Ani na nejdražší olympiádě nejsou zlaté medaile ze zlata

Náklady na pořádání olympijských her v ruském Soči se sice vyšplhaly na rekordních 50 miliard dolarů, jedno ale mají společné s ostatními olympijskými hrami. Zlaté medaile, které za své výkony dostávají nejúspěšnější sportovci, nejsou ze zlata. Podle pravidel Mezinárodního olympijského výboru musí zlaté medaile obsahovat minimálně 6 gramů zlata, což medaile ze Soči přesně splňují. Kromě toho ještě obsahují 525 gramů stříbra, stejně jako stříbrné medaile. Sportovci, kteří se umístí na třetím místě, pak obdrží 460 gramů bronzu. Medaile určené pro vítěze paralympijských her jsou těžší, kromě zlata obsahují 680 gramů stříbra a bronzové pak váží 585 gramů. Těžší medaile byly udělovány pouze na hrách v Salt Lake City v roce 2002 a ve Vancouveru v roce 2010. Celkově se na rekordní počet 1 300 medailí na olympiádě v Soči spotřebovalo více než 700 kg kovů – 2,5 kilo zlata, 490 kg stříbra a 210 kg bronzu.

Zlato pouze třikrát

Pouze na třech olympiádách se udělovaly medaile ze zlata. V St. Louis v roce 1904, V Londýně v roce 1908 a naposledy ve Stockholmu v roce 1912. Od té doby se udělují těm nejúspěšnějším „pouze“ pozlacené stříbrné medaile. V Aténách v roce 1896 byly udělovány pouze stříbrné a bronzové medaile.

Přestože zlaté medaile nejsou zlaté, jsou medaile ze Soči určitě unikátní (kromě toho, že pro sportovce mají nevyčíslitelnou hodnotu). Platí to o velikosti, dizajnu a v konečném důsledku i množství práce, které výroba jedné medaile zabere. Kromě kovů obsahují medaile také polykarbonátovou složku, která je „vyzdobena“ národními motivy. Výroba jedné medaile, u níž se kombinuje ruční i strojová práce, zabere 18 hodin.

Medaile s meteoritem

Přidávání jiných materiálů do medailí na zimní olympiádě není až tak výjimečné, již v minulosti bylo do medailí přidáván křišťál (Albertville 1992), nebo sparagmit (Lillehammer 1994). Skutečně výjimečné medaile ale byly rozdány sportovcům letos 15. února. Ten den totiž uplynul přesně rok od výbuchu meteoritu nedaleko města Čeljabinsk a kousky meteoritu byly „zakomponovány“ také do medailí, které sportovci získali.

To, že medaile v Soči mohou mít poměrně moderní dizajn a mohou obsahovat kromě drahých kovů i jiné materiály, umožňuje fakt, že pravidla pro medaile zimních olympiád jsou poměrně „laxní“ a na rozdíl od medailí z letních olympiád není dizajn nijak určen. U letních olympiád je to poněkud jinak. Od roku 1928 až do roku 1968 měly všechny medaile stejnou lícní i rubovou stranu. Na líci byla vyobrazena bohyně Niké, která držela olivový věnec a palmovou ratolest (někde se uvádí kukuřičný klas) a v pozadí bylo Koloseum (kritici nakonec vyčítali olympijskému výboru, proč namísto například Partenónu povolili Koloseum). Na rubové straně pak byl dav lidí nesoucí na rukou vítězného sportovce. Autorem návrhu, který byl pojmenován Trionfo, byl italský umělec Giuseppe Cassioli. Rubová strana se poprvé změnila na olympiádě v Mnichově v roce 1972. Na medailích udělovaných v roce 1984 v Los Angeles byl na rubu opět sportovec s davem a v roce 1992 chybělo na lícní straně Koloseum. Hlavní motiv na lícní straně se změnil na olympiádě v Aténách, bohyně Niké je zde vyobrazena Panathénském stadionu. Pouze medaile udělované v Pekingu v roce 2008 obsahovaly kromě kovu jiný materiál (Jadeit).

^REKLAMA

Medaile udělované na hrách v Soči patří mezi největší. Jejich průměr je 100 milimetrů, tloušťka je 10 milimetrů. Větší byly pouze v Turíně v roce 2006, kde to bylo 107 milimetrů (byly ale lehčí). Zajímavostí je rovněž fakt, že průměr medailí ze zimních olympiád je o dost větší (průměrná velikost 74 mm), než je tomu u medailí z letních olympijských her (54 mm) a jsou i tlustší a těžší. Medaile z pravého zlata měly nejmenší průměr, v St. Louis to bylo 39 mm, v Londýně a ve Stockholmu pak jen 33 mm (ve Stockholmu byly také nejtenčí, pouze 1,5 mm). V současnosti musí mít medaile průměr minimálně 60 milimetrů a tloušťku alespoň 3 milimetry.

Zajímavé srovnání co se týče velikosti a váhy medailí připomněla Česká mincovna. „Pokud bychom měli porovnávat zlaté medaile udělované sportovcům na největších sportovních svátcích s investičními a pamětními medailemi, které si kupují sběratelé a investoři, najdeme několik zásadních rozdílů. Největší rozdíl je samozřejmě ve složení. Na rozdíl od sportovců totiž zákazník, který si koupí zlatou pamětní medaili, dostane prakticky čisté, 24-karátové zlato o ryzosti 999,9/1000. U stříbrných pamětních medailí je čistota podobná, 999/1000,“ říká Lukáš Jokl, marketingový manažer České mincovny.  „Pro srovnání nejdražší medaile z České mincovny má při průměru 85 mm hmotnost jednoho kilogramu ryzího zlata a její prodejní cena je stanovena na 1,47 milionu korun. Její hodnota se však neměří pouze obsahem drahého kovu, ale i uměleckým zpracováním a sběratelskou vzácností. Svou roli v tom hrají i emoce a tím jsou si pamětní medaile s těmi olympijskými velmi podobné,” doplnil Lukáš Jokl.

Zdroj titulního obrázku: http://www.sochi2014.com