Allianz varuje: živé smlouvy mrtvých lidí jsou promlčené až za deset let, a přesto je není komu vyplatit

„Allianz pojišťovna, stejně jako kterákoliv jiná, nemůže vyplatit pojistné plnění oprávněné osobě, pokud sama  nepožádá o plnění. Často se stává, že pojišťovna nemá žádnou možnost, jak oslovit oprávněnou osobu, protože nemá žádnou, nebo velmi strohou identifikaci,“ říká úvodem vedoucí právního úseku  Allianz Drahomír Kubáň.

V  pojistných smlouvách životního pojištění mohou být zaznamenány informace
o obmyšlených osobách jako osobách oprávněných k pojistnému plnění v podstatě dvěma způsoby. Buď jsou určeny tyto osoby vztahem k pojištěnému (matka, otec, manželka, děti…) nebo je pojišťovně k dispozici příjmení, jméno a datum narození oprávněného – bez určení vztahu, bez adresy. Anebo může nastat poslední varianta, kdy není oprávněná osoba určena vůbec, nebo nenabude právo na pojistné plnění. V tom případě plnění náleží manželovi – manželce pojištěného, nebo pokud není, tak dětem pojištěného, poté dalším blízkým osobám a pokud ani ty nejsou, nabývají toto právo dědici pojištěného. Podle strohých, nebo téměř žádných kontaktů je složité i tyto oprávněné osoby vypátrat – a často se tak pojišťovna staví do role skoro detektivní kanceláře.

Obecná rada a poučení, aby do budoucna takových „živých smluv mrtvých“ bylo co nejméně, je vcelku snadná. „Ten, kdo životní pojištění uzavírá, nebo uzavřel, by měl o tomto kroku oprávněnou osobu informovat sám – a to ideálně hned po uzavření smlouvy, nebo alespoň ve chvíli, kdy se třeba dozví určitou nepříznivou zdravotní diagnózu, nebo v situacích, kdy hrozí nebezpečí úrazu, či dokonce smrti, například při provozování rizikových sportů,“ doplňuje Kubáň.

Zároveň pojistitel, a v Allianz se to tak alespoň při minimu informací o oprávněné osobě děje, podle možností a znalosti bližších okolností informuje oprávněnou osobu, dědice anebo notáře v dědickém řízení o existenci smlouvy o životním pojištění. Pokud se ovšem o úmrtí pojištěného dozví. Povinností pojistitele to však není.

„Pojišťovna vždy musí postupovat nanejvýš diskrétně v souladu s její povinností mlčenlivosti. Může se totiž stát a v praxi už takové případy byly zaznamenány, že pojišťovna informovala rodinného příslušníka o oprávněné osobě a ukázalo se, že šlo o osobu zcela mimo rodinu,“ doplňuje vedoucí právního úseku Allianz. Plnění tak místo dětí pojištěného mělo připadnout mladé pečující sousedce a potomci pojištěného se nyní s touto pečovatelkou soudí. Přihodilo se i to, že pojišťovna zaslala informaci o pojištění opět na domácí adresu
a oprávněnou osobou byla lázeňská pacientka z Poděbrad. „Výjimkou nejsou ani případy, kdy prarodiče uzavírají smlouvu ve prospěch vnuků a chtějí její existenci zatajit před jejich rodiči. To je ovšem složité, neboť rodič je zákonným zástupcem dítěte,“ uzavírá Drahomír Kubáň.

^REKLAMA

Pojistitel nemá povinnost vyhledávat  oprávněné osoby  při smrti pojištěného.  Praxe je spíš taková, že na existenci pojištění se v dědickém řízení dotazují notáři, ale jak už bylo zmíněno, nejdůležitější ze všeho je, aby oprávněná osoba požádala o výplatu pojistného plnění respektive se o ně přihlásila v dědickém řízení. A ani po pár letech nemusí být pozdě, plnění je promlčeno až za 10 let.