Co vás na vývoji v ekonomice nejvíce znepokojuje a co je naopak podle vás pozitivní?
Že se jako idioti sami sebe zdaňujeme a pak se divíme, že ekonomika neroste. Pozitivní jsou firmy – ukázaly, že i v recesi jde růst. Koukněte na akcie a srovnejte období 1929až 1935 a 2007–2013. Tehdy po šesti letech deprese byli akcie minus 70%. Dnes již dohnaly ztrátu. Jak je to možné? Dva klíčové důvody: 1. Firmy dokázaly přepnout na Asii, na rostoucí trhy. 2. Firmám klesly náklady – hlavně břidličný plyn v Americe a tak dále, tohle Evropa může závidět, nám náklady rostly… Být firemním manažerem tak politikům energetickou v uvozovkách strategii omlátím o hlavu s tím, že jen idiotům nezlevňuje v recesi elektřina a plyn.
Centrální banky tisknou peníze jako o život a již poměrně dlouhou dobu se zmiňuje riziko vysoké inflace, která se ale jaksi nechce dostavit. Proč je tomu tak a kdy se můžeme inflace dočkat?
James Bond má svou M (vlastně měl). Ekonomika také. M je množství peněz. První písmenko z anglického slovíčka Money. M ovlivňuje inflaci. Klienti se hodně na ni teď ptají: Jak velká že nám to akutně hrozí inflace – vždyť všude kolem nás se tisknou peníze? A co se to tedy teď přesně děje? Čím více se M utrhne ze řetězu, tím větší riziko.
Trochu matematiky: Platí, že ∆M=m*∆MB. Kde, ∆MB je změna měnová báze a m je multiplikátor. Měnová báze zahrnuje oběživo v trezorech a rezervy bank. Ovlivňuje ji vesměs centrální banka pumpováním peněz do finančního systému. Třeba v Eurozóně vzrostla za rok báze o 22 procenta. Fíha, no to je strašně moc! Za normálních okolností by z toho byla hyperinflace. Když se ale druhým okem kouknu v Eurozóně na M, pak tam je meziroční nárůst za rok o 3,3 procenta. Vesměs tohle M je meziroční změna úvěrů podnikům a lidem – prostě kolik peněz se uvolňuje z komerčních bank do ekonomiky. Počkat 3,3 procenta? No to je zase málo! Vždyť desetiletý průměrný růstu M je 6 procent. Tedy centrální banky pumpovaly ostošest, ale ten balík ve skutečnosti v reálné ekonomice není příliš vidět. Firmy a lidé nechtějí tolik úvěrů jako dřív. Zadrhlo se to v multiplikátoru. Peníze se prostě tolik netočí. To malé m z rovnice je teď fakt velmi malé. Proto riziko hyperinflace je „zatím“ nízké. Tedy do té doby, než se M skutečně rozjede.
Dá se dnešní situace v ekonomice v globálu nazvat jako krizový stav, nebo je to prostě nějaký nový druh normálu? Kdy podle vás dojde ke změně a co tuto změnu způsobí?
REKLAMA
Krize? Ale no tak. Co má říkat třeba takový Mohamed Nur? Potkal jsem ho minulý týden na konferenci v St. Gallenu. Je to starosta somálského Mogadiša. Přestože islamistické milice Šabáb byly v létě 2011 z Mogadiša vyhnány a bezpečnost se výrazně zlepšila, stále mu chodí výhružné SMS, že do večera je mrtvý. Chodí s deseti bodyguardy. Běžná výbava, co nosí u sebe, teda když je doma: sluneční brýle, ipad a pistole. Třeba letos v lednu zakoupil první požární vůz. Nur dává lidem místo kalašnikovů mobily. Pro nás je tohle všechno samozřejmost. Oni se radují z požárního auta, my k uspokojení potřebujeme akvaparky. Vůbec, na světě žije 7 miliard lidí, 2 miliardy nemají co jist, další 2 kde si ustlat, další 2 sní aspoň o motorce a zbylá1 miliarda řeší…krizi.
Jste zastáncem společné evropské měny a myslíte si, že zde bude ještě za deset let? Pokud ne, proč, resp. co bude nakonec hlavním důvodem rozpadu měnové unie?
Co je to rozpad? Podle mě Jih odejde. Důvod bude ekonomický – nemají v ekonomice jiný nakopávací mechanismus než oslabení kursu vůči Německu, Nizozemí, Francii – prostě vůči konkurentům v obchodu…
Akciové trhy se odkloňují od reálné ekonomiky a jejich růst je z velké části tažen rekordními objemy úvěrů na investování. Jak dlouho taková situace může trvat?
To neví nikdo.
REKLAMA
Kam byste dnes klientům doporučoval investovat své peníze, pokud chtějí investovat do akcií (obory, regiony), případně které alternativy k akciím mohou být pro investory zajímavé?
Najděte si svůj příběh. Udělejte si portfolio podle tohoto příběhu. Na příkladu: Probudil jsem se jednou v Číně, ve městě Kunming, rozhlédnu se z hotelu a vidím autosalon Ferrari. Znáte Kunming? Já jsem o něm do té doby v životě neslyšel. Je skoro tak velký jako celá Česká republika – a takových megaměst je tam kupy. A lidé začínají prahnout po luxusu. Příběhem proto loni pro mě byly akcie luxusních firem.
Může mít podle vás daň z finančních transakcí, kterou schválila EU, v budoucnu nepříznivý vliv na likviditu na trzích?
Likvidita bude OK, ale je to stejně na hlavu. Proč si pořád všechno zdražujeme? Mozek politika jakoby tohle uměl dokonale. Když byl problém, danily se i vousy (16. století, Anglie) nebo individuum nesouhlasící s panovníkem (Oliver Cromwell). Daň byla i z hlavy (14. století, Anglie). Existovala i daň za to, že jste cizinec (Kanada takto danila v 19. století Číňany). Danila se i sůl, klobouky, okna, komíny, hrací karty, hnůj, piercing či mužská přirození (antický Řím). Jak znám české politiky, tohle všechno jednou trumfnou – tipnul bych to tedy na hádku, zda stolici danit progresivní nebo rovnou daní.
Jak se stavíte k regulaci na finančních trzích – myslíte si, že to může vést k ochraně investorů, nebo naopak k přílišnému pocitu bezpečí, který může být nebezpečný?
REKLAMA
Trh bude vždy o krok napřed než regulátor, sorry, bude to pořád stejné, jednou za tři, pět let vždy něco praskne.
Myslíte si, že by v dnešní době mohlo fungovat něco jako zlatý standard, o kterém se v poslední době občas spekuluje?
Politik obejde všechno.
Jak investujete vy osobně a jak vypadá vaše portfolio?
Barák. Pravidelná investice do fondů životního cyklu od RB. A spekulace – měsíc již spekuluji na oslabení jenu vůči dolaru a rok na růst španělských akcií.
Lidé si stále myslí, že o jejich důchod se nejlépe postará stát. Co je důvodem této mylné představy české většiny a co by bylo potřeby udělat, aby se tento přístup změnil?
Taky si říkám, proč máme toho strejdu tak rádi. Mě nejvíc žere, že investujeme podle státní podpory. Hlavně že to má od státu nějakou úlevu. Většina ale nejde po tom, co konkrétně se za jejich peníze nakoupí – tohle bych změnil. Kecáme do fotbalu, odhadneme jak dopadne ordinace v růžové zahradě apod. Měli bychom mít touhu vyznat se i v tom, kam přesně jdou naše peníze a ne jen jít po té dotaci/úlevě. Tohle všechno se platí z daní.
Myslíte si, že v dnešní době má smysl dělat důchodovou reformu, když k ní neexistuje politická vůle (alespoň z jedné strany)? Jak by měla fungující důchodová reforma podle vás vypadat?
Doba bude pořád nejistá. Každý rok to bude stejné. Nerozebírejme to dokola. Ať si každý zajde na pobočku banky, které věří a tam si to vykonzultuje. Prostě při kávě na pobočce to rozeberete nejlíp.
Děkuji za rozhovor