Čeká letos zlato stejný růst jako loni Bitcoin?

Název je sice opět trochu přitažený za vlasy, ale pokud se vyplní alespoň část z podezření, může být na trhu s drahými kovy horko. A těch nejistot je na trhu až příliš, aby byly všechny pouze výplodem fantasií nějakých zastánců konspirativních teorií.

Deutsche Bank se rozhodla, že se nebude podílet na fixingu cena zlata a stříbra v Londýně. Londýnskou fixní cenu určuje pět bank (Barclays Plc, Deutsche Bank AG, Bank of Nova Scotia, HSBC Holdings Plc and Societe Generale SA) dvakrát denně a tato cena pak slouží jako benchmark pro producenty, těžaře, obchodníky a centrální banky, tj. všechny, kdo se nějakým způsobem pohybují na trhu se zlatem. Toto určování ceny probíhá již od roku 1919 prakticky stejným způsobem do dneška a v poslední době se hodně spekuluje o tom, že manipulace s cenou vytváří podmínky pro zvýhodňování některých obchodníků participujících na tomto trhu. Deutsche Bank se rozhodla, že z této skupiny vystoupí a předá své místo jiné finanční instituci. Mezi účastníky trhu to samozřejmě vyvolalo mnoho otázek, ale banka argumentuje tím, že chce omezit své působení na trhu se zlatem a stříbrem.

Ne všichni to však vidí tak jednoduše. Jedna skupina pochybovačů vidí v tomto kroku potřebu DB opustit potápějící se loď, resp. odejít z byznysu, v němž to začíná být podezřele nebezpečné, dříve, než se fámy o manipulaci stanou skutečností. Zajímavostí je rovněž fakt, že rozhodnutí Deutsche Bank přišlo den poté, co se šéfka německého regulátora (BaFin), Elke König vyjádřila pro magazín Bloomberg v tom smyslu, že podezření z manipulace s cenami drahých kovů jsou reálná, přičemž ve skutečnosti „je to horší než manipulace se sazbou LIBOR.“ BaFin mimochodem při vyšetřování manipulací na finančních trzích v prosinci oslovil také zaměstnance Deutsche Bank právě ohledně manipulace s cenami drahých kovů.

Odchod DB tak dostává nový rozměr, podle odborníků je však nepříjemná rovněž skutečnost, že své místo nejenže možná nebude mít komu prodat, ale že jí v útěku budou následovat i další banky, které se budou chtít zbavit podezření. Problémem pak v extrémním případě může být chybějící benchmark, na jehož základě se denně realizuje mnoho obchodů po celém světě.

Kde je zlato?

Manipulace s cenami ale není jediným problémem na trhu se zlatem, o němž se dnes čile mluví. Již před rokem se v médiích hojně probíral případ, kdy se německá centrální banka, i pod tlakem veřejnosti, rozhodla „zkontrolovat“ své zlato, které má uloženo v cizích zemích (USA, Francie, Velká Británie) a případně jej dostat zpátky do vlastních trezorů. Na překvapení všech tehdy Američané zareagovali tak, že pány z Německa do svých trezorů, kde má být uloženo i německé zlato, zkrátka nevpustili. Země se nakonec dohodly, že zlato se z USA a Francie do Německa bude stěhovat po částech, mělo by to trvat do roku 2020 a celkově se tak vrátí 674 tun (300 z USA a 374 z Francie). Ročně tak měla Bundesbanka obdržet 87 tun zlata, v průběhu minulého roku však obdržela pouze 37 tun, z toho pouze 5 tun z Ameriky. Důvody, že přesun zlata z Francie je jednodušší apod. vypadají divně a jen podporují spekulace o tom, že zlato v trezorech Fedu zkrátka není. Naskýtá se otázka, proč americká centrální banka se zlatem dělá takové problémy, když jej má v trezorech. Když jej nemá, není se jejímu konání co divit. Bundesbanka se zatím tváří, že je v pohodě, a do roku 2020 je času dost, ale konspirační teorie tím určitě neomezí.

^REKLAMA

A nejde pouze o nedostatek zlata v trezorech centrálních bank. S nedostatkem zlata v trezorech se potýkají i běžné banky, emitenti cenných papírů navázaných na zlato, nebo samotné komoditní burzy. Již v minulém roce přistoupily dvě holandské banky, ABN Amro a Rabobank k tomu, že klientům oznámily, že jim nedodají fyzický kov, který si prostřednictvím nich koupili, ale dostanou pouze finanční vyrovnání rovnající se aktuální ceně kovu. Banky totiž běžně přistupují k půjčování zlata a jeho využívání v tolika operacích, že je prakticky nemožné jeho majitele dohledat. Stačí, že některý z článků této skládačky nebyl schopen plnit své závazky a zlato mohlo změnit majitele i několikrát.  

Metoda recyklace kolaterálů (rehypotekace) se však netýká pouze běžných bank ale i komoditních burz, které zjevně nemají ve svých trezorech tolik zlata, kolik by měly mít. Poslední údaje z burzy Comex ukazují, že množství zlata v trezorech burzy není ani zdaleka dostačující na případné vyrovnání majitelů futures kontraktů, kdyby ti přistoupili k požadavku doručení fyzického kovu. Čísla a výpočty se sice liší, ale je pravdou, že množství zlata je pouze zlomkem k počtu a objemu otevřených pozic na burze.

Otázkou je, kde skutečně zlato je. Západní svět, který si zvykl investovat do odvozených, papírových nástrojů, evidentně fyzické zlato nedrží. Naopak, asijské země, a zejména pak Čína, nakupují zlato ve velkém. Čína se stala největším dovozcem zlata v minulém roce a podle některých analytiků může již letos trhy překvapit, když se rozhodne zveřejnit své zásoby. „Detailnější pohled na Čínu ukazuje, že její rezervy mohou být více než 2 1/2 krát vyšší, než jsme si mysleli. Poslední ohlášené rezervy v roce 2009 byly 1054 tun. Po očištění o čisté dovozy z Hongkongu a domácí produkci, se číslo blíží k 5086 tunám. Pokud odečteme zlato, které se využívá na šperky, v průmyslu a v jiných odvětvích, a připočteme poptávku ze strany centrální banky, číslo se blíží k hodnotě 2710 metrických tun,“ míní poměrně odvážně Kenneth Hoffman, šéf globální divize kovů a výzkumu těžby ve společnosti Bloomberg Industries. Čína se tak podle něj může již dnes připravovat na situaci, kdy dojde k oslabení pozice dolaru jako rezervní měny a země s velkými zásobami zlata budou mít nejsilnější slovo, když přijde na řadu nový pořádek.

Analytik John Doody se k dnešní situaci v rozhovoru pro web Kitco vyjádřil asi v tom smyslu, že „je to anomálie, že ceny drahých kovů se určují na západě a myslím si, že se to po určitém čase určitě změní.“ Zároveň očekává snížení nabídky díky kombinaci nízké ceny a vyšším nákladům, která vede některé společnosti k uzavírání dolů a omezování těžby.

Jak se tohle všechno skončí, je otázkou. Je ale pravdou, že když chce někdo investovat do zlata (nebo jiného drahého kovu) na delší dobu, měl by se poohlédnout po fyzickém kovu. Papírové zlato je dobré pouze na krátkodobé spekulace.