Česká republika zanedlouho dožene Japonsko. Demografická studie Allianz odhaluje i řadu dalších překvapení.

„Možná to bude překvapující, ale analytici očekávají, že v Japonsku se již letos prodá více plen pro seniory, než těch dětských,“ říká Brigitte Miksa, vedoucí oddělení mezinárodních penzí Allianz Asset Managementu. Dnešní průměrný věk, který činí 45 let, poskočí do roku 2025 na 50 a dál se bude zvyšovat. Japonsko již dlouhou dobu drží primát, pokud jde
o stárnutí. Nejmladší země dnešní G7 v roce 1960, kdy se počet seniorů nad 65 let pohyboval pouze kolem 6 procent, se tak rázem stala zemí nejstarší. Pouhé čtvrtstoletí – mezi léty 1970 – 1995 stačilo na to, aby Japonsko zdvojnásobilo svůj podíl osob ve věku starších 65 let ze 7 na 14 procent. V roce 2006, kdy bylo více než 20 procent jejích občanů ve věku nad 65 let, se Japonsko stalo první zemí přestárlé populace.

Pokud jde o průměrnou délku života japonských žen, tak se blíží 87 letům, což je o 6,23 roků více, než se dožívají ženy v České republice. Průměrná délka života v České republice je
u žen 80,64 roku a 74,52 let pro muže. Každým rokem se však zhruba o tři měsíce prodlužuje. Aktuálně narozené děti se tak opravdu mohou klidně dožít stovky. Přestože je Česká republika mladší, než Japonsko, také stárne rychle a brzy bude čelit stejným problémům. Navíc ani s porodností to není nijak slavné – 1,55 dítěte na jednu českou ženu je stále pod optimální reprodukční rychlostí, za kterou je považováno 2,1 dítěte na jednu ženu. 

Varování pro ostatní země

Také jiným národům slouží rychlé stárnutí japonské společnosti jako varování. Například Turecko, Malajsie a mnoho dalších zemí stárne podobným tempem, takže možná ještě dříve, než za 25 let budou muset přizpůsobit svoji důchodovou politiku, produkty, ale i instituce, aby vyhovovaly potřebám věku stárnoucí společnosti. 

Česká republika je zatím považována za zemi staré populace s 17,17 % obyvatel ve věku nad 65 let. Ale ani to prý není podle odborníků na demografii důvod k depresi. „Navzdory tlaku vyvíjenému demografickými změnami na systémy sociálního zabezpečení, je stárnutí obyvatel příležitostí,“ říká John Beard, ředitel odboru zabývajícím se stárnutím populace při Světové zdravotnické organizaci. Vyšší procento obyvatel 65+ přináší výzvy pro zdravotnictví, sociální služby, ale například i penzijní fondy nebo pojišťovny…

^REKLAMA

Prodlužující se věk má dva různé dopady také na pojistné produkty. Na jedné straně jsou lidé delší dobu aktivní, což se odráží jednak v prodlužujícím se věku, kdy chtějí být chráněni například úrazovým pojištěním, včetně denního odškodného, či trvalých následků. „A není se co divit, protože v posledních několika letech končí v našich spisech častěji úrazy seniorů, které se jim stanou právě při aktivní činnosti – turistice, lyžování, cyklistice, nebo práci na zahradě. Jsou mnohem častější, než pády v domácnostech či jiné újmy, na jejichž vzniku by mělo podíl stáří, menší pohyblivost, horší zrak atd,“ uvádí Hana Páleníková, vedoucí likvidace pojistných událostí osob Allianz. Je to dáno i tím, že často teprve po šedesátce, kdy lidé odcházejí do penze, mají na své sportovní koníčky mnohem více času, a když jim to zdraví dovolí, věnují se jim intenzivněji. 

Druhý dopad do pojistných produktů je možná ještě závažnější. Delší doba života, zejména jeho závěrečná etapa, znamená pro mnoho seniorů nutnost péče jiné osoby, nebo dozor. „Na to se připravuje také Allianz, která již ve světě úspěšně testuje tzv. Help button – jednoduché zařízení, které člověk nosí u sebe a které v okamžiku jeho pádu samo zavolá pomoc. A není to jediná funkce, kterou toto zařízení má. Jeho možnosti jsou mnohem širší a dají se dobře využít v asistenčních službách k pojištění,“ říká Martin Podávka, vedoucí oddělení inovace a podpory Allianz pojišťovny.

Velkorysé důchody? Nepravděpodobné!

Dnes připadá v Japonsku, tedy třetí největší ekonomice na světě, 42 lidí ve věku nad 65 let na 100 osob ve věku produktivním. Již za necelých 10 let to bude 50 na 100, jinými slovy, pouze dva Japonci v produktivním věku budou podporovat jednu osobu v důchodovém věku. V takovém poměru jsou sliby, že relativně štědré důchodové dávky budou zachovány, velmi nepravděpodobné. Negativní předpovědi podporuje i klesající porodnost a zvyšující se průměrná délka života. Japonská porodnost s 1,41 dítěte na jednu ženu, je jedna
z nejnižších na světě, což vede k 15procentnímu poklesu japonské populace do roku 2050.

^REKLAMA

Rychlý proces stárnutí ponechává méně času na sociální reformy

Proces stárnutí Japonska je v porovnání s jinými zeměmi nejvýraznější a nejrychlejší. Například ve Francii trvalo 115 roků (mezi lety1865 až 1980), než osoby nad 65 let zdvojnásobily svůj podíl ze zmíněných 7 na 14 procent. To znamená, že Francie, stejně jako mnoho jiných vyspělých zemí, měla mnohem delší časový rámec, aby se na stárnutí své společnosti mohla připravit. Česká republika má nyní zhruba 25 lidí ve věku 65+ na každých 100 v produktivním věku. Do roku 2050 by tento počet měl vzrůst na 46, takže naše země se rozhodně nevyhne problémům přestárlé populace. Možná na to bude mít relativně trochu více času. Ale ne o moc, proto není prostor na jeho marnění.

Co tedy doporučit pro efektivní přípravu na stáří? 

Finanční přípravu na období důchodu je třeba promyslet ve dvou základních rovinách.
Za prvé je důležitá minimalizace nákladů, které budoucího penzistu ve stáří čekají. Ideální je mít vlastní bydlení, s nízkonákladovým provozem, včetně úsporných spotřebičů…Dále si vyřešit všechny větší investice ještě před odchodem do penze, zejména renovaci bytu, která by případně zohledňovala i pozdější horší mobilitu jeho obyvatel.

Druhou rovinou je tvorba finanční rezervy, ke které Allianz doporučuje využít více pilířů – z toho prvního by si měl potenciální důchodce vždy dobře ohlídat, zda splňuje všechny podmínky pro přiznání státního důchodu a ostatní rezervy jsou pak pouze na něm. „Rozhodně doporučuji penzijní spoření se státní podporou a případně další spořící produkty. Vítanou a v poslední době také často využívanou finanční injekcí pro penzisty je jejich další částečná pracovní činnost, nebo zajištěný pasivní příjem například z autorských práv, pronájmu… A nad tím vším je to nejdůležitější. Mít rodinu a přátele, kteří pomohou nejen finančně, ale i podrží, když se zrovna nedaří,“ radí Martin Podávka, vedoucí oddělení inovace a podpory Allianz pojišťovny.