Moskva – Zatímco západní ekonomické sankce připraví Rusko přibližně o 40 miliard dolarů ročně, na poklesu cen ropy tratí více než jednou tolik – až 100 miliard dolarů. Prohlásil to v pondělí ruský ministr financí Anton Siluanov na mezinárodním finančním a ekonomickém fóru v Moskvě.
„Hlavním problémem, který ovlivňuje rozpočet, ekonomiku a finanční systém, je cena ropy a snížení přílivu peněz z prodeje energetických zdrojů,“ uvedl Siluanov podle listu The Moscow Time na konferenci.
Tento čtvrtek zasednou ve Vídni členové Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), aby letošní zhruba třicetiprocentní propad cen ropy projednali.
Minulý týden proběhly médii zprávy o tom, že Rusko se staví za omezení ropné produkce OPEC, aby došlo k povzbuzení cen. Podle některých odhadů by i ruská federace mohla omezit svou těžbu o asi 300 000 barelů denně. Ministerstvo energetiky ale snížení vlastní těžby oficiálně odmítá.
REKLAMA
Ruský ministr pro hospodářský rozvoj Alexej Uljukajev již dříve varoval, že současné ceny ropy potáhnout ruskou ekonomiku směrem dolů. „Katastrofální následky“ způsobené danou situací potvrdil podle britského internetového portálu BBC také sám prezident Vladimir Putin.
Provázaný svět
Zároveň ovšem podotkl, že tyto následky se nebudou dotýkat pouze Rusů. „Moderní svět je na sobě navzájem závislý. Nelze se spoléhat na to, že sankce, strmý pád cen ropy a ztráta hodnoty národní měny bude mít negativní dopady či katastrofální následky pouze pro nás,“ řekl Putin ruské tiskové agentuře TASS.
Letos rubl oproti dolaru ztratil na své hodnotě už zhruba 30 procent. Ruská centrální banka utratila miliardy, aby ho podpořila. Začátkem listopadu následně prohlásila, že své intervence omezí a dovolí s rublem volně obchodovat na finančních trzích.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj v polovině listopadu odhadla, že ruská ekonomika upadne do recese. Sama ruská vláda letos čeká zpomalení hospodářského růstu z loňských 1,3 na 0,5 procenta.
REKLAMA
Odliv investic
Západní sankce negativně působí hlavně na podnikatelskou důvěru v Rusku. Omezují také přístup ruských společností a bank na mezinárodní trh, spolu s nízkými cenami ropy oslabují rubl a také vedou k odlivu investic ze země.
Odliv soukromého kapitálu z Ruska přitom podle poradce prezidenta Sergeje Glazjeva ohrožuje běžný finanční tok země. Odhad odlivu čistého soukromého kapitálu za rok 2014 podle jeho slov dosahuje 100 až 120 miliard dolarů, tedy až pěti bilionů rublů. Loni byl přitom odliv kapitálu z Ruska poloviční.
Celkem 130 miliard dolarů, tedy dalších zhruba pět bilionů rublů, má Rusko do konce příštího roku zaplatit na zahraničních úvěrech. „Dolarizace ekonomiky, způsobená odklonem od rublu, vyjde na minimálně jeden bilion rublů. Takto tedy přicházíme o asi 11 bilionů rublů, což je prakticky polovina měnové báze tvořené zejména zahraničními zdroji,“ “ upřesnil Glazjev podle agentury TASS.
Moskva v této souvislosti již dříve oznámila, že se snaží omezit svou závislost na západních trzích a zaměřuje pozornost na Asii, především na Čínu.
