Instituce působící na českém finančním trhu mají svůj etický kodex, který upravuje především základní principy chování účastníků vůči svým klientům. Kodex je společným dílem všech významných asociací sdružujících poskytovatele finančních služeb, zejména asociace finančních poradců (USF, AFIZ), pojišťoven (ČAP), bank (ČBA), penzijních fondů (APF) a dalších.
Tento zastřešující "Superkodex" se skládá z preambule – společného ujednání (závazného pro všechny účastníky bez výjimky) a druhou částí je etický kodex některé z účastnických asociací, který dále upravuje činnost členských organizací, přičemž Asociace zodpovídá za dodržování a uplatňování kodexu v praxi.
Vzhledem k tomu, že na tuzemském finančním trhu působí dvě asociace sdružující společnosti a jednotlivce působících ve finančním poradenství, existují tu také dva profesní kodexy. Etický kodex AFIZ a USF. V následující tabulce čtenáři nabízím částečně zjednodušené porovnání jednotlivých textů, odvíjející se od konstrukce jednotlivých kodexů a vystihující nejdůležitější myšlenky a zásady fungování členských subjektů.
Tabulka 1: Etický kodex AFIZ, USF
Faktickým problémem v uplatňování a dodržování uvedených zásad je absence jakéhokoliv kontrolního nástroje, kterým by disponovaly organizace USF a AFIZ. Součástí etických kodexů je sice výčet sankcí (viz. tabulka), které mohou asociace uplatnit při zjištění nedodržování společných ustanovení, přičemž například AFIZ má právo viníkovi udělit pokutu až ve výši 1 milionu korun. Nicméně při stávající praxi, kdy odhalování etických přestupků je založeno pouze na oznamovací povinnosti každého člena, který se s neetickým přístupem ve své praxi setká, těžko může být efektivním nástrojem pro vymahatelnost dodržování etického kodexu.
O dodržování etického kodexu se můžete také dočíst v našem rozhovoru s generálním sekretářem AFIZ Martou Gellovou.
Pro některé poradce mohou věty uvedené v Etickém kodexu znamenat pouze slovní pojmenování letitých zásad, které sám, často i automaticky, dodržuje při kontaktu se svými klienty, partnerskými organizacemi apod. Bohužel existuje na českém finančním trhu i skupina poradců a "poradenských" společností, pro které kodex příslušné asociace představuje soubor naivních rad a upozornění, která se absolutně neslučuje s jejich strategií rychlého zisku a získání co největšího tržního podílu bez ohledu na základní potřeby klienta.
Tyto subjekty popřípadě jedinci, kterým nad etickým kodexem "cukají" koutky, by neměly v žádném případě na poradenském trhu co dělat a doufejme, že se zvyšující transparentností nabízených produktů a dokonalejší informovaností klientů se trh s podobnou "bandičkou" brzy vypořádá a klientský přístup, přestane být pouhou frází z marketingových materiálů a bude vedle odborných znalostí konečně znamenat opravdovou konkurenční výhodu.