Mizérie v Česku? Kdepak, jinde v EU je hůř, ukazuje žebříček

Praha – Máte pocit, že se v Česku žije mizerně? Obyvatelé přinejmenším 87 zemí světa jsou na tom hůř. Alespoň podle takzvaného indexu mizérie, nazývaného občas také index bídy či útrap.

V žebříčku porovnávajícím 108 zemí, který každoročně sestavuje americký institut Cato, se Česká republika nachází na 21. místě. V rámci Evropské unie se může dokonce pochlubit pátou nejnižší mizérií.

K příznivému výsledku pomohly čtyři základní ekonomické ukazatele: míra inflace, míra nezaměstnanosti, růst ekonomiky (HDP) a výše úrokových sazeb. Právě jejich součtem vzniká zmíněný index. Obecně platí, že čím vyšší hodnota, tím více útrap pro obyvatele.

Autoři indexu vycházejí z toho, že mizérie obyčejných lidí souvisí právě s tím, zda mají práci a jak vysoký je reálný růst cen.

Brunej a Švýcarsko

Nejlépe je na tom podle autorů žebříčku sultanát Brunej, který se nachází v jihovýchodní Asii na ostrově Borneo. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) tu loni míra nezaměstnanosti činila 2,7 procenta a průměrná míra inflace se držela na 0,4 procenta.

Na druhém místě je Švýcarsko, na třetím Čína.

Nejnižší mizérie ve světě:

Pokud porovnáme pouze členské státy Evropské studie, vycházejí z toho nejlépe naši sousedé Německo a Rakousko.

Nejnižší mizérie v EU:

Zdroj: Cato Institute

Nízkou Inflaci má díky zlevňující ropě momentálně celá EU, v prosinci se už šestnáct členů Unie nacházelo dokonce v deflaci. Přímo v Česku rostly spotřebitelské ceny v posledních dvou měsících meziročně jen o 0,1 procenta.

Česku pomáhá také nízká nezaměstnanost osob ve věku 25 až 74 let. Ta loni činila podle jednotné metodiky Eurostatu jen 5,4 procenta, v prosinci Česku patřilo třetí až čtvrté místo v EU.

Nejhůř je ve Venezuele

Zůstaneme-li u 108 srovnávaných zemí, jsou na tom nejhůře Venezuela, Argentina a Sýrie. Poslední Venezuela měla loni inflaci 64,3 procenta a míru nezaměstnanosti 7,99 procenta. V Argentině činila průměrná roční míra inflace podle posledních údajů z roku 2013 více než 10,5 procenta.

V rámci EU skončily na konci žebříčku Španělsko, Řecko a Kypr – tedy trojice zemí, na které v posledních letech dolehla dluhová či bankovní krize. Kvůli ekonomickým problémům musely tyto státy získat i rozsáhlé záchranné balíčky od zemí eurozóny i MMF.

Výměnou za tyto peníze musely provést rozsáhlé úsporné škrty, což se projevilo na menší spotřebě i výrobě či na růstu nezaměstnanosti (ta loni ve Španělsku dosahovala 22,3 procenta, v Řecku podle předběžného odhadu Evropské komise dokonce 26,6 procenta).

Země s největší mizérií ve světě:

Země EU s nejvyšší mizérií:

Zdroj: Cato Institute

Příliš velký důraz na inflaci?

„Mizérie je samozřejmě velmi subjektivní záležitostí. Podle výzkumů ale obecně platí myšlenka, že růst ekonomiky a spokojenost obyvatel spolu souvisejí. V zemích, které očekávají expanzi a zlepšování životní úrovně, bude růst i celkový optimismus,“ uvádí The Washington Post.

Kritikům tohoto indexu ale vadí například to, že výsledné pořadí klade příliš vysoký důraz na inflaci, kterou zahrnuje jednou samostatně a podruhé nepřímo. Autoři totiž pracují s nominálními úrokovými sazbami, tedy procenty, která oficiálně uvádějí banky. Ty v sobě mají přitom zakomponovaný i růst cen – protože podle ekonomické teorie se nominální úroková sazba rovná součtu reálných úrokových sazeb a inflace.

„Váha inflace a nezaměstnanosti v indexu je stejná, z čehož plyne, že vzrůst míry inflace o procento je vnímán stejně negativně jako jednoprocentní růst nezaměstnanosti,“ upozorňuje navíc Václav Jurečka v knize Makroekonomie.

Například ze studie Preferences over Inflation and Unemployment: Evidence from Surveys of Happiness ovšem vyplývá, že propouštění vnímá populace hůř než zdražování. „Průzkum mezi obyvateli USA a dvanácti zemí EU ukázal, že nárůst inflace o procento má pro respondenty stejnou hodnotu jako zvýšení nezaměstnanosti o 1,7 procenta,“ uvádí.

Další indexy měří prosperitu či rozvoj

Index mizérie se ve světě využívá zhruba od sedmdesátých let. Jako první jej použil americký ekonom Arthur Okun, který pracoval pouze s inflací a mírou nezaměstnanosti. Profesor Robert Barro jej později rozšířil o zmíněnou úrokovou sazbu a tempo růstu HDP. Tato veličina má také jako jediná znaménko minus, jelikož na rozdíl od ostatních proměnných platí, že čím vyšší číslo, tím lépe.

Index mizérie je jedním z mnoha ukazatelů, jejichž pomocí se ekonomové snaží zjistit, které zemi se daří nejlépe. Kromě toho existuje například index prosperity, který srovnává například materiální blahobyt, osobní svobodu či zdravotní a sociální zabezpečení. Podle institutu Legatum se Česko v tomto žebříčku nachází na 29. místě ze 142 států.

Známý je také HDI neboli index lidského rozvoje, s nímž pracuje OSN. Bere v potaz střední délku života, ekonomický výkon či gramotnost obyvatel. České republice předloni patřilo 28. nejlepší místo na světě, na prvních místech byly Norsko, Austrálie a Švýcarsko.

Co neříká HDP

Zmíněné ukazatele slouží jako “doplňky” k ukazateli hrubému domácímu produktu (HDP). Podle něj lze sice zjistit, co se v zemi za daný rok vyrobilo či spotřebovalo a zda ekonomika roste, nebo padá do recese, ale o úrovni blahobytu toho příliš neříká.

HDP například vůbec nevypovídá o tom, jak je bohatství ve společnosti rozdělené. Navíc zahrnuje jen činnosti, které „procházejí trhem“. To znamená, že šedá ekonomika a práce, kterou si člověk udělá svépomocí nebo za ni někomu zaplatí v naturáliích, se do něj nezapočítávají.

HDP navíc často nevypovídá o důsledcích, které sice „nejsou vidět“, ale výrazně ovlivňují spotřebu a investice. V takovém případě ekonomové mluví o iluzi rozbitého okna – pokud vandal zničí obchodníkovi výlohu, metař bude mít co zametat. Sklář dostane zakázku a vydělá si. Co vidět nebude? Spotřeba, které se vzdal poškozený podnikatel. Kvůli opravě totiž musel sáhnout na peníze, které mohl utratit jinak.

Totéž platí, když zemi zasáhne válka nebo přírodní katastrofa. Následně je třeba více stavět a opravovat, takže se může zdát, že HDP roste. Zároveň tak ale opět dojde k vytěsnění jiných nákupů.