JSOU TŘI MOŽNOSTI, jak správu majetku klientů delegovat na externí firmu (outsourcovat). V první privátní bankéř namíchá klientovi portfolio z mnoha instrumentů, jež má jeho zaměstnavatel v nabídce. Obvykle používá fondy od různých správců, aby dosáhl co nejlepšího výsledku. Stejně pracují s portfoliem klientů také nezávislí investiční poradci.
Druhou úrovní jsou takzvané fondy fondů. Manažer fondu fondů vybírá do "svého" portfolia fondy různých správců na základě své investiční strategie. Nenakupuje tedy přímo akcie či dluhopisy, ale kombinuje "hotové fondy" podle určitého plánu.
Třetí úroveň představuje delegování správy jednotlivých fondů na externího správce. Jedná se o reakci na rostoucí poptávku po specializovaných fondech. "Správa specializovaných fondů začala být poměrně náročná na vytváření nových manažerských týmů," říká Jiří Musil z francouzské banky BNP Paribas.
EFEKTIVNÍ CESTA Proč bohaté banky najímají externisty, když si úspěšné manažerské týmy mohou jednoduše koupit? "V podstatě jsou tři cesty," vysvětluje Musil. "Vytvořit nový tým, zkušené odborníky zaměstnat, nebo si koupit jenom jejich schopnosti prostřednictvím delegovaní správy."
Poslední možnost se ukazuje jako nejefektivnější, tvrdí Musil. Když marketingové oddělení banky zaznamená poptávku po určitém produktu, který v nabídce nemá, rozhodne vedení banky nejprve o tom, jestli vytvořit pro její uspokojení vlastní nové oddělení, nebo využije existující nabídky jiné firmy.
REKLAMA
Pro druhé řešení mnohdy mluví to, že nový fond by se nemohl "pochlubit" žádnou historickou výkonností. Rozhodne-li se banka pro outsourcing, vybere a osloví vhodného externího správce. Jednou z podmínek spolupráce bývá exkluzivita – vybraný fond nesmějí využívat další banky ve stejném regionu.
Typickým příkladem outsourcovaného fondu je Parvest European Opportunities. Vznikl v roce 2002 po identifikaci poptávky po oportunistickém stylu. Bance BNP Paribas, která tento fond outsourcuje u americké MFS, bránilo ve vlastním manažování fondu kromě vyšších nákladů také to, že v době krize v roce 2002 bylo obtížné nabídnout produkt "bez historie".
Jinými slovy, nemohla by klientům ukázat vidět předchozí výsledky. Outsourcing ovšem umožnil přidat do nabídky úspěšný fond s prokazatelnou historií a získat tak oblibu u investorů.
REKLAMA
EKONOM, NEBO EXPERT PŘES TECHNOLOGIE? Dalším z příkladů velmi úspěšného outsorcingu jsou fondy zaměřené na informační technologie. Na poli IT není o novinky nouze, jen zlomek z nich se však na trhu uplatní. Vývoj je velmi dynamický a dopředu lze jen velmi obtížně odhadovat, kde se investice vrátí a kde se utopí spolu s neúspěšnou inovací.
"Odhadovat úspěšnost investice v tomto silně růstovém oboru je pro klasického manažera ekonoma velmi těžké. Je to spíše IT specialista, který je na základě svého vzdělání , analytického zázemí a zkušeností schopen lépe odhadnout, jestli daná inovace uspěje nebo nikoliv." vysvětluje Musil. "Věřím že za ohromným úspěchem našeho fondu PARVEST World Technology je právě to, že je správa fondu delegována na specializovanou společnost, která se zabývá pouze investicemi v IT oboru."
JEDNODUŠE, LEVNĚJI Investiční společnost díky tomu, že nakupuje "ve velkém", dostává od outsourcované společnosti různé slevy, které se promítají i do jimi nabízeného produktu. Takže investora by mohl vyjít stejný fond "u zdroje" dráž, než když využije služeb banky, která jej outsourcuje.
"V takovém případě je outsourcing správy fondů výhodný pro všechny tři strany," říká Jiří Musil. "Pro outsourcovanou společnost, která prostřednictvím outsourcující banky získává zástupy nových klientů z regionů, které jinak neoslovuje. Pro outsourcující banku, která má širší a kvalitnější nabídku při nižších nákladech, než by měla kdyby všechny fondy spravovala sama. A nakonec i pro investora, který se zprostředkovaně dostane k zajímavým investičním možnostem. Navíc mnohdy levněji, než kdyby investoval přímo u outsourcované společnosti."
