Švihov/Praha – „Už jsem uvažoval, že se upálím před budovou ČEZu nebo Úřadem vlády. Protože tohle můžou udělat každýmu,“ upře Pavel Hasala prázdný pohled někam za hromadu sutin po jeho bývalé sklářské peci. Je těžké odhadnout, jak dalece to myslí vážně, spor s energetickým gigantem ho totiž dohnal na pokraj sil.
„Psychicky vás to srazí na dno, už nejsou síly s tím dál bojovat. Nevím co bude dál, bojím se, že skončím pod mostem,“ tvrdí dnes sklář poté, co přišel asi o milion korun spolu s plány na vlastní sklárnu s kavárnou, na kterou deset let šetřil prací v Německu.
Podle Hasaly za to může firma ČEZ, která dvakrát nesplnila, co mu slíbila. ČEZ se hájí, že na to Hasala nemá důkazy, což je pravda.
„Každému“ se Hasalův příběh zřejmě stát nemůže, přesto je poučný. Ukazuje totiž, jaké následky může mít kombinace přehlíživého jednání mocné státní firmy a prosté lidské smůly. To vše v době, kdy finišují přípravy novely energetického zákona, který podle kanceláře ombudsmana straní dodavatelům energie.
