Praha – Nejnebezpečnější povolání měli v roce 2014 řidiči a stavební dělníci. Vyplývá to ze statistik Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), které získal online deník Aktuálně.cz.
Za celý loňský rok došlo v Česku ke 40 358 pracovním úrazům, z toho 105 jich bylo smrtelných a 1394 závažných.
Podle statistik Výzkumného ústavu bezpečnosti práce (VÚBP) je loňský počet smrtelných úrazů nejnižší od roku 2009, kdy bylo evidováno 103 smrtelných úrazů. Předloni jich bylo 108.
Řízení auta a pád z výšky
Při dopravní nehodě loni zemřelo 13 řidičů nákladních automobilů a tahačů, od roku 2010 už zahynulo při práci celkem 64 řidičů.
Druhou nejnebezpečnější profesi mají stavební dělníci. Během loňského roku jich zemřelo devět, převážně při pádu z výšky. Za posledních pět let jich přišlo o život 38.
O třetí místo smutného žebříčku se dělí pomocní a nekvalifikovaní dělníci s ostatními řidiči motorových vozidel (kromě už zmíněných nákladních aut a tahačů). Dělníků loni zemřelo osm, od roku 2010 dohromady 69. Ostatních řidičů motorových vozů zemřelo za posledních pět let při práci 24.
„Za rok 2014 nebyl evidován žádný smrtelný pracovní úraz úředníků a zaměstnanců v kancelářích,“ dodává inspektor SÚIP Pavel Kramář.
Nejnebezpečnější profese (počet úmrtí v posledních letech):
Profese | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |
Řidiči nákladních automobilů a tahačů | 16 | 14 | 10 | 11 | 13 |
Stavební dělníci | 5 | 5 | 12 | 7 | 9 |
Řidiči motorových vozidel | 2 | 5 | 5 | 4 | 8 |
Pomocní a nekvalifikovaní dělníci | 18 | 20 | 12 | 11 | 8 |
Činnosti, při nichž zaměstnanci loni při práci nejčastěji umírali:
Činnost | Počet úmrtí |
Řízení motorových vozidel – dopravní nehoda | 32 |
Pád z výšky | 16 |
Oprava, údržba a seřizování techn. zařízení a strojů | 14 |
Pád konstrukcí, předmětů a materiálů, zával horninou | 13 |
Obsluha technických zařízení a strojů | 11 |
Zdroj tabulek: SÚIP
Hlavní příčina? Špatný odhad rizika
Nejvíce smrtelných pracovních úrazů – čtrnáct – se loni událo v Praze. Sedm pracovních úrazů připadá na Plzeň a pět na Brno.
K většině úmrtí podle Kramáře došlo proto, že zaměstnanci špatně nebo nedostatečně odhadli rizika. To se stalo v 62 případech z celkových 105. Čtrnáct osob pak doplatilo na nebezpečné postupy, jednaly bez oprávnění či proti zákazu nebo se příliš dlouho zdržely v ohroženém prostoru.
V šesti případech může za smrt zaměstnance i ohrožení jinými osobami. „Sem patří odvedení pozornosti při práci, žerty nebo hádky,“ upřesňuje Kramář. Kvůli chybějící nebo nedostatečné ochraně přišlo o život pět lidí.
Firma musí platit pohřeb i odškodnění
Pokud zaměstnanec v důsledku pracovního úrazu zemře, musí firma podle zákoníku práce uhradit „přiměřené náklady“, které s pohřbem souvisejí. Kromě samotného obřadu sem spadají hřbitovní poplatky, výdaje na zřízení a úpravu pomníku, cestovní výlohy pozůstalých, ale také třetina obvyklých výdajů na smuteční ošacení.
Stejně tak musí zaměstnavatel odškodnit pozůstalé a později jim přispívat na náklady spojené s obživou. Na to mají nárok příbuzní, kterým zemřelý pracovník výživu poskytoval, případně měl tu povinnost. V takovém případě musí firma posílat peníze po celou dobu trvání závazku, nejpozději ale do nedožitých 65. narozenin zaměstnance.
Pozůstalému manželovi a nezaopatřenému dítěti navíc přísluší jednorázové odškodnění – každý z nich má nárok na nejméně 240 tisíc korun. Pokud pracovník žil v jedné domácnosti s rodiči, dostanou dohromady také nejméně 240 tisíc.
V bezpečí nejsou lidé ani v kanceláři
Pokud jde o závažné pracovní úrazy, kterých se loni stalo 1394, hrozí podle statistik největší riziko řemeslníkům, kvalifikovaným výrobcům či opravářům. V této skupině loni došlo ke 410 úrazům. Na druhém místě je obsluha strojů a zařízení, kde se přihodilo 344 pracovních úrazů.
Závažné pracovní úrazy v roce 2014:
Profese | Počet úrazů |
Řemeslníci, kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé a opraváři | 410 |
Obsluha strojů a zařízení | 344 |
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci | 207 |
Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci | 135 |
Provozní pracovníci ve službách a obchodě | 91 |
Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a příbuzných oborech | 62 |
Nižší administrativní pracovníci (úředníci) | 47 |
Vědečtí a odborní duševní pracovníci | 33 |
Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci | 30 |
Ostatní | 35 |
Zdroj: SÚIP
Podle statistik SÚIP se loni v práci závažně zranilo také 47 úředníků, 33 vědeckých a odborných duševních pracovníků nebo třeba 30 zákonodárců, vedoucích či řídících pracovníků.
Tito lidé ve většině případů spadli, uklouzli nebo měli nehodu během pracovní cesty. „Při manipulaci s krabicí kancelářského papíru došlo k upadnutí a následným pohmožděním“ nebo „žena zakopla o krabici s kancelářským papírem a při ztrátě rovnováhy došlo ke zlomení kotníku,“ – to jsou některé z popisů těchto úrazů.
Další závažný úraz, který se stal programátorovi, popisuje SÚIP jako „pád na mokrém schodišti“. Kromě toho je ve skupině těchto úrazů i pád ze čtyř metrů při fotodokumentaci komínů nebo pád z vozítka Segway, který pracovnice zkoušela v rámci akce pro zákazníky.
Pedagogičtí pracovníci se zranili například při pádu ze schodů, na lyžařském výcviku nebo přímo ve třídě, když vyučující ztratila stabilitu.
Celkově úrazů ubývá
Souhrnný počet pracovních úrazů loni stoupl o 946 na 40 358. Celkově jich ale za posledních patnáct let ubývá. Zatímco v roce 1998 jich inspektorát evidoval 85 469, loni to nebyla ani polovina.
Ke kolika pracovním úrazům v posledních letech došlo:
Rok | Počet pracovních úrazů | Z toho smrtelných |
2009 | 50 173 | 103 |
2010 | 51 678 | 121 |
2011 | 47 111 | 125 |
2012 | 44 108 | 113 |
2013 | 39 412 | 108 |
2014 | 40 358 | 105 |
Zdroj dat: SÚIP, VÚBP
Inspektorát získává uvedená data z informačního systému o pracovních úrazech, které zaměstnavatelé musí povinně hlásit.