Roman Lux: Český bankovní trh dokáže rychle přebírat nápady a inovace z ostatních zemí
Roman Lux. Zdroj: Deloitte
Jaká má český bankovní trh v rámci Evropské unie (EU) specifika? „Zásadní rozdíl vidím v „regionálnosti“ místních hráčů. Většina bank má silného zahraničního akcionáře a soustředí se tak pouze na český trh. Ostatní lokální hráči, snad s jednou výjimkou, vzhledem ke své velikosti postrádají ambici k expanzi a snaze hrát zajímavější roli alespoň ve středoevropském regionu,“ vysvětluje v rozhovoru Roman Lux, odborník na bankovní sektor společnosti Deloitte.
Je český bankovní trh v rámci řekněme států střední a východní Evropy něčím „jiný“?
V první řadě patří český bankovní trh k nejstabilnějším a zejména nejziskovějším sektorům nejen ve střední a východní, ale i celé západní Evropě. Vysoká ziskovost se odráží i v jedné z nejnižších hodnot nesplácených úvěrů a celkovém finančním zdraví sektoru či ve schopnosti bankovních domů dostatečně investovat do inovací a digitalizace. Právě i oblasti nových trendů, kvalitě bankovních služeb patří lokální trh k předním hráčům na evropském trhu.
Čím se liší od států západní Evropy a v rámci EU jako takové?
Z globálního pohledu tady velký rozdíl nevidím. Dlouhodobě probíhá rostoucí penetrace bankovních služeb napříč celou společností. V objemu jejich využívání se už dostáváme na úroveň západní Evropy. V posledních letech došlo i k často diskutované konvergenci v oblasti cen u většiny bankovních produktů.
Zásadní rozdíl vidím v „regionálnosti“ místních hráčů. Většina bank má silného zahraničního akcionáře a soustředí se tak pouze na český trh. Ostatní lokální hráči, snad s jednou výjimkou, vzhledem ke své velikosti postrádají ambici k expanzi a snaze hrát zajímavější roli alespoň ve středoevropském regionu.
REKLAMA
Český trh je také poměrně koncentrovaný, vždyť více než 80 % bilanční sumy je pod správou šesti největších hráčů a u zisku to činí téměř 85 %.
Český bankovní sektor stále patří mezi ty nejstabilnější v rámci Evropské unie. Čím je to dáno?
Po očistném procesu v 90. letech a vstupu řady zahraničních akcionářů, jako byla Erste Group či KBC, dostal sektor potřebnou kapitálovou podporu a zejména došlo k zásadnímu transferu know-how jak řídit tak komplexní a strategickou oblast ekonomiky.
Vysoká ziskovost českých bank po roce 2000, rostoucí a fungující ekonomika pak vytvořily prostor pro transformaci celého bankovního trhu a posunuly jej na západoevropskou úroveň.
Dalším impulsem byl vstup nízkonákladových bank před rokem 2010. Jejich model sice nebyl dlouhodobě udržitelný, ale dodal stagnujícímu sektoru dynamiku a další podnět, kdy tradiční domy byly nuceny k přeměně na agilnější hráče s obrovským důrazem na zákazníka a kvalitu poskytovaných služeb.
REKLAMA
Poslední střípek mozaiky vidím v uměřené politice ČNB. U řady jejích kroků můžeme polemizovat o jejich načasování a intenzitě, ale jsem přesvědčený, že ČNB má zásadní podíl na současné úrovni našeho bankovního sektoru a skutečnosti, že patří mezi přední trhy v celé EU.
České banky byly od počátku krize velmi aktivní ve snaze podporovat své klienty a předcházet problémům, ať už se to týkalo úvěrových moratorií a individuálního přístupu ke klientům. Byl zde nějaký rozdíl oproti situaci v jiných zemích EU?
Nástup pandemie byl tak bezprecedentní případ, že nemohl nechat nikoho nečinně přihlížet. Nicméně reakce jednotlivých bank byla podřízena prostorem, který jim vytvářelo legislativní a regulační prostředí. A zde se domnívám, že s ohledem na další země EU mohla být reakce a podpora rychlejší.
Každopádně samotný sektor se s pandemií vyrovnal nadmíru dobře, a to jak díky ekonomice celého hospodářství, tak i efektivitě celého bankovního trhu.
Jak vidíte budoucnost bankovního sektoru například za deset let?
REKLAMA
Jsem přesvědčený, že rostoucí trajektorie našeho bankovního trhu bude pokračovat. Ať se jedná o konvergenci k zemím EU v objemu využívání bankovních služeb, udržení nadprůměrné profitability a finanční zdraví celého sektoru či rostoucí digitalizaci a podílu bezhotovostních plateb. Osobně vidím český trh mezi TOP 10 sektory v cele Evropě.
Změny očekávám v pokračující konsolidaci českého trhu. Pro akcionáře řady menších a středních bank je setrvání v současné pozici pouze ztrátou hodnoty a další vlna konsolidací je jen racionální a nezbytné rozhodnutí.
Vzhledem k úrovni místních hráčů bych zároveň uvítal, kdyby některá z lokálních bank překročila hranice a začala hrát významnější roli v celém regionu.
Jak si stojíme v digitalizaci bankovnictví a obecně v rámci revoluce 4.0 oproti jiným zemím v EU?
Český bankovní trh asi není tím nejinovativnějším trhem v Evropě, ale dokážeme velmi rychle přebírat nápady a inovace z ostatních zemí a nebojím se, že bychom o tuto schopnost přišli.
Lokální trh stále zatěžuje také poměrně komplikovaná architektura IT systému a je nezbytné pokračovat v investicích do její transformace. Tyto nutné (a na první pohled často neviditelné) investice jsou nezbytnou podmínkou schopnosti bank rychle reagovat na změny v poptávce a potřebách klientů a dovednosti uvést na trh nový produkt s rozumnými náklady a v co nejrychlejším čase.