Cílem fúzí a akvizic budou v následujících letech zejména konsolidace a restrukturalizace

Na velikosti záleží…

Od začátku tohoto tisíciletí vykazovaly počty fúzí a akvizic v Evropě rostoucí trend, a stejně tak i hodnota jednotlivých transakcí. V roce 2007 dosáhla celková hodnota transakcí fúzí a akvizic (M&A) v Evropě zhruba 1,1 bilionu eur. Pro srovnání v roce 2003 to bylo 424 miliard eur. Podle stejného zdroje celková hodnota transakcí nad 500 milionů eur činila v roce 2007 minimálně 863,7 miliardy eur, v roce 2003 to přitom bylo jen 298,5 miliardy eur. Společnosti prováděly fúze a akvizice s cílem navýšit svůj tržní podíl nebo získat přístup na nové trhy či k novým aktivitám.

„V určitých případech mohou takovéto aktivity vyústit v extrémně komplikované struktury společností s různými účetními jednotkami a divizemi v mnoha zemích, což zapříčiní, že některé očekávané přínosy akvizic v podobě synergií či úspor nákladů se nedostaví,” řekl Harmen Rosing, odborník na daňové aspekty fúzí a akvizic, PwC Česká republika.

…a také na uřiditelnosti

Složité struktury firem stojí za množstvím zbytečně vynaložených nákladů. Mohou vést ke vzájemnému překrývání řídících struktur, dublování podpůrného personálu či k vysokým nákladům na dohled nad dodržováním pravidel (compliance). Navíc, složité struktury společností vedou k vyšší efektivní daňové sazbě (sazbě, kterou společnost skutečně platí v porovnání se ziskem před zdaněním), neboť provozní výsledek v různých zemích nemůže být konsolidován pro daňové účely. A pokud taková společnost dosáhne zisku, tak ten může podléhat dalšímu zdanění při jeho výplatě, pokud prochází složitou organizační strukturou až k akcionářům společnosti.

„Všechny země EU měly do ledna 2007 implementovat směrnici EU o společném systému zdanění při fúzích a dalších reorganizací a její novely do svých právních systémů. Nyní, v roce 2010, všech 27 zemí EU zapracovalo směrnici do svých národních legislativ a spolu se směrnicí o přeshraničních fúzích kapitálových společností. Přeshraniční fúze tak mohou být prováděny v rámci EU v plně regulovaném prostředí,” říká Nancy De Beule, ředitelka v PwC Tax Consultants BCVBA a spoluautorka knihy „Tax Restructuring in the EU“ (Daňové restrukturalizace v EU), příručky, jež vydala PwC a která se podrobněji věnuje nejen daňovým aspektům evropských fúzí a akvizic, ale nabízí i detailní pohled do relevantní daňové legislativy jednotlivých 27 členských států EU.

Sílící trend zjednodušování

Dosahovat úspor nákladů je jedním z jasných cílů šéfů firem. Snižování složitosti komplikovaných firemních struktur jako důsledek fúze a akvizice hraje stále důležitější úlohu v tomto procesu. Společnosti v praxi „rozmotávají“ složité spletence právnických osob jejich vzájemným slučováním či začleněním poboček do mateřské společnosti tak, aby mohly co nejsnadněji konsolidovat zisky a ztráty.

^REKLAMA

Snížení počtu právnických osob znamená menší náklady spojené se zajišťováním plnění regulatorních a dalších povinností (compliance) a méně práce pro finanční a další interní oddělení společnosti. Pochopitelně jsou zde i nepříjemné dopady na zaměstnance v podobě snižování jejich počtů na duplicitních funkcích. Méně rozhodování je také prováděno na lokální úrovni, a lidé to mohou vnímat jako přesun rozhodovacích pravomocí do mateřské společnosti.

„Konsolidace a restrukturalizace jednoznačně vykazují rostoucí trend,” vysvětluje Jan Fischer, odborník na firemní zdanění ze společnosti PwC Česká republika. „Podle globálního průzkumu fúzí a akvizic Intralink okolo 62 % odborníků na tuto oblast očekává prudký nárůst počtu reorganizací firem v následujících letech. Zatímco zjednodušení firemní struktury může přinášet jednorázové nebo strukturální úspory, je potřeba počítat i s náklady, které s sebou přináší. Společnosti proto musí pečlivě zanalyzovat všechny náklady a výnosy, než se vydají touto cestou.”