Většina odborníků má dnes jasno. Dluhopisy, ač jsou považovány za konzervativní investice (pokud nepočítáme některé firemní dluhopisy, nebo státní dluhopisy rozvíjejících se zemí) s poměrně malým rizikem potenciálních ztrát, nečeká v následujících letech nic pozitivního. Nejčastějším doporučením (zejména v delším horizontu) je držet se od obligací dál, protože očekávaná inflace a růst úrokových sazeb (z dnešních historických minim v některých zemích vlastně ani není jiný směr) nejspíše přinese pokles cen obligací a s ním související propad hodnoty investic na většině dluhopisových trhů. Zejména v delším investičním horizontu.
Pro běžné investory je to situace možná nepříjemná, zejména v době, kdy akcie, jako další z nejrozšířenějších investičních tříd, nabízejí pouze nejistotu a volatilitu. Pro jiné jde možná jen o trochu omezený výběr cenných papírů s kratší dobou splatnosti, nebo jiným než obvyklým regionálním zaměřením. Spekulanti ale mohou tuto situaci využít ve svůj prospěch. Podobně jako je tomu u akcií (i když právě jejich větší obliba a rozšířenost jim v tomto případě poněkud uškodila), i u dluhopisů lze využít možnost spekulace na pokles prostřednictvím tzv. short sellingu, neboli prodeje nakrátko.
Na rozdíl od akcií, které jsou běžně dostupné drobným investorům a podobně je to pak i u prodejů na krátko (pokud to obchodník umožní), u dluhopisů je situace poněkud komplikovanější kvůli velkým minimálním objemům, v nichž jsou tyto cenné papíry obchodovány. Jinak ale probíhá otevírání a uzavírání short pozice prakticky na stejném principu, jako je tomu u akcií. I zde je potřeba si cenný papír vypůjčit za určitý poplatek a až pak prodat. Po opětovném nákupu jej pak lze vrátit.
Drobní investoři k nákupu dluhopisů mohou využít různé investiční nástroje, jako jsou podílové fondy, certifikáty, nebo ETF, případně futures. Futures na jsou snad nejjednodušším, ale také nejrizikovějším nástrojem, který umožňuje spekulovat na budoucí růst úrokových sazeb. Využívají páku, která na jedné straně zajistí zajímavý a poměrně rychlý výnos, ale na druhé straně riziko vyšších ztrát. Jsou likvidní, obchodované na komoditních burzách a investice do nich zprostředkuje kterýkoli obchodník, který umožňuje přístup na komoditní burzy, případně nabízí CFD navázané na tyto futures kontrakty.
Mezi nejrozšířenější patří desetiletý US t-note, 30-letý US t-bond, obchodované na chicagské burze CBOT, nebo nebo německé bundy obchodované na burze Eurex, které jsou díky své dlouhé splatnosti (a vyšší citlivosti na růst inflace) vhodné pro shortování.
REKLAMA
Hodně oblíbeným nástrojem, který umožňuje shortování dluhopisů, jsou ETF. Právě ty, které umožňují investovat do dluhopisů s delší splatností (ale dostupné jsou také krátkodobé dluhopisy) „nakrátko“ se v poslední době stávají hitem a s rostoucím zájmem investorů roste také jejich počet.
A jelikož se mnohým zdají výnosy a jejich volatilita nejspíše nedostatečné, mnoho investičních společností nabízí produkty, které nabízejí dvojnásobnou (ultrashort, doubleshort), nebo trojnásobnou páku. Že na to investoři slyší, je vidět také z porovnání krátké a dlouhé verze ProShares Ultrashort Lehman 20+ Treasury ETF. Na začátku roku bylo v krátké verzi zainvestováno 4,7 miliardy dolarů, přičemž v dlouhé verzi „pouze“ 2,3 miliard. Dost podstatný rozdíl, který jen dokazuje, co investoři od výnosů dlouhodobých amerických státních dluhopisů očekávají. Je ale nutné brát v potaz, že tyto produkty sice nabízejí zajímavou investiční příležitost, ale také si za to nechají zaplatit a nejsou nejlevnější.
Nic není tak růžové, jak se zdá
I když to zní všechno celkem hezky, je potřeba dodat, že i když je podle většiny investorské veřejnosti vysoká inflace v příštích letech téměř jistotou, nikde není psáno, že se tak skutečně stane. A i když se tak stane, není nikdo, kdo by mohl předpovědět přesně, kdy vlády (nejen ta americká) začnou s restriktivnější měnovou politikou a úroky se začnou zvyšovat. I proto nejsou prodeje nakrátko, resp. produkty je umožňující, určeny pro každého investora a je zde nutné vždy počítat s určitým rizikem, případně správným načasováním investice.
V případě téměř nemožného scénáře deflace (jeho zastánci dávají za příklad zejména Japonsko 90-tých let), a pokud by například akcie dlouhodobě neuspokojovaly investory svou výkonností, mohou se dluhopisy dostat do větší přízně investorů a jejich ceny nejspíše porostou. Může dojít také k tomu, bude FED v případě potřeby uměle zvyšovat poptávku po dluhopisech jejich skupováním (či už otevřeně, nebo skrytě prostřednictvím třetích stran).
Pro někoho zase může být rizikem a varováním skutečnost, že móda shortování dluhopisů (například právě prostřednictvím ETF) se mezi investory až příliš rozšířila a začíná mít téměř masový charakter. Jak to s podobně masovými akciemi dopadá, nám historie již několikrát ukázala. Nakonec pak budou spokojeni právě investoři, kteří do dluhopisů investují běžným způsobem a spekulanti na pokles zaznamenají ztráty. A u některých double/ultra- shortETF mohou být ztráty poměrně výrazné.
