Chcete být zdraví? Připlatíte si!

Náklady na zdravotní péči rostou rychleji než reálná ekonomika. Proto ve zdravotnictví všech zemí chybí peníze. Česko není výjimkou. Financování zdravotnictví a penzí jsou velké problémy. Řízení nákladů ve zdravotnictví je nesmírně důležité. I při značné úspornosti však ve většině zemí chybí peníze. Zvyšuje se tedy vlastní přímá spoluúčast pacientů.

Hospodárnost je důležitá

Šetřit ve zdravotnictví lze nejen přímo ve zdravotnických zařízeních, ale také při přerozdělování zdravotního pojištění. Zdravotnictví je financováno především ze systému veřejného zdravotního pojištění. Snižování provozních nákladů zdravotních pojišťoven je cestou, jak zajistit více peněz v systému.

V současné době je možnost konkurence zdravotních pojišťoven značně omezena. Zavedením pouze jedné zdravotní pojišťovny by tak došlo k významným úsporám. Nejvyšší úspory by se však dosáhlo sloučením zdravotního a sociálního pojištění dohromady. Provozní náklady by výrazně klesly.

Sloučením zdravotního a sociálního pojištění by se ušetřila i administrativní práce zaměstnavatelům, protože by nemusely mnohé údaje týkající se mezd zasílat každý měsíc až na deset institucí. Jednodušší systém by přivítaly i OSVČ. Kontrola a vymáhání nedoplatků by byla rovněž efektivnější a účinnější.

Jak však zajistit více peněz do zdravotnictví v Česku?

Zvýšení zdravotního pojištění

Zdravotní pojištění patří v Česku mezi nejvyšší v členských zemích EU. Prostor pro další zvyšování zdravotního pojištění je tedy v Česku malý. Daňová reforma přesto počítá se zvýšením zdravotního pojištění placeného zaměstnanci ze 4,5 % na 6,5 % z hrubé mzdy. Současně se však sníží souhrnné pojistné (zdravotní a sociální dohromady) placené zaměstnavatelem z 34 % na 32,5 %. Zvýšení sazby zdravotního pojištění tedy nebude stačit.

Zrušení stropu pro platbu zdravotního pojištění

Nejsnáze proveditelným krokem je zrušení stropu pro odvod zdravotního pojištění. V roce 2012 činí maximální vyměřovací základ u zdravotního pojištění 1 809 864 Kč. Z ročního příjmu nad tuto hranici se již zdravotní pojištění neodvádí. Ani zaměstnanec ani zaměstnavatel.

Strop pro odvod zdravotního pojištění však není ve všech zemích. Toto opodstatnění má svoji logiku. Zdravotní péče je primárně založena na solidaritě. Proto by všichni občané měli ze svého příjmu odvádět na zdravotním pojištění efektivně stejně. To je rozdíl oproti důchodovému pojištění, kde by měl být zohledněn i prvek zásluhovosti.

Zvýšení spoluúčasti pacientů

V současné době činí přímé platby pacientů za lékařskou péči v Česku 16 % všech výdajů. Za co vlasně si přímo z naší peněženky připlácíme? Za doplňky stravy, kosmetické operace, nedoplatky za hrazené léky, příplatky u zubních lékařů a regulační poplatky.

Regulační poplatky tvoří pouze část přímých plateb pacientů. Přímé platby pacientů jsou v Česku spolu s Lucemburskem, Norskem a Velkou Británií nejnižší z členských zemí OECD. Soukromé výdaje v těchto čtyřech zemích tvoří 16 % všech výdajů ve zdravotnictví. V USA a Chile tvoří přímé platby pacientů více než polovinu všech nákladů ve zdravotnictví.

Další parametrické změny

Rovněž lze provést další parametrické změna. Stát platí zdravotní pojištění např. za důchodce, studenty, ženy na rodičovské dovolené. Zvýšení platby za tzv. „státní pojištěnce“ je rovněž cestou, jak zvýšit inkaso ze zdravotního pojištění. Ale tyto peníze by zase chyběly jinde. Toto opatření nic neřeší. Muselo by být doprovozeno zvýšením jiných daní.

Kolik platí pacienti přímo za lářskou péči?

V každé zemi jsou jiné ceny za lékařskou péči, proto je dobré porovnávat soukromé výdaje za zdravotní péči v procentech k hrubému domácímu produktu.

• Nejnižší přímé platby pacientů jsou v Lucembursku (1,23 % k HDP), Česku (1,32 % k HDP), Norsku (1,53 % k HDP) a Velké Británii (1,55 % k HDP).
• Nejvyšší přímé platby pacientů jsou ze zemí OECD v USA (9,10 % k HDP), Švýcarsku (4,59 % k HDP), Chile (4,42 % k HDP), Řecku (3,82 % k HDP) a Portugalsku (3,51 % k HDP).

Tabulka: Výdaje na zdravotnictví v členských zemích OECD

Pramen: OECD, OECD Factbook 2011–2012, Health Expenditure