Asociace penzijních fondů ČR nevěří penzijní reformě
Penzijní reforma v podání současné vlády je terčem kritiky z mnoha stran. Přestože Asociace penzijních fondů ČR obecně reformní kroky vítá, k současné podobě má celou řadu výhrad. Ty na včerejší konferenci shrnul Jiří Rusnok z pozice prezidenta Asociace penzijních fondů ČR, který byl též členem "Bezděkovy komise" a stále zůstává členem NERVu.
V prvé řadě penzijní reforma není dostatečně připravená. Ministerstvo financí vydalo kupříkladu materiál týkající se poplatků penzijních společností, které by měly 2. pilíř obhospodařovat, k veřejné diskusi. Ovšem ani současné penzijní fondy se k poplatkům nemohou relevantně vyjádřit, protože stále neznají nákladovou stranu – tedy, kolik kapitálu, administrativy, regulace apod. bude pro činnost fondu potřeba.
O výši poplatků rozhoduje také počet klientů a objem spravovaných prostředků. Vzhledem k současnému návrhu, kdy by měl být fondový pilíř důchodového systému dobrovolný (a kdyby byl náhodou zvolen povinný, neměl by zřejmě ani příliš dlouhého trvání) a zároveň by se lidé starší 35 let měli doživotně rozhodnout o vstupu do 2. pilíře ještě před vznikem penzijních společností, nelze očekávat příliš široký zájem ze strany lidí v produktivním věku.
"Podle mých pocitů, pokud by tento maglajz zůstal, odhaduji počet účastníků na 500 tisíc až 1 milion," uvedl na konferenci Jiří Rusnok. Lze přitom důvodně očekávat (i vzhledem k nutnosti uvázání se k doživotní spoluúčasti ve výši 2 % při opt-outu), že i optimistická varianta bude spíše na nižší hranici.
Jiří Rusnok se navzdory výhrůžkám opozice o znárodnění penzijních fondů kloní k povinnému systému spoření na penzi v rámci 2. pilíře. Na druhou stranu je politická shoda jedním ze zásadních předpokladů jeho úspěšného fungování. Vždyť příklady z okolních zemí jasně ukazují, jak může politická situace změnit nejen právní podmínky.
Politická nejistota je mimo jiné faktorem, který zvyšuje požadavky penzijních společností na výši poplatku inkasovaného za správu prostředků v 2. penzijním pilíři. Naprostá většina akcionářů – majitelů současných penzijních fondů investovala v Maďarsku, na Slovensku či v Polsku, odkud odepisují nemalé ztráty. A pochopitelně vyšší nejistota zvyšuje rizikovou marži, kterou z nové investice budou chtít inkasovat. Současná politická situace a chaotické představování vládní penzijní reformy přitom jistotě nepřidávají.
Není tak divu, že se ani současné penzijní fondy do 2. pilíře zatím nehrnou…
Poplatky, poplatky, poplatky
Jeden z velkých otazníků současné diskuse o budoucnosti 2. fondového pilíře visí v oblasti nákladů a poplatků. Nemalou inspiraci tvoří přitom již fungující penzijní fondy, které lidé mnohdy vnímají jako "zadarmo" a bez nákladů. Skutečné náklady penzijních fondů se ovšem pohybují podle propočtů asociace mezi 0,87 % a 1,7 % z objemu spravovaných prostředků ročně.
Celkové náklady penzijních fondů činí přibližně 3 mld. Kč ročně. Pro srovnání náklady České správy sociálního zabezpečení dosahují cca 5,6 mld. Kč ročně.
Ministerstvo financí připravilo dokument s návrhem čtyř alternativ, jak by mohla vypadat struktura poplatků v jejich maximální výši a sestavilo též základní pravidla pro umístění aktiv v jednotlivých fondech.
Tabulka: Návrh variant maximálních poplatků
|
Sazba poplatku |
Dynamický fond |
Vyvážený fond |
Konzervativní fond |
Fond státních dluhopisů |
|
|
Varianta 1 |
|||||
|
pravidelně (jednou ročně) z objemu spravovaných aktiv |
v prvních 5 letech |
1,50% |
1,30% |
1,10% |
0,90% |
|
od 6. roku |
1,30% |
1,10% |
0,90% |
0,70% |
|
|
Varianta 2 |
|||||
|
jednorázově z investované částky plus |
1% |
||||
|
pravidelně (jednou ročně) z objemu spravovaných aktiv |
v prvních 5 letech |
1,30% |
1,10% |
0,90% |
0,70% |
|
od 6. roku |
1,10% |
0,90% |
0,70% |
0,50% |
|
|
Varianta 3 |
|||||
|
pravidelně (jednou ročně) z výnosů plus |
5% |
||||
|
pravidelně (jednou ročně) z objemu spravovaných aktiv |
v prvních 5 letech |
1,10% |
1,00% |
0,80% |
0,70% |
|
od 6. roku |
0,90% |
0,80% |
0,60% |
0,50% |
|
|
Varianta 4 |
|||||
|
pravidelně (jednou ročně) z výnosů plus |
10% |
||||
|
pravidelně (jednou ročně) z objemu spravovaných aktiv |
v prvních 5 letech |
0,80% |
0,70% |
0,50% |
0,40% |
|
od 6. roku |
0,60% |
0,50% |
0,40% |
0,30% |
|
Zdroj: MF ČR
Návrh se zabývá pouze řádnými, nikoli mimořádnými poplatky např. za přestup klienta či změnu strategie apod. Zda jsou poplatky realistické ovšem závisí zejména na nárocích regulátora (např. výše kapitálu či povinná administrativa) a počtu klientů, kteří se do fondu přihlásí. Pochopitelně zde platí úspory z rozsahu. Při větším objemu spravovaného kapitálu může fond nabídnout nižší poplatky.
Pokud by byl naplněn odhad počtu klientů na 500 tisících lidech a pokud by se zapojilo všech deset současných penzijních fondů, připadalo by v průměru 50 tisíc klientů na penzijní fond. Každý fond ovšem musí podle návrhu povinně nabízet všechny čtyři uvedené varianty strategií (dynamická, vyvážená, konzervativní a ryze státní dluhopisy ČR) a nesmí nabídnout žádnou další.
Při čtyřech investičních strategií připadá v průměru na jednu 12 500 klientů. Při průměrné mzdě cca 25 tis. Kč připluje do fondu měsíčně 15,625 mil. Kč, což znamená roční příliv 187,5 mil. Kč. Částka na první pohled vysoká… znamená přibližně 2 mil. Kč výnosu. A to pro efektivní správu investic není příliš mnoho – a nezbývá, než aby investovali prostřednictvím jiných podílových fondů.
Vyšlo na ČeskéReformy.cz
