Stále hlasitěji se ozývají hlasy, že by mohla vzniknout česká banka, která by pomáhala domácím podnikatelům a neposílala zisky akcionářům do zahraničí. Tyto hlasy volají ať již po vzniku univerzální banky, který by služby poskytoval běžným střadatelům a podnikům, či by mohla vzniknout „jen“ investiční banka, která by se orientovala na firmy. Není divu, že takové myšlenky získávají politickou podporu, zejména v levé části politického spektra.
Vznik české státní banky by přivítali zejména malí a střední podnikatelé. Taková banka by musela mít i silný kapitál, být flexibilní a ochotná půjčovat. Někteří z majitelů malých a středních firem poukazují na to, že každá prosperující národní ekonomika má svou národní banku. Větší zájem o novou banku nepochybně vyvolává i světová recese.
Návrat do devadesátých let
Když už by bylo reálné uvažovat o vzniku státní banky, jeví se jako možnost využít stávající Poštovní spořitelny, která je divizí ČSOB a využívá poboček České pošty. Za pět let totiž vyprší smlouva mezi ČSOB a Českou poštou. Otázkou pak je, co bude dál.
Jednou z možností je vznik Poštovní banky, která bude čistě jen dcerou České pošty. Finanční služby v současnosti tvoří zhruba desetinu výnosů České pošty. V případě naplnění scénáře vzniku Poštovní banky by vznikla univerzální banka, která by navíc od počátku disponovala rozsáhlou sítí poboček a zároveň i klientů. Takový subjekt by hrál na trhu nezanedbatelnou úlohu a mol by se zařadit mezi středně velké banky.
Poštovní banka již zde od roku 1991 existovala, později z ní vznikla IPB. Samostatné poštovní bankovnictví existovalo už za první republiky. Optimistické hlasy hovoří o tom, že by taková banka mohla pomoci ovlivňovat tuzemský bankovní sektor. Pokud by taková banka snížila třeba bankovní poplatky, mohla by na tom reagovat konkurence a jít rovněž s cenami služeb dolů. Tato idea ovšem zapomíná na to, že zde již existuje několik bank, které mají základní služby bez poplatku či s naprosto marginálními.
REKLAMA
Dalším z argumentů pro vznik je, že by taková banka nevyvážela zisky do zahraničí, a proto by mohla mít dostupnější úvěry. To je pravdou, ovšem jak dopadlo poskytování úvěrů bankami se státní účastí, jsme mohli vidět v poslední dekádě minulého století. Mementem je třeba i osud Union banky, která vznikla na severní Moravě v 90. letech. Založila ji skupina podnikatelů. Tato banka jejich firmám poskytovala půjčky levněji, jenomže právě proto rychle zkrachovala.
Větší šance korporátu
Univerzální státní banka by při současné konkurenci na českém trhu neměla zřejmě příliš mnoho šancí. S velkou pravděpodobností by neuměla nabídnout běžným klientům nic navíc oproti současné konkurenci, aniž by to dotovali daňoví poplatníci. Ano, mohla by nabízet hypotéky za velmi nízké úroky, ovšem to by dříve či později skončilo potřebou dotace ze státního rozpočtu, v případě soukromého subjektu pak krachem.
Určitou větší šanci na existenci by mohla mít státní banka zaměřená na firemní klientelu. Mohla by vzniknout ze stávajících rozvojových institucí jako Česká exportní banka, EGAP či ČMRZB, případně tyto by mohly rozšířit své aktivity. Taková banka by mohla poskytovat úvěry malým a středním podnikům, což u stávajících bank je někdy problém. V tuzemsku chybí instituce, jako byla prvorepubliková Živnostenská banka, která programově podporovala české výrobce. Současné banky nemají o střední podniky zájem.
Pro vznik nového subjektu hovoří i určité „nacionální“ hledisko. Větší firemní úvěry jsou posuzovány v centrálách zahraničních majitelů. Přičemž zahraniční bankéři mají jiné priority než české podniky, které naráží na značné množství překážek, zejména když se snaží vyvážet.
REKLAMA
Vzory ze zahraničí
Banky v rukou státu nejsou ve světě výjimkou. V Německu je mezi 10 největšími finančními ústavu čtveřice zemských bank. Zemské banky (Landensbank) jsou specialitou německého finančního systému. Jde o veřejnoprávní subjekty zřizované zákony jednotlivých spolkových zemí. Na regionální úrovni mají dokonce spolu s místními spořitelnami převahu nad soukromými bankami. Ovšem ani ony se nevyhnuly dopadům finanční krize a bylo nutné je sanovat značnou částkou z rozpočtů spolkových zemí či hledat soukromé investory.
Velké státní banky fungují třeba i v Polsku, Maďarsku, Japonsku nebo Číně. Ovšem ve všech zemích, snad až na Čínu, se potýkají se stejnými obtížemi jako soukromé banky.
V rukou politiků
Ovšem velkým negativem je, že by taková státní banka byla hračkou v rukou politiků. Je jen velmi nepravděpodobné, že bychom se nedočkali opakování scénáře z konce minulého století, kdy byly banky pod kontrolou státu sanovány pomocí prostředků daňových poplatníků. Je velká šance, že by se jednalo o další kanál, jak přihrát peníze těm správným subjektům. Není proto divu, že se najdou politici z obou stran politického spektra, kteří horují pro vznik takové banky.
Na druhou stranu by to mohla být příležitost pro kampeličky, které by se mohly vydat cestou podpory tuzemských malých a středních firem. Zatím se však žádný takový subjekt nenašel. Vysvětlením může být, že vznik takové instituce není pro soukromé subjekty atraktivní.
Úvodní fotografie: Z historie České pošty (ČeskáPošta.cz)
