Běžný účet v Česku? Dražší a nepřehlednější než v okolních zemích
Kritika vysokých poplatků se týká především největších českých bank. Menší hráči dokáží stejné služby nabídnout za výrazně nižších cen, nebo dokonce zcela zdarma. Ovšem výhody velké banky jsou nesporné. Jak si ale stojí naše „velká bankovní trojka“ ve srovnání s velkými hráči v okolních zemích?
Způsob zpracování
Nejdříve bylo nutné vyhledat největší hráče na jednotlivých bankovních trzích. Jako ukazatele velikosti bank byly použity celková hodnota banky (souhrn aktiv společnosti), případně roční obrat. Autor získal tato data z veřejně dostupných žebříčků, jelikož porovnání velikosti bank není cílem této práce.
Výše poplatků vychází z oficiálních sazebníků poplatků jednotlivých bank, vždy přímo ze stránek dané banky v konkrétním státě. Na jejich základě bylo provedeno porovnání poplatků s použití modelového příkladu a zjištění poplatkové politiky.
Autor chce na tomto místě zdůraznit, že pro stanovení výše poplatků vycházel pouze z oficiálních ceníků jednotlivých bank v originálním a aktuálním znění. Pokud tedy bankovní instituce používá ještě jiné „skryté“ poplatky obsažené v jiných závazných dokumentech, autor je nereflektuje.
Porovnávané banky
Pro porovnání byly vybrány následující banky za jednotlivé státy:
- Česká republika
- Československá obchodní banka (ČSOB)
- Komerční banka (KB)
- Česká spořitelna (ČS)
- Republika Rakousko
- Bank Austria (BA)
- Erste Bank Oesterreich (EB)
- Spolková republika Německo
- Deutsche Bank (DB)
- Polská republika
- PKO Bank Polski (PKO)
- Bank PEKAO (PEKAO)
- Slovenská republika
- Slovenská sporiteľňa (SlS)
- VÚB Banka (VÚB)
Důvodem výběru pouze jediné banky v Německu je skutečnost, že Deutsche Bank je na tamním trhu velmi dominantní a velikostí se s ní ostatní bankovní instituce prakticky nedají srovnávat.
Z porovnání poplatků autor také vyřadil slovenskou VÚB Banku. Její poplatková politika se do porovnání nehodí z důvodu, že jejím základní bankovním účtem je tzv. Flexi účet, kde si klient sám volí bankovní operace, které chce v rámci účtu používat, a jejich parametry. Na základě kombinace vybraných bankovních operací a nastavení jejich parametrů jsou vypočteny bankovní poplatky. Tento model je ojedinělý a zcela odlišný.
Porovnání bankovních poplatků
Pro porovnání bankovních poplatků byl stanoven modelový příklad běžného uživatele využívajícího následující bankovní operace s předem stanoveným množstvím:
Operace |
Počet operací v běžném měsíci |
Vedení účtu |
1× |
Přístup k internetovému bankovnictví |
1× |
Příchozí platba |
2× |
Odchozí platba |
8× |
Vlastnictví debetní karty |
1× |
Platba kartou u obchodníka |
18×, z toho 8× v zahraničí |
Výběr z bankomatu |
4× (2× vlastní, 2× cizí) |
Elektronické výpisy |
1× |
Trvalý příkaz |
1× |
Autor použil pro stanovení běžného uživatele svou vlastní historii na běžném účtu za minulý měsíc. Náklady běžného uživatele při používání účtu podle stanovených parametrů v tabulce níže vychází pro jednotlivé banky následovně:
Banka |
Stát |
Náklady na poplatky (v Kč) |
ČSOB |
ČR |
153 |
KB |
ČR |
209 |
ČS |
ČR |
183 |
Deutsche Bank |
DE |
271 |
Erste Bank Austria |
RAK |
143 |
Unicredit Bank Austria |
RAK |
109 |
PKO Banka |
POL |
20 |
PEKAO Banka |
POL |
13 |
Slovenská sporiteľňa |
SLO |
316 |
Všechny částky byly přepočteny pro jednoduchost na české koruny a jedná se o měsíční souhrn nákladů. Nejlevněji je z pohledu poplatků v Polsku, dále pak v Rakousku. Výše poplatků u českých bank je na třetím místě, po ní následuje Německo a až nakonec Slovensko.
Poplatková politika
Důvodem rozdílů ve výši poplatků je zejména poplatková politika používaná v jednotlivých státech, která se velmi liší.
Nejvstřícnější poplatkovou politiku realizují polské banky. V jejich sazebnících je prakticky u všech běžných bankovních operací nula. Důvodem může být relativně velké rozšíření nízkonákladových bank na celém polském trhu. Třetí největší polskou bankou je BRE Bank, která je známá i v ČR pod obchodní značkou mBank. I u nás tato banka vede politiku nulových poplatků. Polské banky naopak vybírají vyšší poplatky za méně obvyklé operace nebo za operace týkající se kreditních karet.
Poplatkové politiky v Rakousku a Německou jsou si vzájemně velmi podobné. U bank v těchto zemích nejsou poplatky hrazeny za jednotlivé operace. Klient platí měsíčně určitou částku za vedení účtu a v rámci tohoto poplatku má všechny běžné bankovní operace již uhrazeny. Tato poplatková politika motivuje klienty k aktivnímu využívání účtů, jelikož s rostoucí mírou užívání účtu se z teoretického hlediska snižuje cena za jednotlivé operace.
Tuto bankovní politiku se snaží realizovat i Slovenská sporiteľňa. Vysoká částka měsíčního poplatku v modelovém příkladu je způsobena zejména enormně drahými výběry z bankomatů, zejména u konkurenčních bank, a překvapivým poplatkem za vlastnictví debetní karty. Tento poplatek zavádí i polská banka PKO, avšak v porovnání s ní je poplatek na Slovensku dvojnásobný, a navíc u banky PKO se jedná o jediný poplatek, který klient platí.
České banky aplikují zcela odlišnou poplatkovou politiku. V tuzemsku se neplatí za vedení účtu tak vysoké částky, jako je tomu například v Rakousku či Německu, avšak jsou dále zpoplatněny jednotlivé bankovní operace. V ČR je tedy zcela běžné platit poplatky například za odchozí platby či trvalé příkazy. Stanovení výše poplatků je navíc většinou velmi nepřehledné. V porovnání se sazebníky bank z okolních států jsou ty české plné poznámek pod čarou, výjimek a zvláštních ustanovení. Přehled o účtovaných poplatcích je tak ztížen. Poplatková politika největších českých bank znevýhodňuje aktivní uživatele bankovních účtů. Čím více v České republice svůj účet klient používá, tím vyšší platí poplatky.
Postřehy okolo poplatků
Zcela jednoznačně jsou nejdražšími bankovními operacemi výběry z bankomatů. I přes to, že v Německu, Rakousku a Polsku nejsou účtovány žádné poplatky při výběru z bankomatu, je tomu tak pouze při výběrech z tamních bankomatů. Zahraniční výběry jsou zpoplatněny – většinou procentuálně se stanovenou minimální částkou. České a slovenské banky však zpoplatňují i výběry „doma“, a to ne zcela nízkými částkami.
Česká poplatková politika je dynamická a velmi nepřehledná. Při aktivním využívání účtu rostou i poplatky. Naopak politika všech okolních států (vyjma výběrů z bankomatů na Slovensku) je statická, kdy za jednu cenu může klient využívat svůj účet libovolně. Navíc jsou všechny sazebníky a obchodní podmínky velmi přehledné a srozumitelné.
Bankovní ústavy se přizpůsobují situaci na regionálních trzích. Dobře je tato situace vidět například na bankách Erste Bank Oesterreich a České spořitelně, které obě patří do stejné bankovní skupiny Erste, a bankách Bank PEKAO a Bank Austria patřících do skupiny UniCredit. I když jsou tyto banky vedené stejným top managementem a jedná se prakticky o jednu a tu samou společnost, poplatková politika odpovídá zvyklostem v daném státu.