CZK/€ 25.355 +0,10%

CZK/$ 24.337 +1,15%

CZK/£ 30.464 +0,17%

CZK/CHF 27.279 +0,12%

Aleš Michl: Příprava na konec kapitalismu

 


 

Už je to téměř rok, co jste odešel z Raiffeisenbank. Čím se od té doby zabýváte? 

Poslouchám Metallicu. Normálně jsem se vrátil k albu St. Anger, hodně dobrý, jak byli správně tehdy naštvaní. A taky jejich album  Ride the Lighting, na kterém je klasická balada Fade to Black, tu sem si dal včera na spaní…         

Tak a teď prosím vážně…

Investiční fond Quant spolu s ekonomem Pavlem Kohoutem, dozorčí rada v Y Soft Ventures z Brna – ty jsou super a externě pro Andreje Babiše na ministerstvu financí, protože ho mám rád.

Funkce poradce ministra financí vám zabírá poměrně dost času. Jakou odměnu za to dostáváte?

Jsem placený z peněz daňových poplatníků – 320 korun za hodinu, maximálně 48 tisíc korun měsíčně podle smlouvy, která je zveřejněná na webových stránkách ministerstva financí. I s adresou jsme to tam v rámci otevřených dat dali. Pouze upozorňuji, že adresa pro případné stížnosti uvedená ve smlouvě, již není platná – pokud mě někdo bude chtít dát přes hubu, ať přijde spíš do judo tělocvičny na Žižkově kam pravidelně chodím.

REKLAMA

V současné době každý řeší, kam investovat v době nízkých a záporných výnosů. Co doporučujete?

Jediné dvě jistoty jsou smrt a daně. Do daní se moc investovat nedá. Tak já mám třeba akcie Stonemor – ne že by jejich akcie nějak rostly, ale mají dividendový výnos 10 %… jinak se správná akcie vybrat nedá… Vážněji, prostě to dnešní období přepíše investiční učebnice. To hlavní, co teď je, je bublina na trhu dluhopisů. Až půjde inflace jednou nahoru, kdy, to neví nikdo, pak majitelé dluhopisů – jo, vaše penzijní spoření a připojištění  – prodělají kalhoty. Co když se třeba ukáže, že dluhopisy už nejsou konzervativní investice? Co když americké dividendové akcie budou konzervativnější než třeba evropské dluhopisy?

Takže do dluhopisů neinvestovat?

Možná do amerických podnikových dluhopisů, ale jinak bych byl velmi opatrný, především v Evropě.  Jen kdybych věděl, že je budu držet do splatnosti. Doteď super, jasně, dluhopisy v Evropě krásně rostly, ježiš, to bylo krásné období…

Co říkáte na záporný výnos 0,05 procenta, za které Německo prodalo desetileté státní dluhopisy

Ukazuje to na velké množství peněz v Evropě, ve Spojených státech výnos sice také klesl, ale není u téhle splatnosti záporný. Když odmyslím Čínu, tak jednoznačně nejvíc likvidity, vytisknutých peněz, je nyní v Evropě. Fondy nevědí, co jiného dělat s penězi, a investují do německých dluhopisů. V momentě, kdy ale vzroste inflace, tak se těchto dluhopisů budou chtít rychle zbavit a jejich hodnota začne padat a odnesou to ti poslední, což bývají většinou drobní investoři.

Ty peníze by Evropa potřebovala v infrastruktuře, ne ve státních dluhopisech – třeba my jsme rozhovor domlouvali, když jste byla v Jižních Čechách, no a vemte si, že dálnice D3 přes Jižní Čechy je plánována už od roku 1987, od Husáka a stále není dokončena. Jak máme ty statupy při Y Soft Venturs v Brně, chtěl bych tam jezdit vláčkem třeba do hodiny – naprosto nepochopitelně nemáme spojené železnicí přímo vedle dálnice města Praha – Brno. Řešíme tady Řecko, italské banky, migranty, Brexit – nejprve si tady doma udělejme raději domácí úkoly.

REKLAMA

Jak je možné, že je někdo ochotný investovat na deset let do jisté ztráty?

A co vám přijde jistější než německý dluhopis? Když je všude kolem kupa peněz a centrální banky je dál tisknou, nemáte už moc na výběr – všechno je totálně předražené, nejen dluhopisy i řada projektů private equity… Je to vůbec divné období. Když jsem chodil v devadesátých letech na vysokou, bojovalo se proti inflaci. Dnes se bojuje za to, aby nějaká vůbec byla. Když jsem byl na základce, za komunismu, byla propaganda spoření. Na vkladní knížce s roční výpovědní lhůtou úročené 4 % bylo v roce 1989 přes polovinu všech vkladů. Dnes vám autority říkají opak – kdo spoří a neutrácí, ať má na běžném účtu buď úrok nula anebo dokonce ať ztrácí peníze. Ty minusové sazby v Evropě jsou jako daň na vklady. Zatím ji platí banky. Ale budou ji přenášet na klienty…

Co s tím?

Základní úvaha, proč tohle všechno je, že centrální bankéři si myslí, že v bankách je kupa nevyužitých peněz, a proto tlačí je rozpůjčovat a nakopnout spotřebu lidí, nákupy bytů nebo podnikové investice. To, že banky jsou narvané nevyužitými penězi, je pravda. To, že se jimi násilně mají rozjíždět ekonomiky, je k debatě, zda je to dobré, nebo ne. Oni totiž ty kroky mají řadu perverzních důsledků. Ve Švýcarsku se to úplně otočilo a banky hypotéky zdražily. Nebo to může vést k tomu, že když tedy nemohou banky peníze zaparkovat k centrální bance, neb by dostaly minusový úrok, tak je místo do úvěrů uklidí do jistějších státních dluhopisů.

V Japonsku to vedlo perverzně k tomu, že banky se změnily z tradičních poskytovatelů úvěrů na nákupčí dluhopisů. Totální převis poptávky po státních dluhopisech nad nabídkou vidíme v Česku již teď a vede k tomu, že i dluhopisy nesou minus. Že banky, fondy, investoři nemají už kam jinam bezpečně koruny dát, že platí za to, aby je dali alespoň do státních dluhopisů. Do toho Česká národní banka intervenuje, aby držela kurz nad 27 Kč/EUR tak, že tiskne další a další koruny – peněz tak ještě více přibývá.

Když by nějaká banka ty koruny chtěla dát k České národní bance, riskuje minusové úročení. Když na krátko do dluhopisů – už to minusové úročení má. Když do větších spotřebitelských úvěrů – riskuji budoucí neplatiče. Když masivně do hypoték – riskuje bublinu na trhu nemovitostí v budoucnu. Když do nových úvěrů pro podniky na investice, super – jenomže typický podnik má nyní kupu cashe, a kdyby věděl, kam ještě zainvestovat, tak to udělá i bez banky a úvěr ani nepotřebuje… 

Co se tedy stane?

REKLAMA

Dobrá zpráva je jedna, těmhle procesům většina Evropanů nerozumí. V novinách čtou, že se to jmenuje kvantitativní uvolňování nebo intervence. Že je to dobře a že to pomáhá k růstu. Tak třeba fakt začnou lidi více utrácet, firmy více investovat a centrální banky budou spokojené.

Bojím se jedné věci – až se začne jednou zase naopak bojovat proti velké inflaci, pak úrokové sazby půjdou rychle nahoru a všichni majitelé státních dluhopisů, hypoték nebo úvěrů s lákavou nizoučkou pohyblivou úrokovou sazbou prodělají kalhoty. I majitelé těch německých. Ta doba je ale ještě daleko. Než nastane, zapomenete i na tenhle rozhovor.

Nedávno došlo k dalšímu teroristickému útoku. Jak je možné, že na to již trhy příliš nereagují?

Strašně smutné. Nicméně finanční trhy jsou v téhle věci hodně perverzní. Zajímavé je, že lidské tragédie paradoxně burzu ničí méně. V jejich případě je nejlepší investiční radou: Zůstaňte v klidu. Burza dokázala čelit teroristickému útoku na New York a Washington z 11. září 2001. Když se poprvé po tragédii obchodovalo, propadly se akcie v prvním týdnu o 12 procent. Další dny se ale tyto ztráty částečně kompenzovaly. Obdobně negativní dopad na akcie mělo v minulém století snad „jen“ bombardování Pearl Harboru (1941), kubánská jaderná krize (1962), Saddámova invaze do Kuvajtu (1990). Bez výraznějšího dopadu přežila burza v New Yorku tragédie – svržení atomové bomby na Hirošimu (1945), zavraždění prezidenta J. F. Kennedyho (1963) či pokus o atentát na prezidenta Ronalda Reagana (1981). Jakmile je ale poblém s důvěrou – Lehman Brothers, Enron, Řecko, italské banky – jde to dolů daleko rychleji než po válce nebo tragédii.

Jaký je váš názor na Evropskou unii v souvislosti s brexitem? 

Myšlenka EU je geniální – být společně proti válce, volný pohyb osob, kapitálu. Problémem je Brusel. Myslí si tam o sobě, že jsou nadlidi. Vesměs to jsou žvanilové. Plodí se tam nesmyslné regulace. Omezují nám žárovky a žehličky, ale když přišlo na migrační krizi, byli impotentní. Jejich nabubřelost rozhodla o brexitu.

Británie bude vždy jiná než všichni ostatní. K brexitu ale dojít teď nemuselo, kdyby Brusel reagoval na dopis, který David Cameron zaslal v listopadu 2015 do Bruselu. Popsal v něm největší problémy Británie s EU. Mimo jiné se postavil za přísnější pravidla pro imigraty a za svobodu národního parlamentu, za menší regulace a větší podporu dohod s Amerikou a Čínou. Merkelová a Holland se měli zvednout, odjet do Londýna a říci, že Cameron má pravdu a slíbit, že to změní. Británie by pak v EU zůstala. Takhle je to negativní pro obě strany, pro EU s Bruselem ale víc – i když si tam určitě myslí opak.

Kdyby teď byla třeba nedejbože válka, jasně hypoteticky, tak Brusel nezvládne koordinaci stejně jako nezvládl migraci. I když my bysme měli spíš mlčet – moc bysme asi ani nevypomohli  – vojáků z povolání máme 21 970.  I když tuším že Českomoravská myslivecká jednota má kolem 60 tisíc členů. Tak snad by kdyžtak myslivci vypomohli…

Co říkáte na imigraci?

Nemám nic proti pravidelné migraci. Trh práce potřebuje pravidelnou migraci Problém je nezvládnutá nárazová migrace. Německo na mistrovství Evropy ve fotbale nastoupilo v prvním zápase s těmito hráči: v obraně Jerome Boateng, napůl z Ghany. Vedle něj Shkodran Mustafi mající albánské rodiče, kteří se přistěhovali do Německa za prací. V záloze Sami Khedira jehož táta je Tunisan. A Mesut Özil s tureckými předky. Na lavičce byli připraveni Emre Can tureckého původu. Lukas Podolski, jehož matka hrála házenou za Polsko. Leroy Sané, jehož otec reprezentoval Senegal. A napůl Španěl Mario Gomez. Šutér Francouzů, který v prvních dvou zápasech mistrovství dával po gólu, je Dimitri Payet, rodák z Reunionu v Africe, z francouzské kolonie. Za Švýcary hráli v základu Djourou, Shaqiri, Behrami, Xhaka, Mehmedi, Seferovič a Džemaili. Z těch jmen je vidět, že Evropa se měnila již před současnou uprchlickou krizí. Problém je nezvládnutá nárazová migrace a tu, jak každý ví, Evropa nezvládla…

Tímhle se teď hodně zabývám a píšu o tom. Čtu teď jednoho ze zakladatelů sociologie Maxe Webera a jeho dílo z roku 1904 Protestantská etika a duch kapitalismu. A je to přesně o současnosti. Na Webera mě navedl člověk, kterého si moc vážím a z Webera mě vyškolil. Teď ho mám načteného. Weber zkoumal konfucianismus, hinduismus, buddhismus, křesťanství, islám a judaismus. Došel k závěru, že kapitalismus se nerozvinul na Východě v takové míře jako na Západě, protože mu bránilo náboženství. Protestanti jsou podle něj ve srovnání s katolíky více zaměřeni na zisk. Nyní jsou prognózy tyhle: mezi roky 2010 až 2050 bude nárůst obyvatel vyznávajících nějaké náboženství 23krát rychlejší než nevěřících. Počet věřících vzroste z 5,8 miliardy v roce 2010 na 8,1 miliardy v roce 2050. Počet nevěřících jen mírně – z 1,13 miliardy v roce 2010 na 1,23 miliardy v roce 2050. Největší nárůst bude… u muslimů. Jejich počet se mezi roky 2010 a 2050 zdvojnásobí.

Jak tyhle trendy změní ekonomiku?

Kde myslíte, že se duch kapitalismu může do roku 2050 nejvíce rozvinout proti dnešní situaci? Domnívám se, že to bude… v Číně. Ano čtete dobře – pokud se kapitalismus může někde dál mohutně vyvíjet, bude to Čína, protože tam se fakt musí makat, a jako by se tam zrodil protestanský duch. Dále zůstane v Americe. Do roku 2050 má ale úplně nejvíc přibýt muslimů. Budou to muslimové z Indie, Indonésie a arabského světa. Dále přibudou hinduisti z Indie. Takové rozpoložení, kdy muslimové budou na rovinu s křesťany (statistika křesťanů zahrnuje i protestanty) a do toho ještě různorodí Číňané, to novodobé dějiny světa nepamatují. Navíc většina křesťanů bude v roce 2050 ne z Ameriky jako dnes, ale z Afriky. Hinduisté a muslimové dohromady v roce 2050 křesťany jasně převáží.

Víme, že migranti si s sebou nesou zvyky, morálku, ale i náboženství – a to vše pak může ovlivnit ekonomiku. Téměř polovina lidí s tureckými kořeny žijících v Německu staví přikázání své víry nad zákony země, ukázal průzkum, který zveřejnila agentura DPA. A tak si říkám: Jestliže pro vznik ducha kapitalismu byla podle Webera důležitá forma náboženství, pak nárůst muslimů a hinduistů, migrace, nízká porodnost v Evropě, tohle všechno dohromady může na starém kontinentu a kolem něj stvořit úplně jiný ekonomický směr, který si teď ani neumíme představit, třeba to ani nemusí být islámské bankovnictví.

Děkuji za rozhovor.

Loading

Vstoupit do diskuze 6 komentářů


Související články


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Pavel Voborník

    25 července, 2016

    Vždy jsem rád viděl a tedy poslouchal a i četl Aleše M.
    Hodně s ním souhlasím, mluví mi z duše !!!!!
    Dejte mu prostor výrazně větší ve všech mediích.

    Odpovědět

  • Gauner

    25 července, 2016

    V závěru trochu nadčasový.Ale co není.

    Odpovědět

  • Kamil

    26 července, 2016

    Státní dluhopis je jistou formou investice do daní. Stát totiž nemůže vyplatit jmenovitou hodnotu a případnou prémii dluhopisu jinak než že to vybere od občanů na daních.

    Odpovědět

  • chk

    27 července, 2016

    Taky si dal před rozhovorem lajnu jako zde?
    https://www.y­outube.com/wat­ch?v=keR9dSF7WLs
    od 3.40 min, dokonce mu ujede sprosté slovíčko:). No, každej den není posvícení, že…

    Odpovědět

  • Dušan

    2 srpna, 2016

    Trochu mi to přopomíná C-Quadrat fond /Rakousko- 5 mld.EU/, které je kotovaný na třech burzách. Předpokládám,že veliteé tohoto fondu jistě budou časem také kotovat na nějaké burze např.Frankfurt.
    Přeji mnoho klientů a dobrý start.
    Dušan

    Odpovědět

  • Dušan

    2 srpna, 2016

    Trochu mi to připomíná C-Quadrat /Rakousko/,který je kotovaný na třech burzách.
    A hlavně prodává/mění startegii/ při propadu až na nulu a dokáže vydělat a ochránit investice od propadů např. 50–60%.
    Myšlenka je super.Přeji jen to nejlepší.Dušan

    Odpovědět