemků zkušenosti. Několik desítek z nich také hodlá do fondu vstoupit. Majetek fondu by měl podle Burdy růst o sto milionů za půlroční účtovací období. Cílem není rekordní růst aktiv, ale jejich efektivní využití. Fond je vhodný i pro konzervativnější investory. I ti by v něm ale měli mít nejvýše pětinu majetku.
Vklad alespoň 3,5 milionu
Minimální vklad činí 125 tisíc eur, tedy 3,5 milionu korun. Za vstup do fondu se platí až tříprocentní poplatek z hodnoty investice. Fond si vybírá za správu jedno procento ročně z vložených peněz plus dvacet procent z dosaženého výnosu. Doporučená délka investice činí šest až sedm let. Třetina z výnosu, odhadovaného ročně na šest až deset procent, má být vyplácena formou dividend.
Nevýhodou je omezená likvidita fondu. Proto z něj bude možné dvakrát ročně vystoupit. Rizikem je i možné znehodnocení půdy rychle rostoucími plodinami. Její nájemce se proto musí zavázat, že je pěstovat nebude. Hrozbou jsou i možné změny v jednotné evropské zemědělské politice, jež by ovlivnily výši dotací z EU. Burda je ale vzhledem k zemědělské lobby v unii nepokládá za pravděpodobné.
Avant chystá Česká pole
Na investice do zemědělské půdy se zaměřují i fondy, jež nabízí firma Avant. Ta nyní chystá vznik nového fondu nazvaného Česká pole. Měl by rovněž investovat do kvalitnější orné půdy v zemi a vydělat na rozdílu mezi prodejní a pořizovací cenou zemědělské půdy, jejím přibližování se na úroveň okolních zemí a částečně těžit i z příjmů z pronájmu půdy. Výnos v horizontu osmi let by měl činit osm až dvanáct procent ročně.
REKLAMA
Šéf Avantu Pavel Doležal očekává, že poptávka po zemědělské půdě jako bezpečném alternativním aktivu poroste.
Vytvoření podobného fondu pro své klienty zvažuje také investiční společnost Amista. Ta ale zatím podle jejího šéfa Víta Vařeky preferuje spíše výnos z investic do pronajatých komerčních a rezidenčních nemovitostí.
