CZK/€ 25.120 -0,02%

CZK/$ 24.168 +0,07%

CZK/£ 30.274 -0,62%

CZK/CHF 27.020 +0,27%

Text: Petr Gola

20. 08. 2012

1 komentář

Asijské důchody? Spoléhat se na sebe

 


 

Přestože bude v příštích letech docházet v Česku k poklesu průměrného důchodu vůči průměrné mzdě, tak bude státní důchod na světové poměry vysoký. V Asii je náhradový poměr výrazně nižší, navíc podmínky pro přiznání důchodu rozhodně nesplní téměř každý jako v Česku.

  • Na konci prvního čtvrtletí letošního roku byl v Česku průměrný důchod mužů 11 908 Kč a průměrný důchod žen 9 750 Kč. Průměrná měsíční mzda za rok 2011 činila 24 319 Kč. Je však zapotřebí porovnat čistou mzdu a důchod, protože v drtivé většině se důchody nedaní, zatímco mzda ano.
  • Bezdětný zaměstnanec pobírající hrubou mzdu 24 319 Kč dostane na svůj bankovní účet dle legisaltivy v roce 2012 částku ve výši 18 823 Kč (z hrubé mzdy je zapotřebí odvédst daň z příjmu fyzických osob 2 820 Kč, sociální pojištění 1 581 Kč a zdravotní pojištění 1 095 Kč).
  • Penzistka pobírající průměrný důchod má tak čistý náhradový poměr 52 % (9 750 Kč: 18 823 Kč) a penzista pobírající průměrný důchod má čistý náhradový poměr 63 % (11 908 Kč: 18 823 Kč). V asijských zemích je náhradový poměr nižší.

Asie: nízké daně a nízký důchod

Povinné odvody ze mzdy jsou ve vyspělých asijských zemích (Japonsko, Hongkong, Singapur či Malajsie) podstatně nižší než v členských zemích EU. Rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou zaměstnance je nižší než v Evropě. Na druhou stranu musí zaměstnanci počítat s nižším státním zabezpečením v době nemoci, nezaměstnanosti nebo důchodu. Úloha vlastního investování, spoření a rodinného zázemí je v těchto zemích vyšší.

  • Vůbec nejnižší čistý náhradový poměr průměrného důchodu vůči průměrné mzdě je v Indonésii, kde průměrný čistý důchod mužů dosahuje pouze 15 % průměrné mzdy.
  • Dalšími asijskými zeměmi, kde průměrný důchod mužů nedosahuje ani 40 % průměrné mzdy jsou Singapur (16 %), Malajsie (35 %), Hongkong (37 %) a Japonsko (40 %).

Dle mnoha ekonomických studií patří Hongkong, Singapur, Japonsko a Korea mezi nejvýkonnější a nejvyspělejší ekonomika světa. Podmínky pro byznys jsou v těchto zemích výborné. Jedním z důvodů je nízké zdanění práce. Celková daňová zátěž je v Asii výrazně nižší než v EU. Vždyť v Hongkongu a Singapuru dosahuje složená daňová kvóta méně než 15 % a v Japonsku a Koreji méne než 30 %. Naproti tomu v západoevropských zemích dosahuje složená daňová kvóta přes 40 %.

Vyšší příjmy = nižší důchod

Redukce při výpočtu důchodů v Česku způsobuje, že důchod občanů pobírající podprůměrnou mzdu se příliš neliší od jejich čistého příjmu dosahovaného před odchodem do důchodu a naopak důchod občanů s vysokými příjmy se liší výrazně.

  • Občan s průměrnou měsíční mzdou za všechny odpracované roky ve výši 50 tisíc Kč a získání 40 let pojištění má dle legislativy roku 2012 v Česku měsíční důchod ve výši 13 949 Kč.
  • Občan s průměrnou měsíční mzdou za všechny odpracované roky ve výši 10 tisíc Kč a získání 40 let pojištění má dle legislativy roku 2012 měsíční důchod ve výši 8 270 Kč.

Obdobná praxe funguje i v asijských zemích, rozdíl je však nižší. Občan mající průměrnou mzdu za všechny roky ve výši dvojnásobku průměrné mzdy má měsíční důchod v Indonésii a Singapuru ve výši necelých 10 % dosahované čisté mzdy, v Hongkongu a Koreji pod 30 % dosahované čisté mzdy.

Tabulka: Jak vysoký je čistý průměrný důchod vůči průměrné čisté mzdě

Země

Muži

Ženy

Indonésie

15 %

13 %

Singapur

16 %

14 %

Malajsie

35 %

31 %

Hongkong

37 %

36 %

Japonsko

40 %

40 %

Korea

48 %

48 %

Pramen: OECD, Pensions at a Glance Asia/Pacific 2011

Loading

Vstoupit do diskuze 1 komentář


Související články

Zkontrolujte si před koncem roku, zda vám neutíkají některé příspěvky či zvýhodnění

Do konce roku zbývá už jen několik dnů. Vyplatí se proto věnovat pár minut kontrole, zda za letošní rok využijete všechny výhody doplňkového penzijního spoření, stavebního spoření nebo letošní novinky – dlouhodobého investičního produktu. Zkontrolujte si, jestli vám neutíkají některé příspěvky či zvýhodnění.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

20. 12. 2024

Jaké daňové změny čekají na zaměstnance, podnikatele i investory v příštím roce

Od ledna 2025 vstoupí v účinnost řada nových daňových opatření, která přinášejí významné změny pro jednotlivce i firmy. Mezi hlavní změny patří omezení daňového osvobození pro příjmy z prodeje cenných papírů, úpravy v oblasti DPH a zavedení osvobození příjmů z kryptoaktiv fyzickými osobami.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

04. 12. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • hm

    21 srpna, 2012

    Autor má chybu jako odvody zaměstnance na důchodovou a sociální daň by měl počítat i s tím co platí zaměstnavatel. Protože tyto prostředky jsou vázány na zaměstnance a jeho mzdu to že to neplatí přímo zaměstnanec je jen proto aby neviděl to zdanění.

    tzn: sociální daň: 1581 + 6080 = 7661kč
    zdravotní daň = 1581 + 2189 = 3770kč

    tzn. z průměrné mzdy odvádí současný zaměstnanec na současné potřeby zdravotního a penzijního systému 11431kč

    Paradox je že nemá vůbec žádnou jistotu ani dohodu se státem že nějakou část těchto prostředků uvidí až je bude sám potřebovat :)

    A ještě je tu jedna zajímavost pokud je 11431kč průměrný odvod zaměstnance pak při počtu zaměstnanců 5,2–5,4mil by to dělalo na oba systému roční částku okolo 700mld kč :)

    • ještě to co stát přidá na pojištění důchodcům a dětem + 30mld kč.

    Je zajímavé že tento součet je mnohem větší než to co stát vykazuje jako výdaje na důchody a zdravotnictví tuším okolo 2×300mld kč. Tzn někde mi lítá více než 100mld kč.

    Odpovědět