Srpen 2015 se do historie akciových fondů a Indexu ICZ pravidelného investování zapíše krvavým písmem. Index ICZ v srpnu poklesl o 8,2 % na 1036,2 bodu a zaznamenal tak nejhlubší měsíční propad v historii. A co hůř, to nejhorší nejspíš ještě přijde. Index ICZ je počítán vždy k 20. dni v měsíci – a propady na akciových trzích pokračovaly i v pátek 21. 8. a skutečně černým pondělím 24. 8., které bylo nejhorším dnem od „první řecké krize“ následující po finanční krizi z roku 2008.
Graf: Index ICZ pravidelného investování
Zdroj: Investujeme.cz
Hluboké srpnové propady akciových trhů na celém světě mají jednoho původce: Čínu. Čínská ekonomika zpomalila na 7% růst, což je pro tuto zemi srovnatelné s hospodářskou recesí. Čínská vláda se snaží veškerými prostředky zabránit kolapsu ekonomiky i akciových trhů a provádí masivní expanzivní měnovou politiku, která negativně ovlivňuje celý svět.
Nejhůře jsou postiženy křehké rozvíjející se trhy, které negativním sentimentem trpí nejvíce. Krvavou lázeň zažily zejména akciové fondy zaměřené na Brazílii a Turecko, které zabírají téměř veškeré pozice „low 10“ nejvíce znehodnocených investic, ovšem v těsném závěsu jen s o něco málo nižšími ztrátami se drží podílové fondy zaměřené na Čínu, Indonésii a celou Jihovýchodní Asii. Globální a evropské rozvíjející se trhy následují a v hlubokých ztrátách je též Rusko.
Tabulka 1: Deset nejvíce ztrátových akciových podílových fondů v uplynulém měsíci
Podílový fond |
Znehodnocení mezi 20. 6. a 20. 7. 2015 |
HSBC GIF Brazil Equity A USD |
–20,29% |
ESPA Stock Istanbul |
–18,69% |
Parvest Equity Brazil |
–18,07% |
Parvest Equity Turkey |
–17,72% |
Aberdeen Global – Brazil Equity (USD) |
–17,03% |
Franklin Biotechnology Discovery |
–16,93% |
Templeton Latin America |
–16,49% |
HSBC GIF Latin American Equity A USD |
–16,48% |
AMUNDI FUNDS EQUITY BRAZIL |
–16,38% |
HSBC GIF Turkey Equity A EUR |
–16,19% |
Zdroj: Index ICZ pravidelného investování do akciových fondů
Čína strhla do ztráty téměř všechny z 338 akciových fondů aktuálně nabízených v České republice a zahrnutých v Indexu ICZ pravidelného investování. Pouze pět podílových fondů dosáhlo zhodnocení a dalších šest pokleslo jen o méně než 1 %.
Nejziskovějšími jsou dva podílové fondy zaměřené na akcie společností těžících zlato. Ty v červenci 2015 ztratily kolem 20 % a nynější zisk přesahující 10 % je jen chabou korekcí způsobenou poklesem ceny zlata. Korekce zlatých těžařů je způsobena též korekcí ceny zlata, která z předešlých nížin pod 1 100 USD/oz. vystoupala k aktuálním 1 150 USD/oz.
Tabulka 2: Jediných pět ziskových akciových podílových fondů v uplynulém měsíci
Podílový fond |
Zhodnocení mezi 20. 6. a 20. 7. 2015 |
Franklin Gold and Precious Metals Fund (USD) |
12,26% |
AMUNDI FUNDS EQUITY GLOBAL GOLD MINES USD |
10,53% |
NN (L) Utilities |
0,79% |
NN (L) European Real Estate* |
0,45% |
ESPA Stock Europa – Property |
0,04% |
Zdroj: Index ICZ pravidelného investování do akciových fondů
Co se děje v Číně
Za propady na akciových trzích stojí čínská ekonomika. Ta zpomalila růst HDP na pouhých 7 %, což je srovnatelné s hlubokou recesí v rozvinutých zemích. Zpomalující čínské hospodářství se projevilo nejprve na poklesech čínských akcií a následně bylo investory exportováno na další světové akciové a měnové trhy.
Čínská vláda se s poklesem ekonomiky pokouší bojovat expanzivní měnovou politikou. V polovině srpna devalvovala Čínská lidová banka (PBoC) čínskou měnu renminbi (jüan). Renminbi je navázané na americký dolar, od kterého se nesmí odchýlit o více ne 2 % na kteroukoli stranu. Nesmí tedy více posílit, ale ani oslabit. Tím de facto Čína importuje americkou měnovou politiku. A americký dolar již několik měsíců posiluje, čímž zhoršuje export z Číny, jejíž renminbi posiluje spolu s ním.
„Když bychom se ale porozhlédli okolo Číny, zjistíme, že zejména jižněji položené státy v posledních měsících vůči americkému dolaru mohutně ztrácely. Jmenujme například malajský ringit nebo indonéskou rupii. Ty byly zasaženy prudkými propady, což také výrazně zlevnilo exporty těchto zemí,” komentoval situaci v Jihovýchodní Asii Jaroslav Brzoň, investiční stratég BBI.
Oslabení čínské měny bylo dalším z kroků Čínské lidové banky v uvolňování měnové politiky. Proti slábnoucí ekonomice již předtím nasadila snižování úrokových sazeb a snižování povinných minimálních rezerv komerčních bank. Svými kroky chce podpořit čínský export, který v červenci poklesl o 8 %. Oslabením renminbi ovšem podkopává ekonomický růst zejména rozvíjejících se asijských ekonomik, které jsou závislé na dovozu do Číny.
Čínská vláda se pokoušela zastavit propady na čínském akciovém trhu již v červenci, kdy se projevily první větší příznaky blížících se potíží. Výsledkem bylo pozastavení obchodování s některými akciovými tituly, aby zabránila panickým výprodejům, snižování poplatků burzy, aby přilákala více investorů, či uvolnění pravidel pro pákové obchody, aby spekulanti mohli táhnout ceny akcií vzhůru. A aby toho nebylo málo, začala vláda nakupovat akcie s cílem zabránit ještě větším propadům.
V týdnu před černým pondělím 24. 8. 2015 čínské akciové trhy propadly podle indexu Shanghai Composite o 14 %. Investoři očekávali další podporu čínské vlády a státní nákupy akcií. K tomu ale nedošlo. Výsledkem byly panické výprodeje nejen čínských akcií a pondělní propad čínského indexu o téměř 9 %, ale výplach na všech světových trzích. Americké trhy ztratily 3,6 – 3,9 %, německá burza klesla o 4,7 %, pražská burza zakončila obchodování se ztrátou 4,6 %… již v úterý ale akcie korigovaly a nejhlubší denní propad za uplynulých 7 let vymazaly po zásahu Čínské lidové banky.
Nejen Čína, ale i komodity a Fed
Čínská ekonomika není jediným faktorem, který způsobuje nervozitu na finančních trzích. Investoři s obavami hledí na komoditní trhy a na výhled zářijového zasedání amerického Fedu.
Ceny komodit padají. U zlata se propad projevil zejména v červenci a v srpnu došlo k částečné korekci k 1 150 USD/oz., ovšem ropa své dno ještě patrně nenalezla. Za poslední dva měsíce ropa brent sestoupila z ceny kolem 65 USD/barel do rozmezí 40 – 45 USD/barel a americká lehká ropa z úrovní kolem 60 USD/barel na pod 40 USD/barel.
Na rozdíl od Evropské centrální banky (ECB) by měl Fed v dohledné době začít utahovat kohoutky měnové politiky. Pokud by tak učinil, znamenalo by to snížení přítoku likvidity na akciové trhy a s tím i další propady akcií. Situace na komoditním trhu s levnou ropou nahrává Fedu, neboť levná ropa znamená levný benzín a tím zvýšení kupní síly Američanů, kteří jsou na černém zlatě a automobilové dopravě životně závislí. Na druhé straně snižuje inflaci, která je klíčová pro rozhodnutí o zvýšení úrokových sazeb. Výsledkem je snížení pravděpodobnosti zvýšení úrokových sazeb na zářijovém zasedání Fedu na 26 %.
„Guvernérka Fedu Yellen podmínila zvýšení sazeb robustním signálem, že inflace je ukotvena ke dvěma procentům. To není ani aktuální inflace, ani inflační očekávání: pětileté inflační swapy jsou na 1,5%,“ uvedl David Navrátil, analytik České spořitelny, a dodal: „Čína je podle Fedu rizikem pro ekonomický růst, tak i špatné informace z Číny stojí za aktuálním přehodnocením výhledu na zvyšování sazeb Fedu.” Snížení pravděpodobnosti brzkého růstu úrokových sazeb je i pravděpodobný nižší než očekávaný růst amerického HDP.
„Výprodeje na akciových trzích nastartované čínskou panikou ale výrazně snížily sázky na první růst úrokových sazeb v USA a tím poslaly dolar do „kolen“.Čínský šok má totiž větší potenciál změnit chování amerického Fedu než ECB. Od ECB nikdo v nejbližším roce a půl neočekával utažení měnové politiky, zatímco Fed se připravoval na zvýšení úrokových sazeb v nejbližších měsících. Čínský „výplach“ mu může plány hodně zkomplikovat,” soudí Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny.
Jsou ovšem i faktory hovořící pro možné zvýšení sazeb. „Situace v USA má svých pár ale: za prvé, míra nezaměstnanosti v USA dosáhla úrovně, kterou si Fed vytyčil jako mezník pro zvýšení sazeb. Za druhé pokles cen ropy zvýší kupní sílu domácností,” dodala Dana Hájková, analytička České spořitelny.
Každá mince má dvě strany. I ta v rukou Fedu v podobě zvyšování či nezvyšování úrokových sazeb. Snižující se pravděpodobnost zvýšení sazeb sice napomáhá akciovým trhů, kterým neodpluje likvidita, ale podkopává americký dolar.
„Propad amerického akciového trhu může ohrozit dnešní optimismus amerických spotřebitelů (ti mají v akciích uloženy nemalé peníze) a vést ve finále k odložení prvního růstu sazeb v USA. A právě proto americký dolar ztrácí půdu pod nohama. Dolar může pravděpodobně v nejbližších týdnech zaznamenat ještě další ztráty, ty by ale měly by být časově omezené – v návrat trendu silného eura nevěříme,” hodnotí současnou situaci Jan Bureš.