Akcie bank: Panika o konci světa je zbytečná

V tuto chvíli v evropském bankovním sektoru vidíme spíše strach živený nejistotou investorů než reálnými ekonomickými problémy. Ty začínají až ve chvíli, kdy lidé v nedůvěře spouští vlnu vybírání svých vkladů. Tomu jsme prozatím vzdáleni.

Vše započalo oznámením specifických amerických bank, že se nachází v obtížné situaci. Dále se pozornost přesunula na evropské banky. Nyní se pozornost pro změnu přesunula na Deutsche Bank, jejíž akcie za necelé tři týdny propadly o 27 %.

U té leckdo nabývá dojmu, že si to už zasluhuje zvýšený zájem, protože se jedná o bankovní sektor sousední země, navíc ekonomicky těsně provázané s tou naší. Současně se ve většině médií nedočtete o příčinách výprodejů akcií Deutsche Bank, což otevírá prostor pro velkou představivost o konci světa. Pojďme se podívat, zda skutečně čelíme reálným problémům, či pouze klasické panice.

Nejde o plošný problém bankovního sektoru

V prvé řadě je nutné zmínit, že v případě krachu amerických bank a nejistoty kolem švýcarské banky Credit Suisse se nejedná o plošný problém v bankovním systému. Rozhodně bychom měli opustit obavy, že se daný stav nějakým způsobem podobá krizi z roku 2008, kdy propad akciových trhů způsobilo šíření toxických aktiv bank.

^REKLAMA

Důležitý ukazatel zdraví bankovního systému je poměr úvěrů po splatnosti, který poslední dobou spíše klesá. Banky tak globálně nevykazují nějaká zhoršení. Nyní se skutečně jedná o specifické problémy týkající se výhradně výše zmíněných bank. Deriváty CDS, odrážející mimo jiné pravděpodobnost selhání ve splácení závazků emitenta, v podání bank sice lehce vzrostly k větší rizikovosti, což je vzhledem k nynější nervozitě logický vývoj, nicméně jsou na výrazně nižších úrovních než v roce 2008 a 2012.

Problémy americké Silicon Valley Bank pramení z jejího zaměření. Soustředila se na venture kapitál a startupy. Tyto malé společnosti si u banky ukládaly vysoké objemy peněz. Takováto struktura vkladatelů sebou nese jednu velkou nepříjemnost. Velice často tyto subjekty nečerpají od dané banky úvěry, poněvadž získávají kapitál od individuálních investorů a fondů. Banka se tak nacházela v situaci, kdy vyplácela úroky na vkladech, ale současně bez dostatečných úvěrů musela hledat jinou cestu, jak dosáhnout kladných výsledků hospodaření. Rozhodla se investovat mimo jiné do kryptoměn a především amerických státních dluhopisů s delší splatností. Tato spekulace se ale bance nevyplatila a zaznamenala ohromné ztráty.

Pro všechny případy ale americká centrální banky FED přispěchala s možností čerpat od ní jednoduše likviditu, aby stabilita finančního sektoru nebyla nijak ohrožena. Daný program umožňuje přístup k likviditě výměnou za vládní dluhopisy, nacházející se v rozvahách komerčních bank. Ty sice za poslední dobu výrazně klesly na tržní hodnotě, nicméně centrální banka jim poskytne finanční prostředky odpovídající jejich vyšší nominální hodnotě. I zde má mince dvě strany. Jedná se totiž stále o půjčku s nákladovostí přibližně 4,5 %. To není levná záležitost, daný nástroj tak pomůže s likvidními problémy, nikoliv se zlepšení hospodaření. Přesto aktivní přístup centrální banky pomůže vyřešit řadu problémů.

Případ Deutsche Bank ukazuje na sílu emocí, které v tuto chvíli ovládly finanční trhy. Je pravdou, že Deutsche Bank musela poslední roky řešit zásadní problémy, a tak by se mohlo zdát, že se svým příběhem lehce podobá tomu s Credit Suisse. Nicméně daná podobnost je defacto jedinou příčinou počátku řetězce výprodejů akcií banky Deutsche Bank. Například samotná kreditní analýza Deutsche Bank napovídá, že se banka naopak ke konci roku 2022 nacházela ve velice slušné kondici. Poměry zisku, likvidních aktiv a dluhu k vlastnímu kapitálu se pohybují na dobrých úrovních, celkové kreditní hodnocení tak ve výsledku dosahuje druhé nejlepší známky z pěti (rating vytvořila New Constructs).

Strach živený nejistotou

Na závěr je nutné zopakovat, že bankovní odvětví v USA i v Evropě je velmi likvidní, obě ekonomiky jsou navíc v relativně dobré kondici. Nečelíme tedy likviditní krizi. To dokládá i zvyšování úrokových sazeb v podání ECB o 50bps. Evropská centrální banka si tak dále hledí primárního cíle snížení růstu cenové hladiny, aniž by si dělala starosti s finanční stabilitou.

V tuto chvíli tak v evropském bankovním sektoru vidíme spíše strach živený nejistotou investorů než reálnými ekonomickými problémy. Ty začínají až ve chvíli, kdy lidé v nedůvěře spouští vlnu vybírání svých vkladů. Tomu jsme prozatím vzdáleni. Sebevědomě vyznělo i vyjádření České národní banky, která nahlíží na domácí trh s velkou důvěrou.

Autor: Richard Bechník, Hlavní analytik společnosti Fincentrum & Swiss Life Select