Do důchodu lze odejít při splnění dvou zákonných podmínek: dosažení důchodového věku a získání potřebné doby pojištění. Nutná doba pojištění je přitom shodná pro starobní důchod i předčasný důchod. Po roce 2018 je nutné získat 35 let pojištění.
Jak je to u maturantů?
Letošní maturant narozený v roce 1994 má dle současné legislativy důchodový věk 69 let a 10 měsíců. Do předčasného důchodu bude moci odejít v 64 letech a 10 měsících. Protože se však od roku 2010 nezapočítává do doby pojištění studium, tak budou mít dnešní maturanti, kteří půjdou na vysokou školu, problém splnit podmínku 35 let pojištění.
- Při úspěšném ukončení studia a zahájení výdělečné činnosti, ať už v pracovním poměru nebo samostatnou výdělečnou činností, ve 25 letech, budou moci mít dnešní maturanti pouze necelých 5 let bez pojištění. Předpokládáme totiž, že většina dnešních mladých lidí bude muset odejít do předčasného důchodu, neboť v 70 letech nebudou moci vykonávat svoji práci. Občanů, kteří budou moci v 68 až 72 letech vykonávat bez zdravotních problémů práci na hlavní pracovní poměr, bude málo.
- Doba v evidenci na úřadu práce se do doby pojištění započítává pouze v omezeném rozsahu. Delší nezaměstnanost nebo pobyt v zahraničí (mimo EU), tak bude znamenat problém se získáním doby pojištění pro důchodové účely
Bude se započítávat doba na úřadu práce?
Do roku se 1996 se evidence na úřadu práce započítávala v plném rozsahu. Navíc bylo potřeba splnit pouze podmínku 25 let pojištění. Do roku 1989 byli všichni občané povinně zaměstnání, proto nebylo v minulosti problém splnit podmínku doby pojištění pro získání nároku na důchod.
- Od ledna 1996 se však již evidence na úřadu práce započítává do doby pojištění pro důchodové účely omezeně. Do doby pojištění se doba, kdy již občan nepobírá podporu v nezaměstnanosti, se započítává evidence na úřadu práce maximálně v rozsahu 3 let.
Stejně jako se již od roku 2010 nezapočítá do doby pojištění studium, tak může v budoucnu dojít ke zrušení započítání evidence na úřadu práce do doby pojištění. Stejná praxe je i v některých západoevropských zemích. Tímto nenápadným opatřením by stát výrazně ušetřil na důchodech.
Výši důchodu ovlivňuje i doba pojištění
Omezování náhradních dob pojištění, kdy nemá občan příjem, ze kterého by odváděl důchodové pojištění a přesto je mu tato doba zohledněna pro důchodové účely, znamená úsporu pro státní pokladnu. Výše důchodu závisí nejenom na příjmech, ale i na získané době pojištění. Každý rok pojištění znamená zápočet 1,5 % z redukovaného osobního vyměřovacího základu.
REKLAMA
Praktický příklad
Dle výpočtu důchodu v roce 2013 si vypočítáme důchod u pana Nováka, když bude mít průměrný roční příjem 24 000 Kč a získá 40 let pojištění a 37 let pojištění.
- Při 40 letech pojištění a průměrné měsíční mzdě za všechny roky ve výši 24 000 Kč (dřívější výdělky se přepočítávají koeficientem) činí měsíční důchod 11 207 Kč.
- Při 37 letech pojištění a průměrné měsíční mzdě za všechny roky ve výši 24 000 Kč činí měsíční penze 10 541 Kč.
Zjednodušeně můžeme říci, že 3 roky zápočtu evidence na úřadu práce zvýší důchod o cca 700 Kč. Doba evidence na úřadu práce se pro do doby pojištění pro vznik nároku na důchod započítává plně, při výpočtu důchodu z 80 %. Výpočet je proto pro názornost zjednodušen.
S čím mají počítat mladí lidé?
- Splnění podmínek pro přiznání důchodu bude poměrně náročné. Získat potřebnou dobu pojištění při nezapočítávání studia bude totiž těžké.
- Většina lidí bude muset odejít do předčasného důchodu. Až do řádného důchodu pracovat nepůjde. Důchod tak bude nižší z důvodu vysokého krácení za předčasnost.
- Další nepříznivé změny u náhradních dob pojištění se dají očekávat (např. nezapočítávání evidence na úřadu práce, kdy nenáleží podpora v nezaměstnanosti, do doby pojištění).
- Výpočet státního důchodu (z I. pilíře) se ještě pravděpodobně změní, pro většinu občanů k horšímu.
