Budou provize finančních poradců regulované?

Novela zákona o pojišťovnictví rozvířila politické vody a zapříčinila rozkol ve vládní koalici. Poslanci ANO navzdory jakési politické dohodě nepodpořili ani „přílepek“ s regulací provizí Ladislava Šincla (ČSSD), ani následný „koaliční kompromis“, který vedle Ladislava Šincla připodepsal Václav Votava (ČSSD). Na truc (co jiného to mohlo být?) Sociální demokracie shodila celou novelu zákona o pojišťovnictví. Mohli ji zachránit ještě opoziční poslanci, ti ale poměřování velikosti uvnitř vládní koalice sledovali pouze z povzdálí s úsměvem.

Regulace provizí za životní pojištění tedy neprošla. Neprošla ale ani novela zákona o pojišťovnictví, která je klíčová pro harmonizace českého práva s právem Evropské unie. Kromě sankcí, které teď České republice hrozí, tím nastaly i další komplikace. České pojišťovny se musí řídit českým právem, ovšem svým mateřským zahraničním pojišťovnám musí reportovat podle evropských pravidel. A potíže tím poslanci připravili i České národní bance (ČNB), která na pojišťovny dohlíží.

Česká národní banka nemá efektivní možnost, jak na pojišťovny dohlížet. Řídit se evropskou směrnicí Solvency II nemůže, protože směrnice nejsou přímo závazné. Nemůže ale pojišťovny kontrolovat podle starých pravidel, která jsou v rozporu se současnou směrnicí. Pokud by udělila sankci podle českého zákona a pojišťovna by se obrátila na evropský soud, vysloužila by si ČNB jen prohranou arbitráž a nemalou náhradu škody.

Aby se nepříjemnosti s nepřijatou novelou odstranily co nejdříve a aby se minimalizovala škoda, je znovu zařazena k projednávání ve Vládě ČR příští středu 13. 1. 2016 hned jako první bod. „Neschválením návrhu zákona tak ČR porušila Smlouvu o fungování Evropské unie, z čehož vyplývá riziko finanční sankce. Současně došlo k značné komplikaci nejen v činnosti pojišťoven a zajišťoven, ale i ČNB jako dohledového orgánu,“ uvádí předkládací zpráva.

Protože „důvodem neschválení byla názorová rozdílnost v otázce regulace provizí placených pojišťovnami pojišťovacím zprostředkovatelům, která měla být do zákona začleněna jako poslanecký pozměňovací návrh,“ na zasedání Vlády ČR putuje opět návrh očištěný o regulaci provizí.

^REKLAMA

Pravděpodobnost, že by se některý z poslanců pokoušel znovu do novely zákona o pojišťovnictví přilípnout regulaci provizí, je minimální. Některé komentáře spekulují spíše nad vrácením regulace provizí do zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí. To ale také v současnosti není příliš pravděpodobné.

Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích měl čekat na novou směrnici IDD, nad níž se dohoda na evropské úrovni vlekla roky. Proto měla být ještě před ní schválena novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. V polovině loňského roku ovšem došlo k pokroku a Rada EU směrnici poslala do Evropského parlamentu. A ten ji 1. 12. 2015 schválil. Posílat tak připravenou novelu zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích do legislativního procesu je nesmysl. Nyní bude potřeba v prvé řadě zapracovat schválené.

Regulaci provizí za životní pojištění tak není kam vložit, aniž by se jednalo o další zákon o vodě či životním prostředí. A proti takovémuto řešení již protestuje Ústavní soud. Navíc jsou i další důvody, proč v dohledné době regulace nebude.

Novela zákona o pojišťovnictví není zdaleka jediná, která je ve skluzu. Jakoby se na ministerstvu financí flákali, nebo jim poslanci neustále házeli klacky pod nohy. Od března měl nabýt účinnosti zákon o úvěrech, který měl nabýt platnost o rok dříve – tedy před 9 měsíci. A ani březen 2016, kdy má nabýt na účinnosti, zřejmě nebude splněn. Vedle toho je potřeba zapracovat i novinky v evropských směrnicích o investování na kapitálových trzích a o investičních společnostech. A ani s nimi související zákony nemají zdaleka konečnou podobu.

Regulace provizí, ať už s ní souhlasíte, či nikoli, je tak to poslední, čemu by se ministerští úředníci a zejména poslanci měli věnovat.