CZK/€ 25.325 -0,20%

CZK/$ 23.280 +0,01%

CZK/£ 30.158 -0,25%

CZK/CHF 26.871 -0,13%

© 2008 – 2023
Swiss Life Select a.s.
IBC, Pobřežní 620/3, 186 00 Praha 8

ISSN 1802-5900

Text: Petr Šimčák,CFA

24. 01. 2008

16 komentářů

Budoucnost mají koncentrovaná akciová portfolia

 

 

V osmdesátých a devadesátých letech úspěšná politika centrálních bank srazila inflaci a výnosy dluhopisů a zhodnocení akciového trhu přesáhlo růst ziskovosti firem, který je dlouhodobým hnacím motorem růstu akcií.

Toto období se jen težko může opakovat. Prostředí nízkých výnosů tak vytváří výzvy i vrásky mnohým aktivním manažerům, kteří vědí, že musí přinést hodnotu.

Tradiční metody sestavování portfolií velmi podobným indexům totiž nemusí stačit, protože takové fondy budou čelit vyšším nákladům a současně nižšímu zhodnocení trhů – indexů.

Ve finanční hantýrce se tak mnohem důležitější než v posledních 20 letech stane schopnost manažera generovat zhodnocení díky kvalitě svého investičního procesu (alfa), které se příčte (nebo také často odečte) k nižšímu zhodnocení trhu (beta).

Technicky řečeno, alfa je extra zhodnocení portfoliomanažera, které je nekorelované se zhodnocením trhu.

REKLAMA

Laicky řečeno, je to jeho talent a schopnosti. V prostředí nízkých výnosů bude "alfa" mnohem důležitější než dříve.

DŮSLEDKY?
Za prvé, v koncentrovaných portfoliích bude mnohem větší roli hrát výběr konkrétních firem a méně sektorová alokace. Proto do nich patří jen velmi kvalitní firmy.

Co je to ale vysoká kvalita? Týká se managementu firmy, silné finanční pozice, spolehlivé tvorby cash-flow a atraktivního ocenění. Poslední bod je velmi důležitý.

Nemá smysl koupit kvalitní firmu draho. To je již pozdě a zřejmě taková strategie přinese jen podprůměrné zhodnocení.

REKLAMA

Za druhé, zřejmě bude nutno prodloužit horizont investora, aby se vnitřní hodnota mohla projevit i v ceně akcie. Obvykle to trvá 2-3 roky.

Pozor, nejde o absolutní horizont, ale pouze o relativní, kdy by se měla vymazat disproporce mezi aktuální cenou akcie a její vnitřní hodnotou. Nic to neříká o tom, zda na 2-3 letém horizontu cena akcie vyroste či klesne.

Za třetí, portfoliomanažer takového fondu musí aplikovat konzistentní přístup k výběru cenných papírů, postavený na vnitřní hodnotě a schopnosti firmy růst či udržet ziskovost bez ohledu na sektor.

TOP EUROPEAN PLAYERS
Pioneer Top European Players (cca 30 titulů) uplatňuje model srovnávající poměrový ukazatel tzv. hodnoty společnosti (EV) děleno vynaloženým kapitálem (CE) v relaci na návratnost vynaloženého kapitálu (ROCE).

REKLAMA

Tento přístup umožnil dosáhnout nadvýkonnost nad index s vysokou mírou konzistence napříč propadem i růstem trhu a to s nižší volatilitou než diverzifikovaný index (cca 500 titulů), viz graf 1.


Graf 1: Vývoj fondu Pioneer Top European Players proti indexu evropských akcií MSCI Europe
Zdroj: Standard and Poor’s

Fond byl založen v polovině roku 2000 a od té doby evropské akciové trhy přes propad a následné oživení dosáhly ztráty -3,3%. Pioneer Top European Players za stejnou periodu vzrostl o 26,5% a překonal tím i většinu srovnatelné (na západoevropské akcie zaměřené fondy) konkurence.

Této výkonnosti si povšimli i institucionální investoři (fondy fondů, pojišťovny, penzijní fondy a další) a svými nákupy z něj učinili nejprodávanější evropský akciový fond roku 2005. Vývoj objemu spravovaného majetku (aktuálně cca 5,7 miliard EUR) ukazuje graf 2.


Graf 2: Vývoj objemu majetku Pioneer Top European Players od založení v mil EUR
Zdroj: Standard and Poor’s

ZÁVĚR
V příští dekádě může být pro investory se střednědobým horizontem investice do koncentrovaného portfolia velmi produktivní, aniž by to navyšovalo riziko proti portfoliu široce diverzifikovanému (tradiční podílové fondy či indexové produkty).

Koncentrované portfolio však musí být vytvořeno konzistentní a fundamentálně zdravou metodou.

Loading

Vstoupit do diskuze 16 komentářů

Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 
 

  • Jan Lener

    31 července, 2006

    Lze tento článek chápat jako návrh pro odklon od diverzifikace akciové složky portfolia? Například místo 15 fondů, vbrat jeden dva s tímto investičním zaměřením? Já se kloním k diverzifikaci s možným posílením váhy fondů s tímto investičním zaměřením.

    Odpovědět

  • Petr Šimčák

    1 srpna, 2006

    Ano, odklon od siroké diverzifikace, kde dochází k překrývání pozic a konečný efekt je jen jedno velké průměrné portfolio zaostávající za indexem. Např. několik fondů různých správců zaměřených na podobné trhy má na portfolio zničující účinek. Vymaže veškerou přidanou hodnotu. Je to zákon statistiky, nic s tím nenaděláme :-).
    Smysluplnou diverzifikaci vidím do více fondů, které se nepřekrývají a které mají potenciál překonat index. Jako další volbu pak indexové fondy (ETF raději než certifikáty) u těch strategií, kde kvalitní fond nelze najít s dostatečnou mírou „naděje“.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    1 srpna, 2006

    Proč preferujete ETF před indexovými certifikáty?

    Odpovědět

  • Petr Šimčák

    1 srpna, 2006

    a) etf mi vzdy dava dividendu, vetsina certifikatu nikoliv
    b) u etf nemam kreditni riziko emitenta (jako u fondu), certifikat je vlastne dluhovy papir emitenta, jehoz kredit risk bych mel bud diverzifikovat, nebo za nej dostat nadvynos a ten nedostavam
    c) pokud jde o specialni struktury, tak tam certifikat je zajimavy – pruznejsi – nastroj

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    2 srpna, 2006

    Osobně v obecné rovině preferuji více certifikáty, proto jsem se ptal. Hlavně z důvodu rozsáhlejší nabídky a jak píšete zajímavějších struktur. 🙂 Kreditní riziko emitenta považuji za obdobné jako riziko úpadku investiční společnosti spravující ETF. A dividendy se dostávají do trendu i u certifikátů.
    Konkrétních zkušeností s těmito indexovými instrumenty mám ale zatím málo, takže nemůžu vynášet soudy, zda je lepší to či ono.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    2 srpna, 2006

    Jinak s článkem naprosto souhlasím a děkuji za zajímavý pohled na věc. 🙂

    Odpovědět

  • Mirek

    11 ledna, 2007

    Je tolik certifikátů, ze kterých můžete mít plnou dividenu a úplně zadarmo nebo za menší poplatek než ve fondu….
    Kreditní riziko emitenta je nutné vzít v úvahu. (ovšem Většina bank emitující certifikáty jsou mnohonásobně větší instituce s lepším ratingem než ústavy v naší kotlině). Stačí několik certifikátů od několia různých bank a riziko je eliminováno na minimum.

    Odpovědět

  • Richard Siuda, Conseq Investment Management

    1 srpna, 2006

    Souhlasím, ve své praxi se taky často setkávám s tím, že si klient vybere náš fond středoevropských akcií, a když se zeptáte, které další fondy má, ukáže Vám další dva fondy sice jiných společností, ale stejné investiční strategie. Nesmysl jak z pohledu diverzifikace (vysoká korelace výnosů znamená téměř nulový diverzifikační efekt), tak z pohledu výnosu, jak vysvětluje článek. Podobně i klienti, kteří si vyberou naše obhospodařovaná portfolia, mají potřebu koupit si zvlášť ještě i nějaké fondy zaměřené na rozvíjející se trhy – jako „perličku“ – přitom mají namysli většinou stejné nebo podobné fondy, které jsou již v obhospodařovaném portfoliu přiměřeně zastoupeny. Překrývání vidíme jako smysluplné pouze v případě, že se jedná o velmi rozdílné investiční styly – kvalita správy je jedna věc, ale patent na překonávání konkurence vždy a za všech okolností přece jenom ještě nikdo nemá.

    Odpovědět

  • Jan Lener

    2 srpna, 2006

    Samozřejmě korelace výnosů podobně zaměřených fondů je příčinnou nesmyslnosti výběru více fondů investujících na jednom trhu. I když…nedávno přece Pioneer přišel s tím, že k Top European Players je vhodným doplňkem Pioneer European Equity opportunities…Já chápu, že používají odlišnou strategii. V souvislosti s článkem jsem však trochu „zmaten“. Nejvíce mě však zajímá návod na hledání onoho fondu „s dostatečnou mírou naděje“ Potěšte mě pane Šimčáku tímto návodem :-).

    Odpovědět

  • PS

    2 srpna, 2006

    :-), tady si pomohou 2 metody a zadna nevede k absolutni jistote:
    1. Regresni analyza fond (zavisla promenna) + index (nezavisla promenna) a test spolehlivosti (idealne interval na hladine 95%) zda „alfa“ je a)pozitivni b)statisticky vyznamna. V Excelu staci mit 2 casove rady a Mr.Big to spocita vse za Vas
    2. Kvalitativni analyza – preci jen predchozi metoda Vam odfiltruje celou radu nahodne vygenerovanych „pridanych“ hodnotu, ale i u tech statisticky vyznamnych nemuzete zcela vyloucit, ze v budoucnu to bude jinak (volba periody, frekvence, …). Preci jen cas na oddeleni stesti od talentu statistici meri v desitkach let. U kvalitativni anylyzy tak alespon ziskate „dobrý pocit“, ze ve firme funguje investicni proces. Je to dost pracne a nastesti existuje Standard and Poors fund management rating, ktery je presne o tomto pristupu.

    Odpovědět

  • Jan Lener

    2 srpna, 2006

    Díky. Zavírám svojí praxi a jdu se na dva roky zavřít k přepisování časových řad do statgraphicu :-))) a počítání regresních analýz. Jak dlouhé by ty časové řady měly být? A v jakých intervalech by mly být hodnoty zaznamenávány?

    Odpovědět

  • Simcak

    10 srpna, 2006

    :-), nemusite. Staci 36 mesicu, idealne tak 20 let s mesicni frekvenci. Ne vazne, u podilovych listu je jediny jisty parametr beta – neboli vliv trhu. Parametr alfa – talent a kvalita portfolio manazera, je velmi tezko podchytitelny, i kdyz jej regresni analyzou objevite s vysokou hladinou spolehlivosti. Proto bych regresi bral jako povinny domaci ukol a pak se zameroval na kvalitu investicniho procesu, investicni styl, a „story“ toho ktereho fondu… No moc jsem Vam nepomohl, ale snad ten clanek je nazornou uvahou te story a procesu, o kterem je rec…

    Odpovědět

  • Michal

    1 srpna, 2006

    Ale podle mého názoru má naprosto stejný zničující efekt (jako několik fondů podobného zaměření) příliš těsné alibistické kopírování benchmarku manažerem fondu, které je bohužel časté u naprosté většiny fondů, včetně Pionýrů (nemyslím teď jen Českou rodinu). Kde je zde přidaná hodnota?? Chápu, že je jednoduché a přehledné z něčeho vycházet a k něčemu se poměřovat, ale poplatky fondů jsou natolik vysoké, aby od nich klient chtěl něco více. Pročež by klienta měl zajímat spíše absolutní výnos jako výsledek a fondy konkurence jako srovnání. Benchmark ho pak nemusí zajímat vůbec, to je virtuální hodnota (namám teď na mysli ETF). Případně pouze jako srovnání pro to, zda příště raději neinvestovat do certifikátů/ETF. Pro fond je takový postup samozřejmě riskantnější, neboť se zde lépe projeví kvalita/nedostatky portfoliomanažera. Ale proč chodit ke kovaříčkovi, když máme doma kováře?? Pokud chci benchmark, koupím certifikát nebo ETF fond. Stejně tak naprosto ztratí diverzifikační efekt fond, který má v portfoliu příliš mnoho titulů, neboť pak reprezentuje pouze jednu hodnotu – celý trh! Bohužel taky častý případ. Ale jednu výhodu má – portfoliomanažer se aspoň nemůže „seknout“. 😉

    Odpovědět

  • Mirek

    11 ledna, 2007

    Vážený pane Šimčáku,
    proti Pioneer nic nemám, ani proti jiným fondům, to co mi vadí, že když se nedaří, tak se jednoduše přejmenují, zkoncentrují nebo rozdělí za nějaký nemalý peníz podílníků a jedou inkognito nanovo dále. Jak jste to udělali po splasknutí internetové bulbliny Vy. Na grafech to vypadá to, že začínáte od nuly, ve skutečnosti jste v nesmírné ztrátě…. koncentrovaná akciová portfolia jsou velice riziková…..a pokud před sebou nemáte daleký investiční horizont 30 let, tak bych se jim vyhnul. pro kratší horizont přidal i jiná aktiva. A propos jaké jsou roční poplatky v Pioneer nyní ?

    Odpovědět

  • Jan Lenert

    11 ledna, 2007

    Co je to za blábol?

    Odpovědět

  • Jan Majer

    11 ledna, 2007

    To už tady dlouho nebylo:-(

    Odpovědět

Zpět k článku