Sofie – Evropská komise dovolila bulharské centrální bance, aby do tamních finančních ústavů napumpovala 1,68 miliardy eur (přes 46 miliard korun). Bulharské banky potřebují státní pomoc, protože panikařící lidé z nich od minulého týdne hromadně vybírají vklady.
Po Lotyšsku, Kypru či Slovinsku tak zachraňuje svůj bankovní sektor i další země Evropské unie. Bulharský prezident Rosen Plevneliev ale zdůrazňuje, že země netrpí bankovní krizí. „Je to krize důvěry a kriminální útok,“ říká.
Rovněž guvernér Bulharské národní banky Ivan Iskrov v pátek uvedl, že bankovní systém funguje bez problému.
Varovný bulletin
Takzvaný run na banky odstartovaly poplašné zprávy. Před deseti dny se do problémů dostala čtvrtá největší banka v zemi Corporate Commercial Bank. Centrální banka nad ní následně převzala na tři měsíce kontrolu a do 21. července zmrazila její operace.
O týden později došlo k útokům na třetí největší finanční dům v Bulharsku – First Investment Bank (FIB). Klientům totiž začala chodit prostřednictvím SMS a e-mailů varování, že se potýká s problémy. Podle bulharské Státní agentury pro národní bezpečnost (SANS) šlo o stovky zpráv označených jako Informační bulletin o rizicích vkladů v bulharských bankách.
REKLAMA
V pátek zákazníci First Investment Bank během několika hodin vybrali přes 11 miliard korun. Banka následně do pondělí uzavřela všechny své pobočky.
„Minulý týden vyšlo najevo, že několik jedinců cílilo na třetí největší banku a tlačilo na zákazníky, aby vybírali své vklady,“ potvrzují zástupci Evropské komise. „To vyvolalo starosti, že se problém rozšíří na další instituce – navzdory skutečnosti, že mají banky dostatek kapitálu i vysokou míru likvidity,“ uvádějí.
Snaha o destabilizaci státu
Bulharská centrální banka označila celou akci za organizovaný útok, jehož cílem má být destabilizace státu.
O víkendu policie zadržela několik mužů, kteří měli run na třetí největší banku spustit. Jejich motiv ale SANS zatím nezveřejnila.
„Situaci, že by někdo takto úmyslně vyvolával run na banky, si z minulosti nevybavuji,“ říká k tomu analytik Michal Kozub ze společnosti Home Credit.
REKLAMA
„Pokud šlo o útok ze zahraničí, tak proč by si vybral zrovna Bulharsko, které není ani v eurozóně, a tudíž útok na něj nedává až takový smysl?“ ptá se analytik.
Další možností je, že za útokem stojí přímo Bulhaři, kteří chtějí oslabit tamní měnu a zhodnotit tak svá zahraniční aktiva.
„Pokud kteroukoli banku postihne krize důvěry, krize likvidity okamžitě automaticky následuje. Je přitom celkem lhostejné, zda jádrem krize byla skutečná, nebo smyšlená zpráva,“ připomíná ale ekonom Partners Pavel Kohout.
Důvěřují i řeckým bankám
Pokud šlo skutečně jen o pokus vyvolat paniku, krize nepotrvá nijak dlouho. Lidé totiž nebudou chtít držet peníze dlouhodobě doma.
„Mají ale více řešení. Mohou vložit své peníze do jiných, bezpečných investic, počínaje státními dluhopisy přes cenné kovy až po alternativní investice typu umění či sběratelství,“ vyjmenovává Kozub.
REKLAMA
Část střadatelů také převedla svoje úspory do poboček zahraničních bank. Podle listu GR Reporter se přitom zvýšil zájem i o řecké finanční domy, například Alpha Bank či Piraeus.
Osmnáct let stará zkušenost
Bulhaři zažili bankovní krizi už v letech 1996 až 1997. Tehdy ji spustily hlavně pomalé reformy, finanční problémy státních podniků, vysoké úrokové sazby odrazující domácnosti i firmy od úvěrů a také nadhodnocená měna – bulharský leva.
Leva drasticky znehodnotil – podle Mezinárodního měnového fondu z 487 leva za jeden dolar na 1588 leva. To vedlo k prudkému zdražení – dovážené zboží najednou stálo téměř třikrát více. V zemi zkrachovalo čtrnáct bank a střadatelé přišli podle studie University of Michigan o více než polovinu úspor jen za rok 1996.
Podle bulharského ministra financí Petara Čobanova ale aktuální problémy nemají s krizí před osmnácti lety nic společného. „Mohu kategoricky prohlásit, že bankám momentálně nehrozí žádné riziko,“ uvedl v pátek pro Bulharskou státní televizi.
Na chvostu Unie
Dluhové krizi, která dusí eurozónu od podzimu 2009, se přitom Bulharsko zvládlo vyhnout a podobně jako Rumunsko na ní paradoxně spíše vydělalo. Investory tyto země lákají hlavně proto, že jsou levnější než zbytek EU.
„Česká republika začala řešit, že místo Polska nebo Maďarska soutěží třeba s Rumunskem, balkánské země začaly být atraktivnější,“ vysvětluje expert na ekonomiku Balkánu Milan Damborský z Vysoké školy ekonomické.
Podle evropských statistik se nicméně bulharský hrubý domácí produkt na obyvatele drží na 47 procentech průměru EU, kupní síla odpovídá jen 49 procentům průměru EU. V obou případech jde o nejnižší číslo v rámci Unie.
Od podzimu v deflaci
Od loňského podzimu se navíc země nachází v deflaci, před níž například Česká národní banka dlouhodobě varuje. Kvůli této hrozbě počátkem listopadu také oslabila českou korunu.
Podle Damborského ale Bulhaři zatím vůbec nemají prostor pro to, aby se zabývali podobnými starostmi. „Česká republika je už relativně standardní tržní ekonomika, kdežto Bulharsko je tak v půlce restrukturalizace. My se proto deflací možná zabýváme více, můžeme diskutovat o těchto soft věcech,“ vysvětlil v květnovém rozhovoru pro Aktuálně.cz.
