Finanční sektor, a banky nevyjímaje, je na tom z pohledu investorů celkem dobře. Akcie mnoha velkých bank vydělaly za poslední rok investorům přes dvacet i více procent a dobré výsledky zatím neindikují nějakou výraznou změnu. Je pravdou, že finanční sektor, stejně jako ostatní akcie, těží ze štědrých dotací centrálních bank, to ale investory zatím nijako nevzrušuje.
Vzrušuje to však všechny ostatní, a to jak normální lidi, kteří mají pocit, že čím horší a neschopnější (resp. schopen všeho, jen ne poctivě vydělávat, nebo vést banku) bankéři, tím lépe na tom jejich banka je, tak média, která to dávají také najevo. Viděli jsme to před krizí a ještě více to je vidět po krizi. Banky, které nejvíce riskovaly a zaznamenaly tak nejvyšší ztráty, nakonec skončily nejlépe. Z bank, které byly v době krize „too big to fail“, jsou dnes ještě větší molochy, jejichž problémy si nechce nikdo ani představit.
Takže i přes relativně dobré výsledky bankovního sektoru v posledním roce (nebo možná právě kvůli tomu) jsou banky, a potažmo bankéři, v médiích prezentováni podobně jako teroristé, nebo mafie. „Měřeno stejnou metodou, mediální obraz desíti předních světových bank v čele s UBS, Barclays nebo JP Morgan si v ničem nezadá s mediálním obrazem mafiánských organizací, Al-Káidy nebo Kim Čong-una a je dokonce horší než prezentace Bašára Asada,“ vypichuje zajímavost analýzy Roland Schatz, zakladatel Media Tenor International.
Obrázek 1: Vyznění zprávy u vybraných protagonistů v televizních zprávách v roce 2013
Vzorek: 452 841 příspěvků ve 20 mezinárodních zpravodajských relacích
REKLAMA
Zdroj: Media Tenor International, Reputation Risk Assessment 2012/2013
Zpráva Reputation Risk Assessment 2012/2013 společnosti Media Tenor International byla oficiálně představena v Davosu v předvečer zahájení Světového ekonomického fóra 2014. Vychází z analýzy obsahu předních světových listů a televizního zpravodajství z USA, Německu, Velké Británie, Francie, Itálie, Španělska, Švýcarska a JAR. I když to není celý svět, vzorek je to určitě zajímavý.
Obraz bank v médiích se sice ve většině zemí výrazně nezhoršil (je stále špatný), ale například v Německu a v Itálii došlo ještě ke zhoršení situace.
Obrázek 2: Vyznění zpráv o bankovém sektoru v televizních zprávách v letech 2012 a 2013
REKLAMA
Vzorek: 3717/3660 příspěvků ve 20 mezinárodních zpravodajských relacích
Zdroj: Media Tenor International, Reputation Risk Assessment 2012/2013
Zajímavostí je, že mezi mladými lidmi v Německu jsou pouze 3 % těch, kteří se chtějí stát v budoucnu bankéři, přičemž i tolik nenávidění právníci mají sedminásobně lepší preference. „Obraz bank je dlouhodobě v depresi, negativita s jakou je odvětví spojováno, sahá k alarmujícím číslům. Pokud je nějaký sektor intenzivně prezentován s podílem 40 – 60 % negativních informací, není pochyb o tom, že veřejnost bude obor vnímat jako škodnou veřejnému blahobytu,“ uvádí Roland Schatz.
REKLAMA
Ze zprávy vyplývá, že média si v případě bank nechtějí brát servítky a nemají zájem zlepšovat jejich už tak pošramocenou pověst v očích veřejnosti, což možná situaci ještě zhoršuje a škodí i bankám, které jsou v tom možná nevinně. Na druhou stranu to ale vypadá tak, že bankám taková situace zřejmě vůbec nevadí a nemají velký zájem na tom, aby se něco změnilo. Což jen dokazuje, že média ve své „anti-kampani“ možná nejsou až tak mimo, a samotné banky to pak potvrzují svým nekončícími skandály, kde kromě samotné finanční krize můžeme zmínit například skandály kolem manipulace s LIBORem, s drahými kovy apod.
Obrázek 3: Mediální obraz top managementu bank v médiích v letech 2001 až 2013
Zdroj: Media Tenor International, Reputation Risk Assessment 2012/2013
U nás banky nemají možná až tak špatnou reputaci, i když mnoho klientů jim vyčítá například vysoké poplatky (přestože bezpoplatkových bank, resp. bank s nízkými poplatky je na trhu dost). Je ale pravdou, že podobný výzkum by u nás možná ani nebyl možný, protože kromě krimi zpráv, neštěstí, katastrof a sem tam nějakého trapasu „celebrity“ se toho do zpráv už moc nedostane.
Nejhůře jsou na tom momentálně centrální bankéři, kterým mnoho lidí kvůli oslabení koruna neumí přijít na jméno. Je pravdou, že i u nás je tento špatný pohled přiživován médii, které často spekulují a rozvíjejí konspirační teorie, což společně se slabou orientací lidí v problematice ještě zhoršuje obraz centrální banky v očích veřejnosti. Že to ale ČNB nebere na lehkou váhu, dokazuje mnohem otevřenější komunikace směrem k veřejnosti, například i formou nového blogu, v němž se centrální banka snaží vysvětlovat své kroky a často i uvádět na pravou míru některé dezinformace. Jestli jí to pomůže k obnovení důvěry, je nejisté, ale snaha se určitě cení.
