21 milionů bitcoinů… a nebo mnohem více?
Bitcoin je deflační kryptoměna. Celkem jich má být vytěženo 21 milionů a ani o jediný bitcoin více. Přesto se nejedná o „konečné množství“. A důvodem není štěpení této kryptoměny. Příčinou budou kryptobanky.
Proč může být bitcoinů více než 21 milionů, přestože se jich víc nikdy nevytěží? Důvodem je bankovní, či v tomto případě kryptobankovní systém. Ten zatím není vyvinutý, ale je jenom otázka času, kdy k tomu dojde. Proč?
V současnosti si každý uživatel uchovává bitcoiny ve svém úložišti, případně za poplatek využívá některou z kryptopeněženek. To v zásadě odpovídá raně středověkému bankovnictví, kdy banky fungovaly jako sejfy a jejich uživatelé platili za bezpečnost. Jenže v moderním pojetí ekonomiky se „peníze musí točit“.
Mít v peněžence hotovost není zrovna výhodné. Bankovky i mince jsou neustále ohlodávány inflací a kvůli ní průběžně ztrácí hodnotu. Toto není problém bitcoinu. Inflace (velmi zjednodušeně) je způsobena růstem peněžní zásoby. To bitcoinu nehrozí – jeho zásoba je fixní, navíc se bude v čase spíše snižovat s tím, jak se některé bitcoiny ztratí z oběhu (např. zůstanou na rozbitém disku či se vytištěné na papíru vyperou s kalhotami).
Ovšem i s bitcoinem, který by měl dlouhodobě získávat na hodnotě díky deflačnímu působení, může být výhodnější ho někomu půjčit za úrok. Vždyť je pořád lepší mít 1 BTC + 0,01 % než jen 1 BTC. Odtud je již jen krůček ke vzniku kryptobankovních institucí, které budou nabízet bitcoinové vklady a poskytovat bitcoinové úvěry.
REKLAMA
Co udělá kryptobanka s nabídkou peněz? Zvýší ji. V ekonomii se tomu říká bankovní multiplikátor. Funguje na jednoduchém principu.
Představte si, že Pepa vlastnící 1 BTC ho uloží do kryptobanky na úrok. Kryptobanka jeho bitcoin půjčí Frantovi, který s ním zaplatí Tondovi. Kolik je bicoinů? Pepa vlastní 1 BTC, Tonda také 1 BTC, oba s ním mohou manipulovat, mohou s ním zaplatit, jsou jeho majiteli.
Představte si absurdní situaci, kdy Pepa nevlastní 1 BTC, ale všech 21 mil. BTC, všechny dá do kryptobanky, ta je všechny půjčí Frantovi, který s nimi zaplatí Tondovi. Najednou Pepa vlastní 21 mil. BTC a Tonda také 21 mil. BTC. Celkový počet bitcoinů v ekonomice se zvýšil na 42 mil. BTC, přestože jich bylo vytěžena jen polovina.
Kam až může vzrůst počet bitcoinů prostřednictvím kryptobank?
REKLAMA
U standardních bank je emise peněz prostřednictvím bankovního multiplikátoru ovlivněna třemi parametry: povinnými rezervami, dobrovolnými rezervami a sklonem k držbě hotovosti.
U kryptobank nebude existovat centrální autorita ani standardní regulace, tudíž odpadnou povinné rezervy. Kryptobanky ovšem budou držet dobrovolné rezervy pro případ, že jejich klient, který drží kryptoměny na jejich účtu, bude chtít své kryptopeníze převést (např. zaplatí za zboží a služby či převede si je k jiné kryptobance) či si je vybrat do „hotovosti“ (např. uložit do kryptopeněženky, na disk či na ústřižek papíru). Zároveň ne každý držitel kryptoměny bude mít důvěru v kryptobanky, které ho nepřesvědčí ke svěření bitcoinů ani lákavým zhodnocením, což odpovídá sklonu k držbě hotovosti.
Bankovní multiplikátor je počítán jako 1 / (podíl povinných rezerv + podíl dobrovolných rezerv + sklon k držbě hotovosti). Pokud by byly povinné rezervy 10 %, dobrovolné rezervy 0 % a lidé by nedržely žádnou hotovost, tak z každé jednotky měny (např. české koruny) by bylo vytvořeno 10 jednotek (10 Kč).
U bitcoinu a jiných kryptoměn budou významné dobrovolné rezervy a sklon k držbě „hotovosti“. Pokud by kryptobanky držely 10 % rezerv a uživatelé bitcoinů by byli ochotni jim svěřit polovinu svých prostředků, vytvořily by kryptobanky z každého jednotlivého bitcoinu 1,67 BTC. Pokud by se snížila držba „hotovosti“ na 10 %, každý vytěžený bitcoin by vygeneroval 5 BTC.
REKLAMA
Kryptobanky ovšem nebudou bez rizika. Svým klientům sice nabídnou úrok za svěřené bitcoiny a další kryptoměny, protože s kryptopenězi budou obchodovat a poskytovat úvěry, ovšem stejně jako tradiční banky nebudou mít šanci ustát „run na banku“ – masivní výběr „hotovosti“ ze strany klientů. Banky a v budoucnosti ani kryptobanky nebudou mít ani možnost vyplatit všechny peníze, protože většina z nich bude vytvořena uměle prostřednictvím úvěrování. A pokud k runu na kryptobanku dojde, kryptostřadatelům nepomůže žádné pojištění vkladů, protože to je součástí bankovní regulace.
Zajímavé bude sledovat právní souvislosti. Česká národní banka vydala stanovisko, ve kterém potvrzuje, že kryptoměny nejsou měnou a k jejich nabídce tudíž není potřeba její povolení (např. směnárenské činnosti). Regulována je pouze nabídka derivátů navázaných na kryptoměny (např. bitcoin futures) či nabídka a správa kryptoměnových fondů.
Jak by to bylo s výběrem vkladů do kryptobanky, když vybírat vklady od střadatelů mohou jen banky a družstevní záložny, je zatím nevyřešeno. Pokud kryptoměna není dle ČNB měnou, bude nejspíš komoditou… a výběr vkladů a nabídka vkladu komodit regulaci centrální banky nepodléhá.
Vznik kryptobank poskytujících půjčky přitom není vzdálená budoucnost. Jsou projekty, které na tom již pracují.