Moskva/Kyjev – Rusko a Ukrajina přitvrzují v nepřátelských slovech, na obou stranách hranice se pohybují vojáci a vojenská vozidla, navzájem se obviňují z provokací.
Jedno ale nepřátele spojí. Ekonomicky půjdou společně ke dnu. Ukrajina padá hlouběji a je na tom hůř, ale ani Rusové nemají důvod k jásotu a po oslavách „návratu“ Krymu přijde vystřízlivění.
Velké problémy způsobuje – a ještě způsobí – odliv kapitálu.
Podle čerstvého varování Světové banky krize kolem Krymu otřásá důvěrou investorů více, než ruská vláda zřejmě doufala. Banka odhaduje, že odliv kapitálu může dosáhnout až 110 miliard eur.
REKLAMA
Ruský ministr hospodářství Alexej Ulukjajev hovoří zatím o částce 73 miliard eur.
Země se zřejmě propadne do recese a Světová banka odhaduje možný pád ruské ekonomiky v tomto roce o 1,8 procenta. Loni ruské hospodářství rostlo o 1,3 procenta.
„Ruská ekonomika se vydala špatným směrem. Na rozdíl od ekonomiky globální, jejíž růst se zrychluje,“ uvádí moskevský analytik banky HSBC Alexandr Morozov.
Rusko podle něj zaplatí za anexi Krymu a konflikt se Západem miliardy rublů, tomu se nepůjde vyhnout. Vláda přitom tento týden rozhodla o zvýšení penzí obyvatel Krymu a slíbila, že z poloostrova udělá speciální ekonomickou zónu.
REKLAMA
Podle průzkumů více než dvě třetiny Rusů schvalují Putinovo počínání v ukrajinské, chcete-li krymské krizi. Ziskový „projekt“ to ale pro Rusy zřejmě nebude.
„Je třeba říci, že negativní hospodářský vývoj Ruska nesouvisí jen s Krymem a sankcemi, i když tu krizi prohlubují. Strukturální problémy ruské ekonomiky jsou dlouhodobější. Přetrvává výrazná závislost na vývozu ropy a plynu a investice v Rusku mimo tyto jsou nízké. A teď jich bude kvůli té současné krizi ještě méně.
V posledních dvou letech ekonomika už zpomalovala a výpadky a pomalejší dynamika vývozu byly nahrazeny rychlejším růstem spotřeby a výraznějším zadlužováním ruských domácností. Rostly mzdy, ale to už nebude udržitelné, protože klesají zisky všech velkých ruských korporací. Dluhy ruských domácností se zvýšily v posledních dvou třech letech skoro o padesát procent,“ řekl Aktuálně.cz analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Tvrdí, že atraktivita země pro zahraniční investory nyní půjde dolů a přichází to pro Rusko ve velmi nevhodnou dobu s citelnými dopady na stav hospodářství.
REKLAMA
Jestliže je však Rusko v blátě, tak Ukrajina stojí oběma nohama uprostřed velké louže. Potřebuje zahraniční pomoc, aby odvrátila bankrot. Pokud splní podmínky Mezinárodního měnového fondu a uskuteční reformy, během dvou let by měla dostat půjčku v celkové výši 18 miliard dolarů.
Nebude to jednoduché. Ruský plynárenský gigant Gazprom podle očekávání stupňuje tlak na vládu v Kyjevě, kterou po svržení prezidenta Viktora Janukovyče považuje Kreml za nepřátelskou a nelegitimní.
Od dubna bude Ukrajina platit 485 dolarů za tisíc kubíků plynu a požaduje zaplacení dluhu 1,7 miliardy dolarů.
Obyčejní Ukrajinci ve svých bytech a domech zdražení pocítí. Od začátku května budou za plyn platit o polovinu víc než dosud. Ještě v prosinci za vlády Janukovyče se Rusko a Ukrajina dohodly na ceně 268,50 dolaru za tisíc kubíků plynu.
