5 nejčastějších triků „finančních poradců“

Finanční poradce dokáže klientovi ušetřit spoustu času, vydělat peníze i zajistit ho před nenadálými událostmi. Finančními poradci se ale nazývají také podvodníci, jejichž jediným zájmem je získání provize. Třemi jednoduchými „triky“ jsou z klienta schopni vytáhnout celoživotní úspory.

Riziko se skrývá především ve třech oblastech finančních produktů. Dvě z nich jsou přitom podporované státem – jeden státním příspěvkem a druhý daňovými odpočty. Ostražitost je na místě především u životního pojištění, stavebního spoření a investic.

Rezervotvorné životní pojištění

Rezervotvorné životní pojištění (zejména investiční životní pojištění a kapitálové životní pojištění) je provizně nejzajímavějším standardním produktem[1]. Mimo jiné proto se nachází téměř v každé rodině, kterou finanční poradce navštívil. Nemusí se jednat o vysloveně špatný produkt, záleží ale především na jeho nastavení – musí především krýt rizika (zejména smrti, invalidity), která rodina pokrýt potřebuje. Jako spořící produkt, jak se často prodává, není vhodné.

1.       trik: Životní pojištění bude povinné

Zejména s blížící se penzijní reformou se objevují podvodníci, kteří prodávají rezervotvorná životní pojištění pod záminkou, že s penzijní reformou bude povinné. Je prý dobré si ho uzavřít dříve. A právě to jejich (ať už je jakékoli) je tím produktem, který každý bude muset mít povinné. Dalším argumentem je, že až bude skutečně povinné, bude dražší.

To je naprostý nesmysl využívající pouze neznalosti lidí. V rámci penzijní reformy se nezavede žádná povinnost uzavřít si soukromé životní pojištění. U tohoto produktu dokonce ani představitelé státu nevědí, co vlastně chtějí.

2.       trik: Máme lepší, výhodnější, modernější, levnější produkt

Finanční produkty se neustále vyvíjí, finanční instituce přicházejí s novými, které mají více či méně upravené některé vlastnosti. A v některých případech může být pro klienta výhodné produkt změnit. Jenže…

Pokud má klient z dřívější doby uzavřené životní pojištění převážně (či čistě) na spoření, jeho změna za levnější produkt přijde zpravidla draho. U původního produktu jsou jeho počáteční náklady splaceny přibližně po 2 letech spoření, kdežto u nového produktu bude klient teprve ony nižší poplatky platit. Zaplatí si tak „založení“ produktu znovu.

Jsou vyslovení podvodníci, kteří navštěvují klienty každé dva roky a nabízí jim uzavření nového, lepšího životního pojištění. Starší buď zruší, nebo sníží platbu na minimum. Výsledkem je, že klient platí pouze poplatky – a provizi zprostředkovateli. Sám si nic nenaspoří.

Poznámka: Poradce musí vrátit obdrženou provizi, pokud klient zruší smlouvu dříve, než je sjednaná lhůta s pojišťovnou – nejčastěji do dvou let.

Stavební spoření

Stavební spoření je stále v myslích lidí považováno za jeden z nejvýnosnějších a především nejbezpečnějších spořicích produktů. Výnosy zkrouhl stát snížením státního příspěvku a zdaněním úroku, jeho rizikovost vzrostla usnesením Ústavního soudu. Stát nyní může kdykoli měnit pravidla státního příspěvku i u stávajících smluv bez obav, že změny Ústavní soud zruší. Nikdo tak nezaručí klientům, že státní příspěvek budou dostávat po celých 6 let, které musí mít stavební spoření uzavřené.

3.       trik: Navýšení cílové částky

I na stavebním spoření si podvodníci mohou vydělat slušné obnosy na úkor klienta. Setkali se s ním zejména penzisté, kteří tak přišli o celoživotní úspory. Tím trikem je navýšení cílové částky na nesmyslně vysokou hodnotu s tvrzením, že klient nebude nic doplácet.

Svým způsobem je pravda, že klient nebude doplácet vůbec nic – stavební spořitelna mu strhne poplatek přímo z naspořené částky na stavebním spoření. Napálení lidé se tak mnohdy ani nedozví, že byli okradeni.

„Finanční poradce“ při navýšení cílové částky obdrží provizi ve formě podílu na zaplacených poplatcích, které se u většiny stavebních spořitelen pohybují na úrovni 1 % z navýšení cílové částky. Nebyli přitom výjimkou případy, kdy z „rozumné“ cílové částky v řádu kolem 100 – 300 tis. Kč navýšil „poradce“ cílovou částku na několik milionů korun penzistovi se slovy: „Nyní můžete spořit bez obav z přespoření cílové částky a vše pak dostanou vaše vnoučata.“ Poplatek za navýšení přitom spořádal těžce naspořených několik desítek tisíc korun a účet prakticky vybílil.

Investice

Investice jsou ve své podstatě správný směr finančního poradenství. Jen se musí prodávat klientům správně – a to zejména s ohledem na čas, kdy bude klient peníze potřebovat, a na míru rizika, kterou je klient ochoten a schopen přijmout.

4.       trik: Bagatelizace rizika

Rizikovější investice nabízejí vyšší možné zhodnocení – a vyšší provize pro zprostředkovatele. Proto někteří „finanční poradci“ navádějí klienta k nákupu příliš rizikových podílových fondů, přestože klient nemá dostatečné zkušenosti s investicemi, není ochoten či schopen přijmout investiční riziko a bude potřebovat peníze v dohledné době.

Pokud poradce tvrdí, že nabízená investice je zcela bezpečná a přináší vysoký výnos, je to důvod k ostražitosti. V investičním světě jsou sice vysoce výnosné investice, u nichž lze snížit (nikoli anulovat) riziko, ty se ale běžně nenabízejí drobným klientům.

5.       trik: Nadměrné obchodování

Nabádání k příliš častým obchodům je doménou investičních zprostředkovatelů a jejich vázaných zástupců, kteří získávají klienty pro obchodníky s cennými papíry. Klientům předávají doporučení od obchodníka (sami vytvářet investiční doporučení nesmějí), která ale nesměřují k výdělku, ale k protáčení peněz. Jakmile klient akcie jednou nakoupí, je jedno, jakým směrem se ceny vydají – když rostou, je třeba rychle realizovat zisk, když klesají, je třeba zamezit větším ztrátám. A hned se najde jiná akcie, kam peníze uložit. Takto dokáží zmanipulovat klienta i k desítkám obchodů měsíčně.

Příliš časté obchody s cílem maximalizovat prospěch zprostředkovatele (churming) je bohužel jediný z uvedených triků, které Česká národní banka trestá. U všech ostatních „finanční poradci“ nenesou žádnou zodpovědnost, nebo se postih nepodařilo prosadit.

Pro klienta je nejlepší cestou ve spleti finančních produktů najít si finančního poradce, kterému důvěřuje, a obracet se vždy pro radu k němu. Jak nejlépe dobrého finančního poradce?