Americký deficit těžký jako zaoceánský parník
Jak by asi taková suma, pokud by existovala ve skutečnosti, mohla vypadat. Pokud bychom tedy chtěli zvážit 9,1 bilionu dolarů ve stodolarovkách, dostali bychom hromadu 91 miliard bankovek o váze 91 000 tun, při váze jedné bankovky rovnající se jednomu gramu. Tolik mimochodem váží patnáctipatrová zaoceánská loď Norwegian Dawn, která pojme až 2240 pasažérů a 1 100 členů posádky, je dlouhá 291,3 metru a široká 32,1 metru. Oproti osmnáctipatrové Oasis of the Seas, která je dlouhá 360 metrů, vysoká 73 metrů a váží 220 tisíc tun, je to však stále prcek.
Dolary mají tu výhodu, že všechny bankovky jsou stejné jak vahou, tak rozměrem, takže při desetidolarových bankovkách se dostáváme na 910 tisíc tun a s jednodolarovými bankovkami bychom udělali už více než devět milionů tun, což je stejné, jako například kapacita stařičkého ropovodu Družba za jeden rok.
Jelikož ale byla váha dolarové bankovky poněkud jednoduchá, podíval jsem se i na další rozměry. Každá dolarová bankovka by měla být dlouhá 15,5956 centimetru, široká 6,6294 centimetru a hrubá 0,010922 centimetru. A s tím už se dá, v kombinaci s šílenou sumou, celkem dobře pracovat. Plocha jednoho dolaru je tedy 0.0103389471 čtverečního metru, neboli 103,389471 čtverečního centimetru. 9,1 bilionu dolaru pak ve stodolarovkách můžeme rozprostřít na ploše 940 844 186,1 metru čtverečního, neboli 940,9 kilometru čtverečního. To je bezmála desetinásobek rozlohy chráněné krajinné oblasti Český ráj.
V desetidolarových bankovkách je plocha veliká 9 400 kilometrů čtverečních což je o 150 kilometrů čtverečních větší území než zabírá Kypr. V jednodolarových bankovkách bude rozloha 94 000 kilometrů čtverečních, čímž bychom mohli pokrýt celé Maďarsko a ještě by nám něco zbylo.
Pokud bychom bankovky dali na sebe, dostali bychom sloupec vysoký 9 939 kilometrů, což je vzdálenost, kterou přibližně projeli závodníci na prvním ročníku závodu Paříž Dakar. Z desetidolarových bankovek dostaneme sloupec vysoký 99 390 kilometrů, což je přibližně průměr největších slunečních skvrn. V porovnání s rovníkovým průměrem zeměkoule, což je 12 756 kilometrů, je to skutečně dost. Z jednodolarovek bychom dostali sloupec vysoký bezmála 994 tisíc kilometrů, což je skoro 25 násobek obvodu zeměkoule na rovníku, nebo 2,5 násobek vzdálenosti Země od Měsíce.
REKLAMA
Pokud bychom seřadili stodolarové bankovky za sebou na délku, vytvořili bychom pás dlouhý 14 192,360 tisíc kilometrů. U desetidolarových bankovek bychom se dostali na bezmála 142 milionů kilometrů, což je o pět milionů kilometrů méně, než je nejmenší vzdálenost Země od Slunce.
Zbývá už jen seřadit bankovky na šířku, čímž dostaneme pás široký 15,6 centimetru a dlouhý 6 032,390 tisíc kilometrů. To je vzdálenost, kterou například ročně najedou vozidla MHD v Českých Budějovicích.
A ještě jedna zajímavost o váze dolaru. Jeden metr čtvereční papíru bez inkoustu by měl vážit 88,7 gramu. Pokud plocha jednoho dolaru je 0.0103389471 čtverečního metru, tak váha papíru na stodolarové bankovky bude „pouze“ 83 452,87930707 tun. Zbytek, tedy 7 547,12069293 tun představuje inkoust. Kolik tužek by se ním dalo naplnit, to už se mi zjistit nepodařilo. Ale můžete to zkusit. Případně vypočítat, kolik kilometrů by měřila čára, kterou by se takovým množstvím inkoustu nakreslili.
Pokud ale nemáte rádi čísla a takové počty se vám zdají zbytečné, tak můžete například popřemýšlet nad tím, jak byste s takovou sumou naložili. Výsledek by byl možná lepší, než to dokážou američtí úředníci.