České banky poskytují úvěry z vkladů tuzemských střadatelů

České banky jsou převážně čistými věřiteli evropských bankovních skupin, které jsou vlastníky většiny českých bank. Domácí bankovní sektor jako celek má kladnou čistou zahraniční pozici ve výši zhruba 6 procent hrubého domácího produktu (HDP).

V zahraničních analýzách a článcích o zdrojích českých bank k financování úvěrových aktivit se v posledních dnech opakovaně objevují zásadní nepřesnosti. Naposledy deník The Wall Street Journal v článku publikovaném pod titulkem „Europe Bank Woes Felt Around Globe” uvedl mj.: „Například v České republice banky z eurozóny podle údajů BIS zpracovaných RBC Capital Markets poskytly úvěry přesahující 105 % hrubého domácího produktu této země.“[1]   Údaj o této úvěrové expozici je založen na zcela chybné interpretaci dat Banky pro mezinárodní platby (BIS).

Konsolidovaná bankovní statistika BIS, která byla pro závěr analýzy citované v článku využita, pohlíží na pohledávky zahraničních dceřiných bank nebo poboček v České republice jako na přeshraniční pohledávky bez ohledu na to, zda tato aktiva byla financována lokálně (tj. prostřednictvím vkladů rezidentů) či nikoli. Do této konsolidované bankovní statistiky BIS jsou tedy zahrnuta téměř všechna aktiva českého bankovního sektoru, neboť v České republice je většina domácích bank dceřinými společnosti především evropských bank (z toho plyne údaj 105 procent českého HDP, přičemž celková aktiva bankovního sektoru představují zhruba 115 procent HDP). Interpretovat tyto statistiky způsobem, který se objevil v citaci článku The Wall Street Journal, je však nesprávné.

Podrobnější informace o silné pozici českého bankovního sektoru v mezinárodním srovnání naleznete ve Zprávách o finanční stabilitě vydaných Českou národní bankou (k dispozici na adrese http://www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/index.html), zejména ve zprávách za období 2008/2009 (s. 49–51), 2009/2010 (s. 61) a v nejnovější zprávě za období 2010/2011 (s. 70–71).