Bohatí zaplatí vyšší důchodové pojištění

Ve většině členských zemí Evropské unie je stanoven legislativou maximální vyměřovací základ pro platbu pojistného. Když zaměstnanec v průběhu roku dosáhne stanoveného limitu, tak se již od tohoto měsíce přestane za zaměstnance odvádět důchodové pojištění. Naposledy se zaplatí důchodové pojištění za měsíc, kdy bylo limitu dosaženo.

• Od letošního roku došlo ke zvýšení maximálního vyměřovacího základu u důchodového pojištění z 1 206 576 Kč na 1 242 432 Kč.
• V roce 2012 tedy odvedl zaměstnanec s nadstandardními příjmy na důchodovém pojištění 78 428 Kč (6,5 % z 1 206 576 Kč) a dalších 301 644 Kč (25 % z 1 206 576 Kč) za něj odvedl jeho zaměstnavatel, celkem tedy OSSZ inkasovala za daného zaměstnance částku 380 072 Kč (78 428 Kč + 301 644 Kč).
• V roce 2013 zaplatí zaměstnanec s nadstandardními příjmy na sociálním pojištění 80 759 Kč (6,5 % z 1 242 432 Kč) a dalších 310 608 Kč (25 % z 1 242 432 Kč) za něj zaplatí jeho zaměstnavatel, celkem tedy OSSZ může maximálně inkasovat 391 367 Kč.

Maximální vyměřovací základ u důchodového pojištění snižuje u občanů s nadstandardními příjmy nerovnost mezi odvedeným důchodovým pojištění v produktivním věku a výší státního důchodu. Vlivem značné redukce při výpočtu důchodu v Česku mají občané s vysokými příjmy relativní nízký důchod (v porovnání s příjmy dosahovanými před odchodem do důchodu). Dokud nebyl limit pro platbu důchodového pojištění stanoven, tak byl tento nepoměr vyšší, neboť občané platili více na důchodovém pojištění, přičemž z vyššího příjmu se jim již důchod příliš nezvyšoval.

U zdravotního pojištění se strop zrušil

V minulých letech platilo, že maximální vyměřovací základ byl v Česku stanoven i u zdravotního pojištění. Od letošního roku došlo ke zrušení maximálního vyměřovacího základu u zdravotního pojištění. Zaměstnanci (samozřejmě i OSVČ) s nadstandardními příjmy tak zaplatí na zdravotním pojištění v roce 2013 více než v roce 2012.

Jak strop ovlivňuje výši důchodu?

Právě z důvodu existence stropu pro platbu důchodového pojištění je důchod omezen shora. Protože je však maximální vyměřovací základ v Česku stanoven od roku 2008, tak to tak úplně neplatí, neboť do roku 2008 se odvádělo důchodové pojištění z celého příjmu. V přiložené tabulce máme uveden maximální vyměřovací základ u důchodového pojištění v letech 2008 až 2013.

Zavedení stropu je výhodné pro občany s vysokými příjmy

Výpočet důchodu v Česku je poměrně rovnostářský, neboť u vysokých příjmů dochází ke značné redukci. Např. zvýšení mzdy o 1 000 Kč ve čtvrté redukční hranici při výpočtu důchodu (nad měsíční mzdu 103 536 Kč) zvyšuje důchod již pouze cca o 36 Kč (záleží i na počtu let pojištění), to vše dle legislativy výpočtu důchodu v roce 2013.  

• Občan s osobním vyměřovacím základem (s průměrnou měsíční mzdou v současné hodnotě) ve výši 110 000 Kč a získáním 40 let pojištění bude mít měsíční důchod 20 796 Kč. Občan s osobním vyměřovacím základem 111 000 Kč a 40 lety pojištění bude mít měsíční státní důchod ve výši 20 832 Kč.

Zavedení stropu pro výpočet důchodového pojištění pro občany s vysokými příjmy výhodné. Nižší strop umožňuje občanům s nadstandardními příjmy si během života více spořit a investovat na důchod (nad uvedený strop nemusí platit povinné důchodové pojištění). Vlastní spoření je pro občany s nadstandardními příjmy velmi důležité, protože jejich státní penze je vzhledem k jejich příjmům dosahovaným před odchodem do důchodu poměrně nízká.

Jak vysoká je maximální penze?

Protože je maximální vyměřovací základ stanoven teprve od roku 2008, tak prozatím není výše důchodu omezena přímo. Orientačně si však můžeme vypočítat státní důchod u občana, který bude mít průměrnou mzdu na úrovni současného maximálního vyměřovacího základu 103 536 Kč (1 242 432 Kč : 12 měsíců). Budeme počítat, že občan získá 42 let pojištění.

Výpočet maximální státní penze

(dle legislativy roku 2013)

Zdroj: vlastní výpočet autora