Jedním z protikrizových opatření dnes už bývalé vlády Mirka Topolánka je i novela insolvenčního zákona, kterou Poslanecká sněmovna schválila v polovině května. Na jedné straně posiluje ochranu dlužníků v předkonkurzní fázi, na straně druhé vytváří podmínky, které pomohou předejít úplnému úpadku společnosti, a to formou reorganizace podniku. Zároveň také poskytuje pomoc zaměstnancům, kterým paralyzovaný podnik přestal vyplácet mzdy.
Raději další provoz než prodej za zlomek ceny
Účelem insolvenčního práva je především ochrana dlužníkova majetku před věřiteli i dlužníkem samotným tak, aby došlo k spravedlivému vypořádání závazků dlužníka. Ekonomická hodnota podniku však primárně nespočívá v jeho majetku, ale ve způsobu jeho užívání. Pokud má fungující podnik vyšší hodnotu než souhrn jeho majetku, je vždy výhodnější zachovat jeho provoz během procesu úpadku, než prodávat jednotlivý majetek za zlomek jeho zůstatkové hodnoty. Na této koncepci je založen i český insolvenční zákon. Jeho poslední novela tuto koncepci dále rozvíjí.
Podívejme se podrobněji na změny, schválené poslanci.
Omezení možnosti jednostranného započtení vzájemných pohledávek a závazků dlužníkovými věřiteli. Toto opatření reaguje mimo jiné na dosavadní praxi bank, které díky smluvní klauzuli o splatnosti celého úvěru v okamžiku zahájení insolvenčního řízení, automaticky inkasovaly veškeré peněžní prostředky na dlužníkově bankovním účtu na úhradu zůstatku úvěru. Tím jednak dosahovaly upřednostnění vlastních pohledávek před ostatními věřiteli a jednak zcela finančně ochromily dlužníka a znemožnily mu tak další provozování podniku. Účelem je zabránit, aby byl dlužník zbaven prostředků nezbytných k udržení chodu podniku.
