Jedním z důležitých slov v oblasti investování je slovo „burza“. Investory budou asi nejvíce zajímat burzy cenných papírů, vedle kterých existují burzy komoditní, plodinové, energetické a mnohé jiné. Vysoce organizovaná forma obchodu zde probíhá pod záštitou burzy jako instituce, která má určitou právní formu, své sídlo i vlastní pravidla obchodování a vypořádání. Je zde určeno s čím, kde, kdy a jak se obchoduje a kdo zde smí obchodovat. Také je určeno, v jakém množství lze obchodovat (loty a jejich násobky), jak se tvoří cena, jaké jsou poplatky. Burza je zvláštní formou obchodu, pro který je příznačné, že se obchoduje se vzájemně zaměnitelnými jednotkami – cenného papíru, barelu ropy, unce stříbra nebo třeba bušlu kukuřice.
Obrázek 1: Na akciové burze se obchoduje s akciemi. Informace o poptávaných a nabízených kusech té které akcie putuje prostřednictvím obchodníků s cennými papíry na burzu, a to ovlivňuje kurzy (tržní cenu) těchto akcií.
Zdroj: modifikováno podle sharesexplained.com
Burzy cenných papírů jako barometr hospodářského vývoje
Historie burz sahá hluboko do historie, počátky byly položeny ve středověku. S prvními cennými papíry se začalo obchodovat již před pěti sty lety, především šlo o obligace a později o akcie. O provázanosti obchodu s cennými papíry informoval v roce 1924 Antonín Stein v jednom dobovém sborníku takto: „Všestranný obchod cennými papíry, denně na bursách se rozvíjející, vyspěl v mohutného činitele v životě hospodářském. Staletým postupem vy tříbila se organisace bursovní k nejvyššímu stupni dokonalosti a možno ji právem nazvati trestí kupecké vyspělosti. Touto organisací lze denně bez obtíží prováděti stamilionové obraty.“
Již v té době byla burza považována za barometr hospodářského vývoje, o čemž v roce 1933 v Encyklopedii výkonnosti psal Vladimír Paulat: „Čím dále bursa zasahuje do národohospodářského vývoje země, tím více se pro něho stává důležitějším. V posledních desetiletích stala se bursa nejcitlivějším barometrem, který zachycuje nejen hospodářské výkyvy doby současné, ale jest do jisté míry ukazovatelem budoucnosti. Podle kursového vývoje cenných papírů se soudí na dividendy, jež budou placeny, podle jejich výše dá se souditi o zaměstnanosti celého odvětví a do jisté míry i uvážiti, zda krise či konjunktura jest na postupu.“
REKLAMA
Nejen odhad budoucí zisků akcionáři spoluvlastněných firem a jejich odměny v podobě dividend je důvodem, proč by měla burza fungovat jako barometr. Kurzovní lístky ovládají hospodářský život, a jsou odrazem očekávání, jak to v roce 1924 popsal ve sborníku Bursa a bursovní obchod Ivo Kruliš: „Jelikož se na bursách pravidelně scházejí směrodatní činitelé hospodářského života a sdělují si navzájem své názory o současné situaci, tvoří se tím jisté základní smýšlení, tendence, jež jest výslednicí hospodářských a politických, neb hospodářsko-politických událostí.“
Dvě české akciové burzy
Jednou ze dvou soudobých českých burz je Burza cenných papírů Praha (BCPP). Zatímco pisatelé výše citovaných řádků by museli na kurzy akcií a jiných cenných papírů nahlížet do novin a při zobrazení cenového grafu použit tužku a papír, v době dnešní na kurzovní lístky a grafy cenového vývoje a zobchodovaných objemů v průběhu času nahlížíme prostřednictvím internetového prohlížeče našeho počítače.
Příklad kurzovních lístku z BCPP, převzatý z webových stránek této burzy, je uveden na Obrázku 2. Akcie jsou označeny zkráceným názvem (tickerem) a mezinárodním identifikačním kódem ISIN. Pro zobrazený den vidíme cenu akcie a zobchodované objemy v kusech a korunách. Poslední sloupec naznačuje, že různé akcie jsou obchodovány v různých režimech – na různých trzích. Prime trh a trh označovaný jako Standard jsou trhy regulované, zde lze obchodovat tituly splňující přísné podmínky a pravidla. Naopak volný trh (Free) není regulovaný, jedná se o obchodní systém, kde je nastavení pravidel výhradně v pravomoci burzy. Všimněme si, že některé tituly se nezobchodovaly vůbec (nejsou likvidní), některé v řádu tisíců kusů, jiné i v řádu set tisíc kusů.
Obrázek 2: Kurzovní lístek akcií obchodovaných na Burze cenných papírů Praha (BCPP). Změna udává procentuální změnu ceny oproti kurzu z předchozího dne.
REKLAMA
Zdroj: BCPP, pse.cz
Druhou českou burzou je „RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a.s.“. I tato burza může organizovat jak oficiální regulovaný trh s cennými papíry, splňující zákonné podmínky pro přijetí na tento trh, tak volný trh jako obchodní systém – zde jsou obchodovány cenné papíry bez informačních a jiných povinností k akcionářům nebo povinností nabídek převzetí.
Obchodování jednoho cenného papíru souběžně na více burzách
Nechme opět promluvit jednoho prvorepublikového ekonoma, Josefa Chmelíka: „Na burse se zpravidla obchodují a znamenají cenné papíry toho státního území, kde bursa leží. Nastane-li mezi státy užší společenství, ať hospodářské či politické, počínají se zaváděti papíry přátelského státu na bursách státu druhého. Ku záznamu téhož papíru na několika bursách dochází také proto, že dotyčný podnik financovalo neb jeho akcie zakoupilo více peněžních skupin několika států, které přirozeně mají zájem na tom, aby se akcie znamenaly také na jejich domácích bursách.“
Ano, i dnes mohou a jsou akcie jedné společnosti obchodovány na dvou i více různých burzách v různých státech (i různých kontinentech). Na Burze cenných papírů Praha je prováděno souběžné obchodování (duální listing) některých zahraničních titulů, registrovaných na jiném trhu. Na regulovaném trhu (Prime) zde třeba najdeme akcie pojišťovny VIG nebo Erste bank. V kurzovním lístku (Obrázek 2) pak vidíme, jaký je kurz v českých korunách.
Také v RM systému, české burze cenných papírů, lze za koruny nakoupit zahraniční akcie – třeba akcie Nokia anebo Volkswagenu. Pokud jsou zahraniční akcie uvedeny na volném (neregulovaném) trhu, není třeba plnit informační a jiné povinnosti dané zákonem o podnikání na kapitálovém trhu. Na neregulovaný trh pak akcie vstupují třeba i bez souhlasu emitenta.
Finanční svět je propojený a bylo tomu i v dobách prapradědů dnešních vysokoškoláků. Vladimír Paulát v Encyklopedii výkonnosti vydané v roce 1933 třeba napsal: „Bursy byly nejdříve lokálními trhy, pak začaly ovládati celé země a dnes máme i celou řadu světových burs, kde jsou obchodovány papíry ze všech částí světa.“
I v nově vzniklém Československu existovala víra, že se na pražské burze budou obchodovat zahraniční tituly. Nechme promluvit Františka Hagera, který v roce 1924 ve sborníku Bursa a bursovní obchody napsal: „Jest nesporné, že zavedením papírů zahraničních (a domníváme se, že paralelně s finančními možnostmi zavedeny budou časem i hodnoty jiných okolních států než Rakouska), jmenovitě pokud se dotýkají našich hospodářských zájmů (exportních, importních, konkurenčních) získá naše bursa na svém významu ve střední Evropě a zbaví se tak jistých zbytků provincialismu, kterým ještě do nedávna trpěla. Přikládáme velkou váhu volbě nově kotovaných hodnot na pražské burse, poukazujíce při tom na příklady z doby předválečné (Vídeň, Curych).“
