To, co se nepovedlo před rokem Evropě, to se možná povede v USA. Sice nejde o klasický run na banky, kdy klienti zaútočí na banku s požadavkem výběru v hotovosti v průběhu jednoho dne, ale určité společné znaky zde lze najít. A co je hlavní, šéfové velkých bank už začínají být nervózní.
Za to, že se lidé k tomuto kroku skutečně odhodlali, si mnohou banky samy. Dosud byli normální lidé z praktik bank, lhaní, vyplácení velkých odměn a současně přijímání pomoci od státu nervózní a vyjadřovali své rozhořčení různým způsobem, ale ke konkrétním krokům ve větším měřítku je prakticky nic nenutilo.
Dokud se o možnosti, že na neschopný a přeplácený management bank doplatí klienti, pouze spekulovalo, bylo prakticky všechno v pořádku. Banky dlouho zkoušely trpělivost svých klientů, ale nakonec narazily. Udělaly velkou chybu, když svým klientům sáhly na peníze takovým způsobem, že to pocítili prakticky všichni. Zavedení některých nových poplatků se totiž týká velké většiny klientů a banky jejich možnou reakci evidentně podcenily a dnes na nastalou situaci musí reagovat.
Lidé se chopili iniciativy
Musely sice určitou reakci od svých klientů očekávat, ale takovou vlnu nevole, jaká se koncem září odstartovala, určitě nepředpokládaly. Podle údajů Credit Union National Association (něco jako Asociace družstevních záložen u nás) se od konce září rozhodlo o změně své banky přes 650 000 klientů velkých bank, kteří přesunuli více než 4,5 miliard dolarů na nové účty v lokálních finančních institucích a družstevních záložnách (credit unions).
Dopomohly k tomu i iniciativy, které se chopily šance a snaží se lidi přimět k tomu, aby se svými účty u velkých bank něco udělali. Jednou z nich je Move Your Money, která pobízí lidi k přesouvání peněz velkých bank do menších lokálních finančních institucí. Další svou iniciativu navázaly na konkrétní datum. Bank Transfer Day, vedl lidi k tomu, aby své účty ve velké bance zrušily do 5. listopadu a převedli peníze do družstevní záložny. Rovněž iniciativa Occupy Wall street přidala své polínko do ohně, a přišla s vlastní iniciativou nazvanou Dump Your Bank Day, která se měla konat 8. listopadu.
REKLAMA
Konec s "too big too fail"
Základním motivem všech iniciativ je ukončení stavu, kdy některé banky jsou příliš velké na to aby padly, přičemž mají pocit, že ze svých klientů mohou dělat otroky. Zpoplatňování transakcí s debetními platebními kartami a výběrů z bankomatů, případně potřebný obnos peněz na účtu k tomu, aby se klient těmto poplatkům vyhnul ale klienty přiměl konat trochu jinak, než si banky představovaly.
Banky se sice na první pohled snaží vyvolat dojem, že jim výběry vkladů klientů neubližují, a že nemohou ohrozit jejich fungování (což je možná pravda), zkušenosti samotných klientů ale vypovídají o něčem jiném. Zejména to platí u klientů, kteří mají v bankách uloženou vetší sumu peněz a chtějí jí najednou vybrat, nebo přesunout do jiné banky. Zajímavé je, že v krocích některých bohatších klientů je znatelná i jistá dávka solidarity, protože oni sami opatřeními bank nemusejí být zasažení, ale jejich blízcí, rodiny, nebo známi ano.
Potenciální ránou pro velké banky může být také skutečnost, že kromě „obyčejných lidí“ k podobnému kroku stále více přistupují také instituce, lokální vlády, kostely, komunitní skupiny, nebo prominentní obchodníci, jejichž peníze už bankám mohou chybět.
Je sice pravdou, že v dnešní době, kdy hotovostní peníze nehrají tak důležitou roli, jako v minulosti, nemusí mít klasický run na banky šanci na velký úspěch, ale pokud se najde dostatečné množství lidí, kteří si postupně najdou novou banku a svou původní, velkou instituci opustí, může to banky začít mrzet. Hlavním cílem iniciativ není ani tak přivést banky úplně na mizinu, ale omezit jejich postavení na trhu, které již s tržním prostředím nemá nic společného. Zvýšená konkurence na trhu by mohla trhu pomoci a v konečném důsledku pak stát nebude muset z peněz daňových poplatníků zachraňovat banky, které nemají problém své dominantní postavení zneužívat, jak se jim zachce.
