Agrofert a penzijní fondy: Roztáčí se provizní spirála?

Výběrové řízení Agrofert

Společnost Agrofert zaměstnává celkem přibližně 10 tisíc zaměstnanců. Jim poskytuje v rámci zaměstnaneckých benefitů mimo jiné příspěvek na penzijní připojištění. S ohledem na vznik společnosti skupováním a spojováním různých firem přispívá každá část společnosti zaměstnancům do jiných penzijních fondů. A to se rozhodla změnit.

Zaměstnavatel může v mezích současné legislativy přispívat zaměstnancům na penzijní připojištění i pouze do vybraných penzijních fondů. Zaměstnanec nemá ze zákona na příspěvek nárok, a tak je pouze na libovůli firmy, zda (pokud vůbec) bude přispívat do libovolného penzijního fondu, nebo výběr fondů zúží.

Penzijní fondy mají o zaměstnavatele přispívající na penzijní připojištění zájem. Se zaměstnavatelem získají jak jeho pracovníky, tak především jistotu pravidelných a vyšších plateb. Proto se některé z nich předhánějí v různých bonusech pro firmu za přivedené zaměstnance – samozřejmě v rámci exklusivity. A Agrofert s 10 tisíci potenciálních klientů je již zajímavé sousto.

Agrofert vypsal výběrové řízení na dva penzijní fondy, do nichž bude svým zaměstnancům přispívat. Dostupné zdroje hovoří o tom, že nebude převádět stávající zaměstnance, jimž již přispívá do jiného penzijního fondu, ale novým bude přispívat jen do dvou vítězných. Otázka zní, jak bude vypadat praxe… bonusy vítězných společností jsou dle dostupných zdrojů opravdu lákavé.

Výběrové řízení vyhrál penzijní fond Allianz, který údajně nabídl bonus 1400 % měsíčního příspěvku zaměstnavatele. „Podrobnosti obchodní spolupráce mezi Allianz penzijním fondem a jeho partnery jsou předmětem obchodního tajemství, a tedy je nezveřejňujeme,“ uvedla na náš dotaz Pavla Paseková, vedoucí oddělení komunikace Allianz.

^REKLAMA

Praxe přeplácení při získávání klientů je poměrně rozšířená a netýká se zdaleka jen aktuálního výběrového řízení společnosti Agrofert. Vysoké bonusy za exklusivitu si nechávají vyplácet kromě soukromých firem i některé vysoké školy a státní instituce.

Náklady na vrub klientů… co na to ČNB a asociace?

Provize za získání klienta či bonusy se dříve či později promítnou do výnosů penzijních fondů – a padnou na vrub klientů fondu. Fondy je zpravidla rozpouštějí postupně v podobě nákladů příštích období, které jsou jednou ze sporných otázek při oddělování majetku penzijních fondů a účastníků penzijního připojištění.

Penzijní fondy spadají pod dohled ČNB, kterou jsme požádali o stanovisko:

„Česká národní banka (ČNB) pravidelně ověřuje, zda penzijní fondy dodržují pravidla odborné péče i pravidla týkající se krytí nároků na dávky. V této souvislosti ČNB rovněž analyzuje pořizovací náklady na smlouvy o penzijním připojištění, které nepovažuje za majetek využitelný ke krytí nároků na dávky. V případě, že penzijní fond vynaloží neadekvátní částky na získání nových účastníků, ČNB může vyžadovat, aby penzijní fond doplnil zdroje ke krytí těchto nároků. Obezřetně podnikající penzijní fond pravidelně aktualizuje analýzu rentability prostředků vynakládaných na akviziční účely a při její přípravě vychází z dobře odůvodněných a dlouhodobě udržitelných předpokladů. 

^REKLAMA

ČNB nezveřejňuje výsledky svých šetření, ani nesděluje své názory a stanoviska ke konkrétním případům. Obecně lze říci, že vysoká fluktuace účastníků penzijního připojištění mezi jednotlivými fondy není, vzhledem k existenci pořizovacích nákladů na nové smlouvy, pro sektor obezřetnou praxí. K její eliminaci jsou však nezbytné legislativní změny, které povedou zejména k oddělení majetku akcionářů penzijních fondů a účastníků penzijního připojištění, a v důsledku též ke zvýšení transparetnosti hrazení nákladů zmíněného typu. “

České národní bance se tedy vysoké provize za získání klientů vyplácené penzijními fondy nelíbí, ale nemůže s nimi příliš dělat. Důležité jsou především legislativní změny. Po těch volá i Asociace penzijních fondů v čele s Jiřím Rusnokem: „Opakovaně jsem za naší společnost i za APF navrhoval aby při rychle novele zákona byla zakázána exkluzivita u zaměstnavatelů a přechody mezi fondy byly zatíženy administrativním poplatkem, který ba alespoň částečně kompenzoval zvýšené náklady fondů, které v konečném důsledku musí zaplatit účastníci. Tento případ jen potvrzuje, že to byl a je stále aktuální a oprávněný požadavek.“

Legislativní změny se ale výrazně zpožďují.

Názor penzijních fondů

Penzijní fondy o klienty soupeří i provizemi a bonusy. Některé se ale nechtějí pouštět do provizní spirály. „PF KB, mimo jiné i v souladu s mým vystoupením na zmiňované konferenci [Konference „Jak připravit fondy na důchodovou reformu“ pořádanou serverem Investujeme.cz – pozn. red.], v průběhu loňského roku výrazně snížil výši odměn za zprostředkování účastníků nabízených v korporátních tendrech,“ uvedl Pavel Jirák, předseda představenstva a výkonný ředitel Penzijního fondu Komerční banky.

^REKLAMA

Přesto se i PF KB tendru Agrofertu zúčastnil. „Naše nabídka byla vyhodnocena jako kvalitní, ale cenově nekonkurenceschopná a z tohoto důvodu jsme nepostoupili do užšího kola výběru poskytovatele,“ doplnil Pavel Jirák.

„Je samozřejmě věcí příslušného penzijního fondu, zda je ochoten za exkluzivní rámcovou smlouvu nabídnout příslušné „odměny“,“ uvedl Jiří Rusnok, předseda Asociace penzijních fondů a ředitel ING penzijního fondu, který se již delší dobu snaží prosadit v legislativě zákaz exklusivity penzijních fondů u zaměstnavatelů a zatížení přechodu mezi fondy administračním poplatkem.

„Je na rozhodnutí managementu každého fondu, jaký zvolí přístup k obchodu. V PFČP každou obchodní nabídku pečlivě kalkulujeme s ohledem na její ekonomickou rentabilitu. V uvedených konkrétních případech jsou provize  extrémní a pro nás neakceptovatelné. Provize jsou přímým nákladem a snižují výnosy fondů (= snižují výnos klientům),“ sdělil Petr Brousil, ředitel marketingu Penzijního fondu České pojišťovny.

Provizní spirála… a přece se točí

Získat klienta je pro penzijní fondy životně důležité. S vyšším počtem klientů je možné efektivněji spravovat klientské prostředky a zajistit nezbytnou stabilitu penzijního fondu. Na druhou stranu příliš vysoké akviziční náklady, zejména při vysoké fluktuaci klientů, se projeví dříve či později snížením výnosu fondu – a dopadnou na klienty.

Nyní na trh připravuje vstup nový penzijní fond – Penzijní fond ATLANTIK, který právě prochází licenčním řízením ČNB. Zatím (zcela pochopitelně) nemá žádné klienty. Ale bude je chtít získat a bude je potřebovat rychle, aby měl šanci obstát v konkurenci již zaběhlých fondů.

Nejsnazší cestou získání klientů je prostřednictvím zajímavých provizí pro finanční zprostředkovatele. Aktuálně se spekuluje o 20 % z vkladu přivedeného klienta. Mohu jen potvrdit, že informace, které máte, vycházejí z různých scénářů, které jsou ve stádiu jednání. Jak bude vypadat realita je v současnosti otázkou individuálních diskusí s potenciálními distribučními partnery,“ uvedl serveru Investujeme.cz Jan Dobiáš, tiskový mluvčí skupiny Atlantik.

Provizní spirála se točí… a zdá se, že se bude roztáčet ještě rychleji.