Síť korupce ve švýcarské bance?

Seskupení známých periodik před několka dny publikovalo své analýzy úniku dat z švýcarské banky Credit Suisse. Podle informací, které původně získal německý deník Süddeutsche Zeitung a později je analyzoval s mezinárodní organizací investigativních žurnalistů Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCPP), se mezi klienty velké banky objevovala řada kontroverzních osobností. Informoval o tom například britský deník The Guardian.

Zjištění mezinárodního konsorcia  naznačují pochybení v prověřování klientů. Mezi zhruba třiceti tisíci účtů, které měli novináři k dispozici,  našli i lidi s kriminální minulostí. Škála je to poměrně různorodá – podle informací z médií obsahuje například zkorumpované finančníky a politiky, různé podvodníky, také člověka s vazbou na italskou mafii, obchodníka s lidmi nebo miliardáře, který si objednal vraždu své přítelkyně.

Credit Suisse však hodnocení odmítá. „Credit Suisse důrazně odmítá tvrzení a závěry o údajných obchodních praktikách banky,“ uvedla banka v prohlášení.

Kritika od nobelisty

Ke zprávám o údajných praktikách banky se vyjádřil i  americká držitel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2001 Joseph Stiglitz, který kauzu srovnává s předchozími skandály jako Panama či Paradise Papers, tento případ podle jeho názoru ale v něčem vyčnívá. „V jistém smyslu je to stále stejný příběh. Pokaždé, když novináři poodhrnou oponu tajemství finančního sektoru, odhalí se síť korupce a nekalých aktivit, která pochází nepoměrně více od pochybných zákazníků a rodin diktátorů, přičemž v síti uvíznou i zdánlivě slušní politici z demokratických zemí,“ napsal v komentáři pro zmíněný britský deník.

^REKLAMA

Ekonom kritikou nešetří. „Ale tentokrát je tu něco jiného. Tentokrát to není malý, neznámý ostrov v zámoří nebo rozvojová země, která se snaží přijít na alternativní obchodní model k drogám. Jde o velkou banku uprostřed Evropy, v jedné z nejbohatších zemí světa; v zemi, kde by měl vládnout „právní stát,“ uvedl.

Známý ekonom a bývalý hlavní ekonom Světové banky je zastáncem tlaku na transparentní fungování mezinárodního obchodu a finančnictví. Šedou zónu bankovnictví totiž považuje za přítěž ekonomiky, která navíc funguje často i na úkor nepříliš bohatých států a jejich obyvatel.

„Kolik příběhů, kolik odhalení bude potřeba, aby Švýcarsko, USA, Velká Británie a další země změnily své zákony o bankovním a realitním tajemství a o všech dalších činnostech, které usnadňují praní špinavých peněz a podporují zločin a korupci? Tento poklad sice ukázal, že Švýcarsko těží z přílivu peněz z chudých zemí, ale systém sám o sobě je korupční: hniloba zkažených peněz kazí vše, s čím přijde do styku,“ dodal.