Atény – Pokud Řecko odejde z eurozóny, bude to jen na krátkou dobu. „Myslím si, že by podobná situace vedla k sociální a politické nestabilitě a nejpravděpodobněji ke svržení vlády,“ věří profesor Georgios Argitis, který působí na Fakultě ekonomie na National and Kapodistrian University of Athens.
Jakékoliv kapitálové kontroly či zavření bank by tedy podle něj trvaly maximálně několik týdnů, než by kabinet padl a Řekové šli k předčasným volbám. V těch by podle něj zvítězily opoziční proevropské strany (Pasok a Nová demokracie – pozn. red.), protože navzdory rostoucímu pesimismu chce většina Řeků stále ještě euro.
„Nová vláda by poté okamžitě jela do Bruselu, podepsala vše, co leží na stole, a bylo by to,“ odhaduje. Pokud chce řecký premiér Alexis Tsipras zůstat ve vládě, musí podle něj přijmout dohodu.
Vláda chtěla měnit Evropu
Profesor je zároveň přesvědčen, že za situaci v Řecku, kterému v nejbližších dnech hrozí bankrot, zavedení kapitálových kontrol či zavření bank, může částečně právě současná vláda.
REKLAMA
„Přestože se řadím nalevo, musím říct, že kvůli své nezkušenosti udělali spoustu chyb. A myslím si, že cena za tyto chyby bude vysoká,“ říká redaktorce Aktuálně.cz, která s ním mluvila v Aténách.
Jednou z největších chyb podle Argitise je neochota vlády diskutovat hned po zvolení s věřiteli o problémech Řecka, ale také o nedostatcích Evropské unie. „Nesnažila se je vůbec přesvědčit, že dosavadní úspory tu selhaly, a navrhnout alternativní řešení. Místo toho se je snažila přesvědčit, že škrty jsou špatné pro unii,“ vysvětluje Argitis. „Ale přesvědčit koho? Ty, kteří jsou autory těchto programů? Změnit jejich názor? A tato změna měla přijít od země se všemi těmito finančními problémy?,“ dodává.
Kabinet byl zároveň podle něj od svého zvolení natolik pohlcený mezinárodním vyjednáváním, že domácí ekonomiku „položil k ledu“. Profesor třeba připomíná, že už v únoru řecký ministr financí Janis Varufakis mluvil o boji s daňovými úniky. „Ale stalo se něco konkrétního? Kde je ten boj?“ ptá se.
Lidé se obrátí k extrémistům
Podle člena představenstva národní odborové organizace Adedy Georgiose Petropoudose však může vést k pádu řecké vlády přesně opačný výsledek, než si myslí profesor Argitis.
REKLAMA
Obyčejným lidem podle něj bude mnohem více vadit, pokud levicová vláda výměnou za evropské peníze kývne na další reformy. Mezi ty má patřit třeba vyšší věk odchodu do důchodu, postupné zrušení fondu solidarity pro všechny důchodce či zvýšení podnikových daní.
„Spousta lidí se cítí zklamaná, protože Syriza je podle mě poslední naděje řecké společnosti a možná i evropské. Pokud selže, co bude dál? Konec demokracie,“ tvrdí odborář. „Všichni se pak budou ptát: Proč bych se měl účastnit voleb? Spousta lidí se zřejmě obrátí k extrémním pravicovým skupinám, hlavně k nacistům,“ varuje.
Snaží senás ponížit
Petropoudos je přesvědčený, že zahraniční věřitelé jejich vládu jednoduše vydírají. „Chtějí ji ponížit a svrhnout, aby nemohla už nic dalšího podnikat,“ myslí si a jako důvod uvádí levicové pozice kabinetu.
„Kdyby Syriza prosadila svou, všichni Evropané by volili také levicové strany. A nezapomeňte, že za pár měsíců čekají volby Španělsko nebo Nizozemsko,“ dodává.
REKLAMA
Podobný názor potvrdil reportérce Aktuálně.cz i zhruba třicetiletý Kostas, který má v centru Atén obchod se zdravotními pomůckami. „Máme teď levicovou vládu. Kdyby byla pravicová, nebudou podmínky věřitelů tak tvrdé,“ říká.
Na jednání o dluhu je brzy
Podle Petropoudose je stále víc Řeků z vleklé krize unavených. Hrubý domácí produkt se v zemi za posledních pět let snížil o čtvrtinu, nezaměstnanost přesahuje 25 procent a více než polovina obyvatel žije pod hranicí chudoby, takže lidem dochází trpělivost i ochota podstupovat další škrty.
Osobně je pro to, aby věřitelské instituce odpustily Řekům jejich dluh nebo alespoň část. „Musí být smazán, protože to je pozůstatek, který nemůžeme uznat. Nemůžeme se k němu hlásit, způsobily jej předchozí vlády,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Pokud by k tomu došlo, byly by podle něj nakonec současné úsporné návrhy řecké vlády pro občany snesitelné. „V případě, že dojde k úpravě dluhu, jsou to opatření, která si jako společnost můžeme dovolit,“ shrnuje.
Podle Argitise je ale na jednání o odpouštění dluhů zatím brzy a vláda udělala chybu, že s ním tak brzy začala. Politici neměli tuto otázku ve chvíli, kdy zároveň chtějí mezinárodní pomoc a ústupky ohledně požadovaných reforem, vůbec vytahovat, míní profesor aténské univerzity.
